Vláda schválila návrh zákona o celostátním referendu
Praha 13. července (ČTK) - Celostátní referendum by se v budoucnu mělo vyhlásit, pokud o jeho vypsání peticí požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Vyplývá to z návrhu ústavního zákona, který dnes schválila vláda. Návrh, o němž se v Česku léta diskutovalo, má podle ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) příznivé podmínky, aby prošel. Ombudsmanka Anna Šabatová a některá ministerstva ale měly k předloze výhrady. Podle veřejné ochránkyně práv by mělo stačit 100.000 podpisů.
“České republice tento zákon stále chybí a já jsem rád, že vláda dnes po intenzivní diskusi schválila tento návrh ústavního zákona o obecném referendu,” řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Kabinet posuzoval dvě varianty zákona. Ministři podpořili tu, která víc omezuje témata, jichž se otázka položená v referendu může týkat. Referendum se může konat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky. “Nelze například zasahovat do trestního řízení s konkrétní osobou nebo hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky nebo členů vlády,” upřesnil. Občané nebudou moct v referendu rozhodovat ani o základních právech a svobodách, rozpočtu, daních, náležitostech demokratického státu nebo mezinárodních závazcích.
Otázka by měla být jednoznačná a musí na ni být možné odpovědět “ano” či “ne”, dotazů by mohlo být víc. Podle Dienstbiera je u schválené varianty zákona větší šance, že projde Parlamentem. Věří, že ji podpoří dostatečný počet poslanců i senátorů. Protože jde o ústavní zákon, bude muset koalice hledat spojence i u opozice.
Návrh na konání referenda by mohli podat občané starší 18 let. Podpořit svým podpisem pod petici je pak do šesti měsíců musí aspoň 250.000 českých občanů s volebním právem. Referendum by pak měl vyhlásit prezident. Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by na otázku kladně či záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat. Na základě výsledku by musela vláda přijmout patřičné usnesení či návrh zákona.
Vůle občanů vyjádřená v referendu je do jisté míry závazná i pro Parlament. “Nelze donutit Parlament, aby nějaký zákon schválil, ale výsledek referenda mu brání, aby přijal zákon, který by byl v rozporu s výsledky referenda,” uvedl ministr Dienstbier.
Zavedení referenda podporují komunisté i současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit. Poslanec KSČM Stanislav Grospič připomněl, že komunisté předkládali zákon o referendu několikrát a rádi by svůj a vládní návrh posuzovali souběžně. Vadí mu třeba, že by závěr referenda mohl zkoumat Ústavní soud. Hnutí Úsvit je kritické k výčtu referendem nedotknutelných témat. Chce tato omezení zrušit. Odmítá i vysokou hranici pro počet podpisů nutných k vypsání referenda.
Podle zelených by se měl počet potřebných podpisů odvíjet od účasti ve volbách. Navrhují zavedení dynamicky se měnícího počtu potřebných podpisů, který bude vycházet z počtu občanů, kteří se zúčastnili posledních místně příslušných voleb. U celostátního referenda by to bylo 1,5 procenta voličů, tedy zhruba 75.000 podpisů, sdělil ČTK člen předsednictva strany Michal Berg. Rozhodnutí v referendu by pak podle zelených mělo být platné při jakékoli účasti.
Proti zavedení referenda je dlouhodobě ODS. Místopředseda strany Martin Novotný ČTK sdělil, že referendum by mělo být výjimečným nástrojem a ne běžnou součástí politiky. “Dává pak falešné naděje, že to přispěje ke zlepšení demokracie,” prohlásil. ODS si nicméně umí představit referendum o přijetí eura. S návrhem nesouhlasí ani člen sněmovního ústavně-právního výboru za TOP 09 Martin Plíšek. “Podle něj se může konat referendum například o maximální rychlosti 200 kilometrů za hodinu na dálnici, což považuji za nepřijatelné,” uvedl.
Další články
Nejvyšší soud odmítl dovolání v kauze IZIP, potvrdil tak pětileté tresty
Brno 12. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Vrchní soud v Praze jim loni v srpnu uložil pětileté tresty vězení za podvod.
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn
Ode dneška začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR). Zásadně mění evropská pravidla pro obaly a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu – od výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci.
Hradecký krajský soud rehabilitoval svědka tzv. číhošťského zázraku V. Trtíka
Hradec Králové 11. srpna (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka.
Tři ze čtyř obžalovaných z gangu obchodujícího s červeným fosforem se přiznali
Ostrava 10. srpna (ČTK) - Krajský soud v Ostravě dnes začal rozplétat rozsáhlou kauzu pašování červeného fosforu pro výrobu pervitinu. Více než sedmičlenná mezinárodní skupina jej do Česka a Polska z Ukrajiny nechala přivézt 400 kilogramů. Toto množství by stačilo na výrobu 1,2 tuny drogy v hodnotě 1,2 miliardy korun.
Čas se má střídat dalších pět let, ministr Šťastný prosazuje natrvalo zimní čas
Praha 8. srpna (ČTK) - Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda.


