Změna v pravidlech pro hlasování věřitelů v insolvenčním řízení
Novela insolvenčního zákona opětovně změnila pravidla pro hlasování věřitelů ve vlastní věci a ve věci koncernových a blízkých osob. Česká úprava se tak ve svém důsledku znovu odchyluje od evropského trendu, kterým je maximální podpora sanačního řešení úpadku.
V polovině tohoto roku nabyla účinnosti rozsáhlá novela insolvenčního zákona, která mimo jiné přinesla další změnu pravidel hlasování věřitelů v insolvenčním řízení, a to zejména v otázce hlasování ve vlastní věci a hlasování ve věcech osob blízkých a koncernových.
V této oblasti již došlo podruhé k zásadnímu obratu. V původním znění insolvenčního zákona bylo stanoveno, že s výjimkou volby věřitelského výboru nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké anebo osoby, která tvoří s věřitelem koncern. Původně byl tedy stanoven obecný zákaz hlasování věřitelů ve vlastní věci.
Poté přišel první obrat tohoto konceptu s tzv. revizní novelou v roce 2014, kdy stále platil obecný zákaz věřitelů hlasovat ve vlastní věci, ale nově bylo stanoveno, že věřitel může hlasovat ve věci osoby, která s ním tvoří koncern nebo ve věci osoby blízké. Tato změna umožnila koncernovým osobám přispět k reorganizaci dlužníka. Zároveň sledovala evropský trend směřující k maximální podpoře sanačního řešení úpadku. V praxi byla tato možnost koncernovými věřiteli často využívána a přispěla k záchraně řady podnikatelů.
Po třech letech však opět přišel obrat a znovu byl zakotven zákaz hlasování ve věcech týkajících se členů koncernu a blízkých osob dlužníka. Výjimku tvoří pouze hlasování o věřitelském reorganizačním plánu, který se ovšem v praxi vyskytuje velmi zřídka.
S výše uvedeným souvisí i další změna, kterou přinesla novela za účelem zvýšení transparentnosti věřitelů. Vymezení věřitelé mají nově povinnost spolu s přihláškou pohledávky nebo při postoupení pohledávky doložit skutečného majitele ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Zákonodárce odůvodnil tuto změnu tím, že koncernoví věřitelé neprosazují na schůzích věřitelů své zájmy, ale zájem dlužníka na jeho záchraně za cenu co nejnižšího uspokojení věřitelů. A to navzdory tomu, že zachování existence dlužníka a možnost dalšího obchodování s ním může mít pro věřitele větší význam než výše uspokojení jejich pohledávek.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karolina.novakova@bnt.eu
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
