Změny insolvenčního zákona k 1. červenci 2017
Novela insolvenčního zákona (IZ), (zákon č. 64/2017), opět označovaná jako „velká“ novela, vstupuje v účinnost 1. července 2017. Změny vyjasňují mezinárodní a místní příslušnost insolvenčních soudů, upravena je domněnka o platební schopnosti, nová pravidla platí pro podávání neopodstatněných, šikanózních insolvenčních návrhů a pro řízení o oddlužení.
Je třeba zdůraznit, že změny, které novela přináší, se týkají také insolvenčních návrhů podaných před 1. červencem 2017. To znamená, že se novými předpisy budou řídit všechna insolvenční řízení, která budou zahájena po 1. červenci 2017. Veškerá právní jednání, která se uskuteční ještě před vstoupením novely v účinnost, zůstávají nadále v platnosti. To se týká především podaných insolvenčních návrhů a všech rozhodnutí vydaných insolvenčním soudem a insolvenčním správcem před 1. červencem 2017.
Ustanovení o příslušnosti insolvenčních soudů
Nově jsou upravena pravidla pro určení mezinárodní příslušnosti (§ 427 IZ). Odkazuje se na nové, přímo použitelné nařízení o insolvenčním řízení (2015/848/EU), které vstoupí v účinnost v polovině tohoto roku a které upravuje mezinárodní příslušnost insolvenčních řízení. V řízení s mezinárodním prvkem rozhoduje o příslušnosti český insolvenční soud formou rozhodnutí. Pravidla pro určení místní příslušnosti na národní úrovni se přitom změnila – nyní je rozhodující, kde společnost dle obchodního rejstříku sídlila šest měsíců před podáním insolvenčního návrhu, čímž má být omezena možnost tzv. „forum shoppingu“. Šestiměsíční pravidlo má ale význam jen v rámci České republiky, protože je v rozporu s nařízením o insolvenčním řízení, které říká, že pro změnu sídla před zahájením insolvenčního řízení platí tříměsíční lhůta (čl. 3 odst. 1, třetí věta nařízení).
Nová doměnka o platební schopnosti
Pro podnikatele, kteří vedou účetnictví, je zavedena doměnka, že představuje-li rozdíl mezi dluhy a likvidními prostředky společnosti méně než 10 % všech splatných dluhů, potom se předpokládá, že je společnost v platební schopnosti (nový § 3 odst. 3 IZ). V takovém případě by měl být insolvenční návrh zamítnut. Lze ovšem pochybovat o tom, že tato komplikovaná formulace v praxi obstojí. Pokud ale podnikatel výše zmíněný důkaz doloží, bude jeho platební schopnost uznána.
Zpřísnění pravidel pro neopodstatněné insolvenční návrhy
U „důvodné pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu“, který věřitel podal, má nyní insolvenční soud možnost uplatnit právo na předběžné přezkoumání – místo aby byl insolvenční návrh během dvou hodin zveřejněn ve volně přístupném insolvenčním rejstříku, což by mohlo být pro insolvenčního dlužníka likvidující, může být pozdržen do konce dne následujícího po podání insolvenčního návrhu. Pokud při prověřování nebude neodůvodněnost jasně prokázána, dojde k jeho uveřejnění již následující den dopoledne. To by mělo zabránit nešvaru, kdy věřitelé opakovaně využívali insolvenční řízení z důvodu jeho transparentnosti k vymáhání pohledávek, místo aby podali žalobu. Předpisy, které byly před několika lety zavedeny kvůli šikanózním insolvenčním návrhům, zůstaly očividně bez účinku.
Nové předpisy pro přihlašování pohledávek
Při přihlašování pohledávek je od 1. července 2017 zapotřebí vzít v úvahu nové povinnosti při prokazování skutečností – zvláště zajištěné pohledávky musí být lépe a přesněji doloženy.
Rozsáhlé změny v řízení o oddlužení
Žádosti o oddlužení budou moci v budoucnu zpracovávat a podávát pouze advokáti a akreditovaní poradci. Novela také stanoví odměnu advokáta za vyhotovení návrhu na oddlužení – a to až do výše 4 000 Kč (u žádostí, které podávají manželé společně, se jedná o částku v maximální výši 6 000 Kč). Toto pravidlo v zásadě představuje téměř plánovitý zásah do smluvní svobody advokátů.
Všechny změny, které novela insolvenčního zákona a řady dalších zákonů zavádí, vstoupí v účinnost v polovině tohoto roku, tedy 1. července 2017.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: stephan.heidenhain@bnt.eu
Další články
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.
Revoluce EU v oblasti elektronických důkazů: Co nová pravidla znamenají pro přeshraniční trestní vyšetřování
EU přijala nový rámec e-evidence, který umožní úřadům získávat elektronické důkazy přímo od technologických společností.
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
