Očima Romana Fialy

Před pár dny jsem se dočetl, že dědičkou zemřelého módního návrháře Karla Lagerfelda je kočka Choupette. Ponecháme-li stranou výstřednost takové situace, je třeba říct, že by to šlo i u nás. Nemusíte být ani ikonou módního průmyslu, abyste závětí zřídili nadaci, jejímž výhradním úkolem bude péče o šťastný kočičí či psí život vašeho nejlepšího zvířecího přítele. Většina z nás však hledá nevýstřední uspořádání majetkových vztahů po smrti, paradoxně ale realizace takových plánů může být složitější, než se zdá.

Asi se shodneme, že zákony jsou stále složitější a nepřehlednější, že práce soudců, advokátů i dalších právníků je čím dál komplikovanější, že výsledky takové práce jsou den od dne nevyzpytatelnější. Cestu k nalezení práva že prodlužují další a další zbytečné přezkumné stupně, neustálená judikatura, i zákony měnící se nikoli podle společenské potřeby, ale podle politických ambicí jejich předkladatelů.

Před časem jsem od dodavatele elektrické energie dostal dopis se znepokojujícím nápisem „do vlastních rukou“. Musel jsem si jej proti podpisu vyzvednout na poště. Byl opravdu „důležitý“. Bylo mi totiž důrazně sděleno, že se jedná o poslední upomínku a nebudu-li na ni náležitě reagovat, bude proti mně podána žaloba u soudu. Výzva byla jasná. Do tří dnů musím zaplatit 0,00 Kč!!!

Představte si, že se rozvádíte, čekáte na další soudní jednání, a když předvolání dlouho nejde, zeptáte se na soudě, „kde to vázne“. Tam vás šokují sdělením, že vaše rozvodové řízení neprobíhá a nikdy neprobíhalo. Přesto, že jste před půl rokem podali návrh a proběhlo už jedno stání.

Od roku 1987 pracoval na Městském soudu v Brně a v roce 1989 se stal jeho soudcem. V roce 1993 nastoupil jako soudce na Krajský soud v Brně a v letech 2001 - 2002 byl jeho místopředsedou. Od roku 2002 do současnosti je soudcem Nejvyššího soudu v Brně.