Povinnost náhradní výsadby
Povinnosti vysadit dřeviny se nelze zbavit převodem pozemku, na němž byly předtím dřeviny vykáceny, nejde o povinnost tzv. in rem, která by se vázala k pozemku.
Společnost požádala o kácení stromů za účelem výstavby fotovoltaické elektrárny, což magistrát povolil, ale uložil jí povinnost provést náhradní výsadbu dřevin ke kompenzaci vzniklé ekologické újmy do dvou let. Společnost později pozemek i právo stavět elektrárnu převedla na jinou energetickou společnost a měla za to, že součástí převodu byla všechna práva a povinnosti spojené s pozemkem, tudíž i povinnost provést náhradní výsadbu. Energetická společnost sice náhradní výsadbu provedla, ale nedostatečně a pokutu dostal původní vlastník, který se bránil soudně.
Soudy, včetně konečného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 7 As 300/2017, tuto pokutu posvětily s tím, že je to žadatel o kácení stromů, komu se ukládá kompenzační povinnost rozhodnutím úřadu, a nelze ponechat zcela na libovůli adresáta této veřejnoprávní povinnosti, zda tuto povinnost splní, či se jí případně zbaví zcizením nemovitosti. Povinnost provést náhradní výsadbu tak není právem vážícím se k pozemku (in rem), ale k osobě (in personam).
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



