Podvodník účetním
Ve věci sp. zn. 9 As 229/2014 Nejvyšší správní soud posuzoval rozhodnutí živnostenského úřadu odebrat živnostenské oprávnění k vedení účetnictví osobě, která spáchala podvod.
Argument podvodníka, že jeho trestný čin nesouvisel s vedením účetnictví, živnostenský úřad odmítnul konstatováním, že důsledky takovéto trestné činnosti dopadají na veškerou podnikatelskou činnost.
Toto zdůvodnění se však nelíbilo Nejvyššímu správnímu soudu, který konstatoval, že “výklad podmínky bezúhonnosti, dle kterého trestný čin spáchaný v souvislosti s některou z podnikatelských činností osoby je automaticky důvodem pro zrušení všech jejích živnostenských oprávnění, neúměrně zasahuje do základního práva podnikat”. Nejvyšší soud sice souhlasí, že existují určité trestné činy, které pro svou obecnou povahu souvisí s jakoukoliv podnikatelskou činností, ale tuto souvislost je třeba odůvodnit ve vztahu ke každé jednotlivé podnikatelské činnosti a nemůže obecně vyplývat z povahy trestného činu samotného.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
