Ochranné léčení lze uložit i bez trestního stíhání
Trestní kolegium Nejvyššího soudu vydalo stanovisko sp. zn. Tpjn 302/2014, jímž odpovídá na otázku, zda lze ukládat pachateli činu jinak trestného, který není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jehož pobyt na svobodě je nebezpečný, uložit ochranné léčení, aniž by pro tento skutek bylo proti němu zahájeno trestní stíhání.
Nejvyšší soud tímto stanoviskem vyvrací právní názor Krajského soudu v Ústí nad Labem, že uložení ochranného léčení je vyloučeno, pokud nebylo zahájeno trestní stíhání. Dle Nejvyššího soudu nelze použití prostředků trestního řádu automaticky podmiňovat zahájením trestního stíhání. Není důvod, aby bylo jinak přistupováno k osobám, jejichž nepříčetnost byla zjištěna až v průběhu trestního stíhání, nebo již v přípravném řízení. Takový přístup nevyplývá ze zákona a je v rozporu se smyslem ustanovení § 178 a § 239 trestního řádu.
Ochranné léčení podle § 99 odst. 1, věta druhá, a § 99 odst. 2 tr. zákoníku je tedy možné na návrh státního zástupce uložit podle § 239 tr. ř. i v případě, že ve smyslu ustanovení § 159a tr. ř. došlo k odložení věci. Zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. není nezbytnou podmínkou pro uložení ochranného léčení.
Celý text stanoviska si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



