Ochranné pásmo dálnice a most
Nejvyšší správní soud řešil otázku, zda se ochranné pásmo dálnice vztahuje i na mosty nad ní.
Ministerstvo dopravy se pustilo do odstraňování reklamních zařízení na mostech nad dálnicí, jelikož se nacházely v ochranném pásmu dálnice. Proti tomu se postavil jejich majitel s tím, že ministerstvo je sice silničním správním úřadem ve věcech dálnic, ale už ne silnic vedoucích přes ně. Součástí dálnice přece nemohou být mostní objekty, po nichž je veden jiný druh komunikace.
Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 4 As 302/2018-55 uvádí, že reklamní zařízení se nacházela v ochranném pásmu dálnice, a proto bylo ministerstvo dopravy oprávněno je odstranit. Soud nesouhlasil s tím, že by ochranné pásmo dálnice nezahrnovalo prostor mezi osami jízdních pásů a nad středovým dělícím pásem, jak tvrdil majitel reklamních zařízení. Naopak deklaroval, že ochranné pásmo tvoří souvislý prostor, který zákon o pozemních komunikacích stanoví do výšky 50 m a na každé straně ohraničený plochami ve vzdálenosti 100 m (resp. 250 m pro reklamní zařízení) od přilehlého jízdního pásu dálnice.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



