Články s tagem: insolvenční zákon

Advokáti si dle insolvenčního zákona mohou za sepis insolvenčního návrhu účtovat odměnu [1]. Internet je ale plný varování před oddlužovacími šmejdy, advokáty nevyjímaje. Zpochybňuje placení odměny za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení ze strany klienta advokátovi před zahájením insolvenčního řízení.

Od 1. 10. 2024 doznalo insolvenční řízení mnoha zásadních změn především v případě řešení úpadku fyzických osob oddlužením.

Dne 11. května 2024 schválil Senát kontroverzní novelu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „Novela“). Tato Novela, která je v současné chvíli postoupena prezidentovi k podpisu, transponuje do českého právního řádu úpravu obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1023 ze dne 20. června 2019, která měla být implementována do 17. července 2021 (dále jen „Směrnice“).

Ve světle nedávných statistik a analýz se Česká republika potýká s vážným sociálně-ekonomickým problémem: předlužeností obyvatelstva.

Nejvyšší soud se nedávno ve svém rozhodnutí zveřejněném pod sp. zn. 29 NSČR 134/2022 zabýval otázkou povahy usnesení, kterým se vyslovuje insolvenčnímu správci souhlas k vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění zajištěnému věřiteli a dále i k otázce možného ukončení účasti zajištěného věřitele v insolvenčním řízení z důvodu ochrany zásad insolvenčního řízení a základních principů právního státu.

Tento článek si klade za cíl upozornit na některé časté nešvary insolvenčních návrhů a přispět tak k jejich předcházení, zvýšení efektivity a hospodárnosti práce jak sepisovatelů insolvenčních návrhů, tak insolvenčních soudů, insolvenčních správců a v neposlední řadě i předejít problémům na straně dlužníků.

Dne 21. června 2023 byl usnesením vlády České republiky č. 443/2023 schválen Ministerstvem spravedlnosti předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Novela“ a zákon č. 182/2006 Sb. dále jen „IZ“), který byl poté předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k dalšímu projednání a následně dne 30. června 2023, jakožto sněmovní tisk 491/0, rozeslán jednotlivým poslancům.

Praha 21. června (ČTK) - Délka oddlužení by se mohla zkrátit z pěti let na tři roky. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, o jejímž schválení vládou informovalo ministerstvo spravedlnosti.

Nezbytným předpokladem pro podání věřitelského insolvenčního návrhu je mimo jiného také doložení splatné pohledávky insolvenčního navrhovatele za dlužníkem a její současné přihlášení do insolvenčního řízení. Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí[1] poprvé komplexně zabýval náležitostmi potvrzení o tom, že insolvenční navrhovatel o pohledávce za dlužníkem účtuje. Rozhodnutí je tak zásadní pro věřitele, kteří se rozhodnou podat insolvenční návrh na svého dlužníka – právnickou osobu.

Zrušení hranice 30 % uspokojených pohledávek nezajištěných věřitelů neznamená automatické osvobození od zbytku dluhů, ačkoliv si to mnozí dlužníci myslí. Zrušení této hranice by mělo dlužníkům usnadnit vstup do oddlužení, nikoli je motivovat k žádné či zanedbatelné snaze v průběhu oddlužení.

Nejvyšší soud nedávno přijal do své sbírky usnesení, které jednoznačně rozptyluje jeden z mylných dojmů váznoucí na svěřenských fondech. Jedná se přitom o trestní rozhodnutí. O co šlo? A jaká je návaznost na starší insolvenční rozhodnutí?

Praha 17. září (ČTK) - Připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch.

Svaz průmyslu a dopravy ČR nesouhlasí s tím, aby poslanecká sněmovna projednávala novelu insolvenčního zákona ve stavu legislativní nouze. Přestože nejde o návrh, který by neprodleně reagoval na aktuální epidemiologickou či ekonomickou situaci, navrhovaná novela neprošla řádným mezirezortním připomínkovým řízením a teď vláda navrhuje její projednání ve stavu legislativní nouze. Takto zrychlený režim projednání dramaticky omezuje možnost demokratické parlamentní debaty nad vládními návrhy zákonů.

