Obchodní právo

Když v roce 2014 zavedl (tehdy) nový občanský zákoník institut náhrady za převzetí zákaznické základny bývalého nájemce, vzbudilo to zejména u pronajímatelů řadu otázek. Alespoň jednu z nich nedávno definitivně vyřešil Nejvyšší soud.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Mezi pravidelně připravované povinné dokumenty v rámci obchodních korporací patří také zpráva o vztazích, která se zaměřuje na vztahy mezi osobami v rámci podnikatelského seskupení. V tomto článku se podíváme podrobněji na proces její přípravy, povinné obsahové náležitosti a v neposlední řadě také na otázku jejího možného znaleckého přezkumu nařízeného soudem.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila.

Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.

Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.

Vedle tradičního rozdělování pojmů vlastnictví na vlastnictví věcí movitých a nemovitých je nezbytné umět rozlišovat i pojem vlastnictví k tzv. nehmotným statkům. Jeho předmětem je vlastnictví k výsledkům tvůrčí intelektuální činnosti lidí, které souhrnně označujeme jako práva k duševnímu vlastnictví.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

O svěřenských fondech bylo nejen na stránkách tohoto časopisu napsáno mnoho. Nabídnu tedy ryze praktický pohled na tento specifický právní institut, a to z pohledu „AML“ (anti-money laudering) povinné osoby – banky.

Pravidlo, dle něhož prodávající podnikatel prokazuje, že věc byla při převzetí spotřebitelem bez vad, patří v zahraničí k centrálním ustanovením spotřebitelské úpravy práv z vadného plnění.

Obecně je právní praxí i judikaturou zastáván názor, že jednou z nezbytných podmínek konání rozhodčího řízení je existence rozhodčí smlouvy, neboť ta je považována za základ pro konstituování pravomoci rozhodců projednat spor a rozhodnout o něm namísto jinak příslušných soudů. Část autorů se ovšem s tímto tradičním názorem neztotožňuje.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Co je nutné splnit, aby mohl jednatel za společnost uzavírat smlouvy sám se sebou? Co všechno musí jednatel učinit, když se ocitne tzv. ve střetu zájmů, a co na to judikatura Nejvyššího soudu?

Vlastník se může u Úřadu svým prohlášením vzdát práv k ochranné známce v rozsahu všech výrobků či služeb, pro které byla zapsána, nebo některých z nich; účinky tohoto prohlášení nastávají dnem doručení prohlášení vlastníka ochranné známky Úřadu a nelze je vzít zpět.

V tomto článku bychom si osvěžili základní pravidla převodu podílu v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným.

Článek se věnuje otázce interpretace čl. 8 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, jenž ukládá státům povinnost chránit práva k obchodním jménům na svém území bez nutnosti přihlašování nebo zapisování těchto označení, a otázkami souvisejícími s touto problematikou.

Novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. došlo mj. ke změně zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž byla zavedena možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, a to ve výši obvyklého licenčního poplatku po dobu trvání porušení tohoto práva.

S konkurenční doložkou se můžeme setkat jak v obchodněprávních, tak v pracovněprávních vztazích. Jaké jsou její zákonné mantinely?

Ochrana duševního vlastnictví má umožnit malým a středním podnikům (SME) získávat oprávněný zisk ze svých jedinečných nápadů a chránit je před konkurencí.

Influenceři čelí rostoucímu tlaku na to, aby působili „autentičtěji“.

Provozujete online tržiště? Od 17. února 2024 se na vás vztahuje nové nařízení o digitálních službách. Ve třetím díle našeho seriálu se zaměříme na ty z vás, kdo umožňujete uzavírat spotřebitelům s obchodníky smlouvy na dálku, máte alespoň padesát zaměstnanců a obrat či bilanční sumu roční rozvahy přesahující deset milionů eur.

Přinášíme rozhovor s dalším hostem letošního kongresu Právní prostor, Jindřichem Kalíškem.

Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Právní úprava průmyslových vzorů je obsažena v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění.

Každý společník má právo podat soudu návrh na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti[1]. Zákon stanoví k uplatnění tohoto práva určité podmínky – zejména pak stanoví lhůtu pro podání návrhu. Soud následně v nesporném řízení rozhodne, zda dané usnesení zůstane v platnosti, nebo ho zruší.