Obchodní právo

Obchodní podmínky jsou institutem, s nímž se v praxi setkáváme v podstatě na každodenní bázi.

V advokátní praxi nám každoročně prochází pod rukama desítky standardizovaných smluv, obchodních podmínek a jiných dokumentů, které prodejci (nejen) motorových vozidel používají při uzavírání smluv se svými zákazníky na českém trhu. Platí, že „v jednoduchosti je krása“. Tato základní poučka má však své meze, a právě na ně se v tomto článku společně podíváme.

Otázka, zda je k rozdělení obchodního podílu ve spoluvlastnictví ve společnosti s ručením omezeným zapotřebí souhlas valné hromady, patřila mezi časté interpretační problémy.

Nejvyšší správní soud se opakovaně zabývá otázkou, zda příjmy společníků s.r.o., kteří své společnosti fakturují za poskytování služeb, představují příjmy ze samostatné činnosti, nebo zda jde ve skutečnosti o příjmy ze závislé činnosti.

Článek rozebírá překvapivou, ale v praxi používanou konstrukci stanov, kdy o vnitřních sporech spolku rozhoduje orgán cizího spolku. Je to popření spolkové samosprávy – nebo naopak její důsledek?

Popularita nadačních fondů a četnost jejich využití v současnosti stále roste. Jednou z příčin tohoto jevu je neodmyslitelně demografický a socioekonomický vývoj a s ním související výzvy a otázky týkající se správy majetku, jeho ochrany a mezigeneračního předání, které přináší.

Judikatura Nejvyššího správního soudu ve věci Yolt Services významně přispěla k výkladu pojmu skutečného vlastníka příjmů v oblasti mezinárodního zdanění. Pojďme rozebrat závěry soudů k odmítnutí snížené srážkové daně, otázku uplatnění look-through přístupu a důkazní břemeno plátce příjmů, a zasazuje je do kontextu související tuzemské i unijní judikatury.

Ještě před nedávnem bylo téma elektronické směnky předmětem pouhých spekulací. V roce 2023 se však elektronická směnka stala ve Velké Británii realitou, a to prostřednictvím zákona Electronic Trade Documents Act 2023. Tento článek představuje novinky, které tento zákon přinesl, a zároveň předkládá úvahu autora o možném začlenění elektronické směnky do našeho právního prostředí právě po vzoru Velké Británie.

Evropská unie připravuje významnou změnu pravidel pro boj s neférovými praktikami v potravinovém řetězci. V březnu 2024 představila Evropská komise návrh nového nařízení , jehož cílem je posílit ochranu zemědělců a dalších slabších aktérů proti nespravedlivému jednání velkých společností, zejména v přeshraničním obchodu. Pravidla nyní procházejí závěrečným schvalovacím procesem.

Není sporu o tom, že dobré mravy jsou v rámci podnikatelských vztahů aplikovatelné, avšak jejich konkrétní aplikace je oproti běžným občanskoprávním vztahům modifikovaná, resp. zúžená. To je poplatné tomu, že „obecné vnímání hranice mravnosti v podnikatelských vztazích (s přihlédnutím ke specifikům těchto vztahů a jejich subjektů) odlišné od vztahů nepodnikatelských.“[1], což se promítá i do posuzování ujednání o úroku z prodlení a konkrétního nároku na úroky z prodlení.

Nejvyšší soud potvrdil: předstižné návrhy na zápis změny do obchodního rejstříku jsou možné. Jaké jsou podmínky a co to znamená pro společnosti?

V našem předchozím příspěvku jsme shrnuli šíři změn, které oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na zářijovém setkání s Komisí pro hospodářskou soutěž ICC. Rozsah plánů byl překvapivý – od zvýšení notifikačních prahů a nového call-in modelu u kontroly fúzí přes osobní odpovědnost jednotlivců až po dohody na trhu práce a dawn raidy. Tento příspěvek je prvním ze série textů, ve kterých se zaměříme na jednotlivá témata. Začínáme novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou ÚOHS označil za stěžejní pro svou budoucí činnost a která má přinést nový soutěžní nástroje (New Competition Tool, NCT).

