Ve stavu legislativní nouze by sněmovna neměla projednávat zákony, které nesouvisí s aktuální krizí
Svaz průmyslu a dopravy ČR nesouhlasí s tím, aby poslanecká sněmovna projednávala novelu insolvenčního zákona ve stavu legislativní nouze. Přestože nejde o návrh, který by neprodleně reagoval na aktuální epidemiologickou či ekonomickou situaci, navrhovaná novela neprošla řádným mezirezortním připomínkovým řízením a teď vláda navrhuje její projednání ve stavu legislativní nouze. Takto zrychlený režim projednání dramaticky omezuje možnost demokratické parlamentní debaty nad vládními návrhy zákonů.
„Nevidíme žádný důvod k tomu, aby se transpoziční novela insolvenčního zákona projednávala ve stavu legislativní nouze. Chápeme, že za současné situace vzniklé kvůli epidemii Covid-19 vyžadují některá opatření mimořádně rychlou legislativní reakci. Tato novela insolvenčního zákona mezi ně ale rozhodně nepatří, což dokazuje už jen navrhované datum její účinnosti od 1. 7. 2021,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Přestože v případě novely insolvenčního zákona nejde o návrh, který by neprodleně reagoval na aktuální situaci, navrhovaná novela neprošla řádným mezirezortním připomínkovým řízením. „Standardní připomínková místa včetně Svazu průmyslu a dopravy tedy neměla žádný čas se s návrhem před jeho schválením seznámit. I poslancům dává vláda čas naprosto minimální a nedostatečný k jeho řádnému prostudování, posouzení a případnému kvalifikovanému připomínkování,“ upozorňuje Jitka Hlaváčková, právnička ze Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Argumenty Svazu průmyslu a dopravy přitom potvrzuje i předsedkyně legislativní rady vlády Marie Benešová ve svém stanovisku. Přestože je současně ministryní resortu, který návrh předkládá, uvádí, že jde o trvalou úpravu, která není vyvolána potřebou řešit současnou krizovou situaci ani důsledky ekonomických dopadů souvisejících vládních opatření.
Svaz průmyslu a dopravy se domnívá, že by poslanci měli souhlasit s projednáním legislativních návrhů ve stavu legislativní nouze jen v případech, kdy je k tomu reálný důvod. „To, že pokračuje pandemie nemoci Covid-19, podle nás není důvod k tomu, abychom všechny zákony schvalovali ve stavu legislativní nouze. Tento způsob bychom měli využívat pouze u opatření, která pomáhají řešit dopady krize. Zásadně zrychlený režim projednání navíc dramaticky omezuje demokratickou parlamentní debatu nad vládními návrhy zákonů,“ dodává Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu a dopravy se v tomto postoji shoduje s dalšími zástupci zaměstnavatelů a podnikatelů a také s dalšími dotčenými subjekty. Společně proto vyzvali předsedy poslaneckých klubů, aby návrh na projednání novely insolvenčního zákona ve stavu legislativní nouze nepodpořili.

Další články
Ruský podnik neuspěl s kasační stížností kvůli zablokování českého účtu
Brno 30. července (ČTK) - Ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí neuspěl s kasační stížností kvůli zablokování českého bankovního účtu.
Změnu financování ČT, kterou plánuje vláda, označil Senát za nežádoucí
Praha 29. července (ČTK) - Změnu financování České televize (ČT), kterou plánuje vládní koalice, označil dnes Senát za nežádoucí, nekoncepční a odporující platným pravidlům EU.
Dvacítka ekonomů varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel
Praha 28. července (ČTK) - Dvacítka českých ekonomů dnes apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli nimž prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Vláda schválila novelu zákona o obcích, má narovnat odměňování
Praha 27. července (ČTK) - Vláda dnes schválila novelu zákona o obcích, která má narovnat pravidla odměňování představitelů samospráv při souběhu funkcí.
Jak lépe využívat Listinu základních práv Evropské unie
Listina základních práv Evropské unie nepatří v praxi k nejčastěji využívaným nástrojům ochrany základních práv. Nejde přitom o specificky český jev. Také v dalších členských státech bývá Listina často upozaděna ve prospěch Evropské úmluvy o lidských právech nebo vnitrostátní úpravy základních práv. Její aplikační potenciál je však podstatně širší, než by se na první pohled mohlo zdát.


