Insolvenční správci nemusí být v provozovně fyzicky přítomni
Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 17/15 zrušil ustanovení vyhlášky č. 355/2013 Sb., která ukládala insolvenčnímu správci být po celou dobu úředních hodin fyzicky přítomen v provozovně.
Zákonodárce ustanovením § 5a odst. 8 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, povolal Ministerstvo spravedlnosti k úpravě podrobností týkajících se úředních hodin provozovny, označování sídla a provozovny a činností, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně. Ministerská vyhláška stanovila mj. povinnost insolvenčního správce být fyzicky přítomen v provozovně po celou dobu úředních hodin. Zatímco odpůrci tohoto ustanovení byli názoru, že zákon neumožňuje ministerstvu přijmout úpravu regulující konkrétní způsob výkonu činnosti, ministerstvo bylo přesvědčeno, že z insolvenčního zákona povinnost osobní přítomnosti insolvenčního správce v provozovně vyplývá i bez prováděcího předpisu.
Ústavní soud s ministerstvem však nesouhlasil. Podle něj insolvenční zákon o osobním výkonu funkce ve smyslu provádění veškerých úkonů výhradně sebou samým nehovoří, naopak zákon výslovně počítá se zaměstnanci insolvenčního správce, jichž může užít k plnění svých úkolů. Insolvenční správce má dle zákona povinnost realizaci činností v provozovnách “zajistit”, nikoliv je osobně vykonávat.
Ústavní soud následně konstatoval, že stanovení nepřetržité fyzické přítomnosti šlo nad rámec zákona a zrušil jej. Spolu s ním zrušil také ustanovení zakazující překryv úředních hodin jednotlivých provozoven, neboť nepřípustně (a bezdůvodně) omezovalo maximální počet provozoven insolvenčních správců.
Tento nález vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 77/2016 Sb. a jelikož nestanovil účinnost zrušení, nastává tato změna 15. dnem od vydání, tj. 29. března 2016.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?