Doc. JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D. (* 1971), působí jako Of Counsel v kanceláři Clifford Chance LLP v Praze (od roku 2006) a externí vyučující na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (od roku 2002). Advokátem je od roku 1998, kromě Prahy praktikoval krátce v Londýně a Frankfurtu nad Mohanem.

Současná situace v souvislosti s pandemií je náročná téměř pro všechny podnikatele, a to zejména po finanční stránce (výpadky dodávek, pokles odbytu, uzavřené provozovny, povinnost platit fixní náklady na zaměstnance apod.). Z toho důvodu se zvětšilo i riziko vzniku úpadku těchto podnikatelů a následného insolvenčního řízení, které může vést až k prohlášení konkursu.

Letošní rok je pro insolvence (po loňské přestávce) dalším v řadě, kdy dochází díky legislativním úpravám ke změnám v pravidlech jejich administrace, a to ke změnám nikoliv jen kosmetickým.

Dne 27. 3. 2019 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon obsahující tzv. daňový balíček 2019. Tato novela přináší velké množství změn zákonů upravujících daně a poplatky, zejména zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, celního zákona, insolvenčního zákona (ve vztahu k opravám základu daně a následného snížení odpočtu dph u dlužníka), zákona o spotřebních daních, daňového řádu a některých dalších zákonů.

Vláda počátkem tohoto roku znovu předložila poslanecké sněmovně k projednání návrh na změnu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), mnohými kritiky přezdívanou jako „dluhová amnestie“, kterou by mělo dojít ke zpřístupnění procesu oddlužení širšímu okruhu lidí než doposud.

V polovině tohoto roku nabyla účinnosti diskutovaná novela insolvenčního zákona, která si za jeden z hlavních cílů kladla eliminaci šikanózních insolvenčních návrhů. Jedním ze způsobů, který si pro tento boj s šikanózními insolvenčními návrhy zákonodárci zvolili, byla změna ve způsobu stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Od 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen „Insolvenční zákon“), která přinesla řadu zásadních změn v oblasti insolvence. Jedná se o relativně důležitou novelu, která mění mnoho klíčových ustanovení Insolvenčního zákona. Přes všechny provedené změny však zůstává stále otázkou, zda Insolvenční zákon bude svou prapůvodní funkci, kterou je ochrana věřitelů, plnit lépe, než doposud, anebo se bude spíše ubírat cestou zvyšování ochrany dlužníků, kteří si zcela nekriticky půjčují a následně se dostávají do problémů. Pojďme se podívat na některé novinky, které novela do zákona přinesla.

Novela insolvenčního zákona opětovně změnila pravidla pro hlasování věřitelů ve vlastní věci a ve věci koncernových a blízkých osob. Česká úprava se tak ve svém důsledku znovu odchyluje od evropského trendu, kterým je maximální podpora sanačního řešení úpadku.

Na základě zákona č. 291/2017 Sb., účinného od 1. 12. 2017, dochází ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V únoru tohoto roku byl podpisem prezidenta republiky završen legislativní proces první ze dvou novel insolvenčního zákona, jež byla publikována ve Sbírce zákonů 3. března 2017 jako zákon č. 64/2017 Sb. Revizi insolvenčního zákona pak doplňuje druhá novela, která je v současné době projednávána Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení jako sněmovní tisk č. 1030. Jednou z hlavních oblastí, na kterou se obě novely zaměřily, je řešení úpadku oddlužením. V tomto příspěvku se pokusíme odpovědět na otázky, jaké změny lze v této oblasti očekávat od již schválené novely účinné od 1. července 2017 a jak může ovlivnit insolvenční řízení případné schválení druhé připravované novely.

Účelem mého dnešního příspěvku je informovat Vás o novinkách, které byly v poslední době přijaty v podobě zákonů, a zároveň o tom, co se ještě chystá. Půjde o jakousi ochutnávku a poukaz na to, co je obsahem nové právní úpravy.

Novela insolvenčního zákona (IZ), (zákon č. 64/2017), opět označovaná jako „velká“ novela, vstupuje v účinnost 1. července 2017. Změny vyjasňují mezinárodní a místní příslušnost insolvenčních soudů, upravena je domněnka o platební schopnosti, nová pravidla platí pro podávání neopodstatněných, šikanózních insolvenčních návrhů a pro řízení o oddlužení.