Vláda schválila návrh zákona o celostátním referendu
Praha 13. července (ČTK) - Celostátní referendum by se v budoucnu mělo vyhlásit, pokud o jeho vypsání peticí požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Vyplývá to z návrhu ústavního zákona, který dnes schválila vláda. Návrh, o němž se v Česku léta diskutovalo, má podle ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) příznivé podmínky, aby prošel. Ombudsmanka Anna Šabatová a některá ministerstva ale měly k předloze výhrady. Podle veřejné ochránkyně práv by mělo stačit 100.000 podpisů.
“České republice tento zákon stále chybí a já jsem rád, že vláda dnes po intenzivní diskusi schválila tento návrh ústavního zákona o obecném referendu,” řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Kabinet posuzoval dvě varianty zákona. Ministři podpořili tu, která víc omezuje témata, jichž se otázka položená v referendu může týkat. Referendum se může konat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky. “Nelze například zasahovat do trestního řízení s konkrétní osobou nebo hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky nebo členů vlády,” upřesnil. Občané nebudou moct v referendu rozhodovat ani o základních právech a svobodách, rozpočtu, daních, náležitostech demokratického státu nebo mezinárodních závazcích.
Otázka by měla být jednoznačná a musí na ni být možné odpovědět “ano” či “ne”, dotazů by mohlo být víc. Podle Dienstbiera je u schválené varianty zákona větší šance, že projde Parlamentem. Věří, že ji podpoří dostatečný počet poslanců i senátorů. Protože jde o ústavní zákon, bude muset koalice hledat spojence i u opozice.
Návrh na konání referenda by mohli podat občané starší 18 let. Podpořit svým podpisem pod petici je pak do šesti měsíců musí aspoň 250.000 českých občanů s volebním právem. Referendum by pak měl vyhlásit prezident. Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by na otázku kladně či záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat. Na základě výsledku by musela vláda přijmout patřičné usnesení či návrh zákona.
Vůle občanů vyjádřená v referendu je do jisté míry závazná i pro Parlament. “Nelze donutit Parlament, aby nějaký zákon schválil, ale výsledek referenda mu brání, aby přijal zákon, který by byl v rozporu s výsledky referenda,” uvedl ministr Dienstbier.
Zavedení referenda podporují komunisté i současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit. Poslanec KSČM Stanislav Grospič připomněl, že komunisté předkládali zákon o referendu několikrát a rádi by svůj a vládní návrh posuzovali souběžně. Vadí mu třeba, že by závěr referenda mohl zkoumat Ústavní soud. Hnutí Úsvit je kritické k výčtu referendem nedotknutelných témat. Chce tato omezení zrušit. Odmítá i vysokou hranici pro počet podpisů nutných k vypsání referenda.
Podle zelených by se měl počet potřebných podpisů odvíjet od účasti ve volbách. Navrhují zavedení dynamicky se měnícího počtu potřebných podpisů, který bude vycházet z počtu občanů, kteří se zúčastnili posledních místně příslušných voleb. U celostátního referenda by to bylo 1,5 procenta voličů, tedy zhruba 75.000 podpisů, sdělil ČTK člen předsednictva strany Michal Berg. Rozhodnutí v referendu by pak podle zelených mělo být platné při jakékoli účasti.
Proti zavedení referenda je dlouhodobě ODS. Místopředseda strany Martin Novotný ČTK sdělil, že referendum by mělo být výjimečným nástrojem a ne běžnou součástí politiky. “Dává pak falešné naděje, že to přispěje ke zlepšení demokracie,” prohlásil. ODS si nicméně umí představit referendum o přijetí eura. S návrhem nesouhlasí ani člen sněmovního ústavně-právního výboru za TOP 09 Martin Plíšek. “Podle něj se může konat referendum například o maximální rychlosti 200 kilometrů za hodinu na dálnici, což považuji za nepřijatelné,” uvedl.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


