Konzultativní referendum

Je možné referendem zavázat obec k něčemu, v čem nemá pravomoc sama rozhodnout? A může soud vyhlásit referendum v jiném termínu, než který navrhuje přípravný výbor? Tyto otázky řešil Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. Ars 11/2014-42.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
soud rozsudek obžalovaní
Foto: Shutterstock

V Novém Městě nad Metují mělo být vyhlášeno místní referendum o tom, zda jsou obyvatelé "proti vedení tranzitní a nákladní dopravy v navrženém dopravním koridoru" a zda požadují, "aby orgány města žádaly u příslušných organizací ukončení prací na realizaci stavby ... a v souladu se zákonnými postupy prosazovaly v městských, krajských i celostátních dokumentech územního plánování podmínky pro vytvoření jižního obchvatu". Přípravný výbor požadoval, aby toto referendum bylo vyhlášeno na datum nejbližších voleb do zastupitelstva obce nebo Parlamentu ČR. Předmětem řízení před Nejvyšším správním soudem, sp. zn. Ars 11/2014, bylo posoudit, zda lze referendum v takovém termínu vyhlásit a zda otázka vůbec spadá do samostatné působnosti obce.

Námitky městského úřadu vycházely z toho, že předmětný dopravní koridor je vymezen v zásadách územního rozvoje, a tudíž nespadá do samostatné působnosti obce (ale kraje), nadto není zřejmé, které orgány obce by měly být výsledkem referenda vázány. K tomu soud v odůvodnění uvádí, že referendum představuje významný způsob občanské politické participace a jeho podstata a hlavní účel spočívají ve formování politické vůle uvnitř společenství, kterou orgány obce mají teprve realizovat navenek. Místní referendum tak může mít vedle decizní povahy (tj. kdy obec rozhoduje v rámci své samostatné působnosti s konečnou platností) také povahu konzultativní, kdy je výsledkem referenda stanovisko, které má obec zastávat u otázek, k nimž se může vyjádřit. Předmětné referendum tak nenabádá obec k porušování územně plánovací dokumentace, nýbrž chce zavázat politickou reprezentaci k zastávání a prosazování politického postoje k předmětné stavbě všemi prostředky v rámci samostatné působnosti. Bylo by projevem přepjatého formalismu, kdyby v navrhované otázce muselo být přesně stanoveno, který z orgánů obce má ve věci konat jaké úkoly.

V době přípravy referenda se zřejmě počítalo s tím, že bude vyhlášeno v roce 2014, to však již nebylo reálné a nejbližší další volby v obci měly být až v roce 2017. Navíc nebylo jasné, v jaké fázi se nachází příprava či realizace předmětné stavby, tedy jestli ještě je vůbec o čem hlasovat. Tuto otázku Nejvyšší správní soud přenechal krajskému soudu a zabýval se v obecné rovině pouze tím, na kdy může soud nebo zastupitelstvo v takové situaci (v případě, že bude stále o čem hlasovat) referendum vyhlásit. Vyšel přitom ze stávající judikatury, podle níž zastupitelstvo se může od návrhu přípravného výboru odchýlit, pokud osvědčí, že pro jiný termín jsou dány přesvědčivé důvody, a to zejména s ohledem na platnost místního referenda a realizovatelnost jeho výsledku. Podle předmětného rozhodnutí lze tyto závěry vztáhnout i na rozhodování soudu, který pak zpravidla použije zákonný standard - méně než 90 dní.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články