Skutečnost, že pachatel, který činí úkony k tomu, aby jinou osobu úmyslně usmrtil, zvažuje i svou sebevraždu, vede k trestní odpovědnosti pachatele za zločin vraždy podle § 140 odst. 1, event. odst. 2 tr. zákoníku, neboť v takové situaci je u pachatele podstatný záměr usmrtit jiného. I když pachatel zvolil takový mechanizmus usmrcení jiného, při kterém by zahynul i on sám, nemá taková okolnost pro jeho trestní odpovědnost za jednání směřující k vraždě jiné osoby žádnou důležitost, protože je rozhodné, že jeho pohnutkou bylo způsobit smrt i jinému bez ohledu na to, že zvažoval i vlastní usmrcení.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()