České firmy často porušují povinnosti při přechodu práv a závazků z pracovněprávních vztahů. Dochází k tomu obzvlášť při prodeji, akvizicích a fúzích firem, ale i při reorganizacích, outsourcingu nebo štěpení činnosti.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) představil nedávno plán na zavedení pravděpodobně nejcitlivější změny v historii českého soutěžního práva. Chce zavést osobní odpovědnost fyzických osob za účast na kartelových dohodách. Pokud bude návrh přijat, budou manažeři čelit zcela novému riziku. Co je podstatou návrhu a jak se na plány ÚOHS díváme?

Ústavní soud se v recentním nálezu sp. zn. IV. ÚS 778/25, ze dne 3. 9. 2025 vymezil vůči rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, když judikoval, že promlčecí lhůta v případě, že věřiteli přísluší právo určit dobu splnění dluhu, nemůže počít plynout před splatností (dospělostí) pohledávky.

Nedávná judikatura přinesla dočasné pozastavení sankcí za neprovedení zápisu v evidenci skutečných majitelů.

Due Diligence (DD) je právní, finanční, daňově účetní, technická a ekonomická prověrka podniku, jeho podílů, akcií, aktiv, pasiv apod., prováděná před prodejem nebo koupí podniku.

Smlouva o výkonu funkce představuje základní dokument, který upravuje práva a povinnosti jednatele společnosti s ručením omezeným. Pojďme si přiblížit jeho specifika.

Fundace patří mezi právnické osoby, které v českém právu zaujímají výjimečné postavení – jejich existence stojí na majetku vyčleněném k určitému účelu a jejich činnost je tímto účelem pevně svázána. Základními formami jsou nadace a nadační fond, které se od sebe liší zejména v požadavcích na základní kapitál, dlouhodobosti a způsobu nakládání s majetkem.

Ústavní soud se postavil na stranu finanční správy a posvětil doměření daně a penále emitentovi ve spojení s korunovými dluhopisy.

Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.

Pro mnohé podnikatele představuje úspěšný růst a expanze vrchol jejich snahy. Z jediné společnosti, která si vystačí s jednoduchou strukturou, se v průběhu let stane skupina firem, jež se zabývají diverzifikovanými obchodními aktivitami, ať už na tuzemském nebo mezinárodním trhu. Tento přirozený vývoj přináší řadu výhod, od rozložení rizika až po daňovou optimalizaci. S rostoucí složitostí však ruku v ruce přicházejí také neviditelná, avšak závažná právní a finanční rizika. To, co začalo jako pouhé „seskupení firem“, se v očích zákona stává „koncernem“ se všemi s tím spojenými právy a především povinnostmi.

Když spolu obchodní partneři, přátelé či rodinní příslušníci zakládají či kupují společnost, prostřednictvím které hodlají realizovat svůj podnikatelský záměr, jen málokdy si připustí, že počáteční nadšení a souhra může postupem času vyprchat anebo že se mohou změnit okolnosti do takové míry, že setrvání některého ze společníků ve společném podnikání se stane neúnosným.

Každý podnikatelský příběh začíná s vizí a odhodláním. Pro mnohé úspěšné firmy v České republice se prvním a nejvhodnějším právním rámcem stala společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Tato forma je ideální pro menší a často rodinné podniky, které ocení její flexibilitu a jednodušší administrativu. S růstem a rozvojem se však mění i potřeby a ambice společnosti. To, co bylo kdysi výhodou, se může stát překážkou na cestě k další expanzi a získávání kapitálu.

JUDr. Hana Lenghartová je advokátka, mediátorka a žena mnoha rolí, která se i přes svůj nabitý profesní a osobní život nebojí vstoupit do veřejného prostoru s jasnými postoji a s jasnou vizí.