Omezení provozu restaurací a kasin je nezákonné

Nejvyšší správní soud zrušil části opatření Ministerstva zdravotnictví týkající se omezení provozu restaurací a kasin

Zrušení opatření omezení provozu restaurací a kasin

Nejvyšší správní soud svým rozsudkem zrušil části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. května 2021 č. j. MZDR-14601/2021-12/MIN/KAN v části čl. I bodu 1 písm. a) a čl. I bodu 4 písm. a). Soud přisvědčil navrhovateli, že omezení činnosti provozoven stravovacích služeb (a heren a kasin) prostřednictvím zákazu přítomnosti veřejnosti v těchto provozovnách je nezákonné.

Další části čl. I bodu 1 mimořádného opatření, tedy povinnost provozovatelů stravovacích služeb ohledně rozsazení zákazníků a dezinfekce a povinnost zákazníků prokázat, že podstoupili test na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem či že se podrobili očkování, navrhovatel formálně napadl, ale neuplatil k nim však vůbec žádnou argumentaci, a proto Nejvyšší správní soud návrh v tomto zamítl.

Ministerstvo zdravotnictví opatření formulovalo tak, že se omezuje činnost provozovny stravovacích služeb tak, že je zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách, obdobně u kasin. Ministerstvo vydalo mimořádné opatření s odkazem na § 69 odst. 1 písm. b) a i) a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví a na § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) pandemického zákona. Pandemický zákon přitom umožňuje pouze omezit činnost obchodní či výrobní provozovny, nikoli provozovny, v nichž jsou poskytovány služby. Šestý senát NSS řekl, že stravovací služby proto nelze na základě pandemického zákona vůbec omezit.

I kdyby soud nalezl zákonnou oporu pro to, aby podřadil provozovny stravovacích služeb (a herny a kasina) pod činnosti obchodní, je zřejmé, že by ani tak mimořádné opatření v napadených částech neobstálo, neboť zákazem přítomnosti veřejnosti odpůrce tyto provozy neomezil, nýbrž je ve svém důsledku zakázal, tedy učinil přesně to, co již Nejvyšší správní soud označil v rozsudku sp.zn. 6 Ao 11/2021 za nepřípustné a co musí být i právnímu laikovi z textu pandemického zákona zřejmé“, uvedl předseda šestého senátu Tomáš Langášek.

Oporu pro vydání napadeného opatření soud nenalezl ani v § 69 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví. To lze použít pouze za předpokladu, že uzavření těchto provozoven má omezit styk skupin fyzických osob podezřelých z nákazy. Toto ustanovení nelze chápat tak, že osobou podezřelou z nákazy může být automaticky bez dalšího každý.

Nelze obecně vyloučit tak závažnou situaci, že by ohniskem nákazy mohla být celá Česká republika, a osobou podezřelou z nákazy tudíž každý, kdo se vyskytuje na jejím území. Podezření na nákazu vůči všem by muselo být opřeno o další konkrétní skutečnosti - například vysoký podíl nakažených v populaci či velmi vysoké denní přírůstky nakažených, vyšší riziko přenosu viru s ohledem na počasí a podobně“, řekl soudce Langášek.

Ministerstvo zdravotnictví by navíc muselo podezření vůči všem osobám, které se nacházejí na území České republiky, řádně odůvodnit, což nyní neučinilo.

Zrušení částí mimořádného opatření vstoupí v platnost dnem nabytí právní moci rozsudku.


Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího správního soudu

Celý text judikátu sp. zn. 6 Ao 22/2021

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu