Změny týkající se řízení o oddlužení
S účinností novely Insolvenčního zákona může sepsat a podat návrh na povolení oddlužení za dlužníka pouze zákonem stanovená osoba. Důvodem je eliminace podávání takových návrhů, které jsou vypracované nekvalitně, jako třeba rukou komerčních subjektů, které z jejich vypracovávání dříve měly značné příjmy. Nově jej tak může podat už jen advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce nebo tzv. akreditovaná osoba. Akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle Insolvenčního zákona. Výjimku představují pouze případy, kdy je dlužníkem fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce, popřípadě je-li dlužníkem právnická osoba a takováto osoba za ni jedná.
Novelou Insolvenčního zákona došlo rovněž k limitaci odměny za sepsání a podání insolvenčního návrhu nebo návrhu na povolení oddlužení advokátem, notářem, insolvenčním správcem či soudním exekutorem, jejíž maximální výše nyní činí 4.000 Kč bez DPH a v případě společného oddlužení manželů 6.000 Kč bez DPH. Akreditovaným osobám za tyto úkony nadto nenáleží žádná odměna. Podle JUDr. Matznera z advokátní kanceláře Matzner et. al. ovšem takovéto omezení výše odměny zcela nepřiměřeně zasahuje do smluvní volnosti stran.
Novinky ve vztahu k insolvenčním správcům
V oblasti oddlužení dojde novelou Insolvenčního zákona rovněž ke změně v systému přidělování případů insolvenčním správcům. Dosavadní praxe (před novelou) byla taková, že kauzy byly jednotlivým insolvenčním správcům přidělovány (dle ustanovení § 25 Insolvenčního zákona) podle pořadí určeného dnem zápisu jejich sídla nebo provozovny do příslušného seznamu insolvenčních správců vedeného jednotlivými okresními soudy. Předchozí úprava ovšem vedla k častému zřizování provozoven insolvenčních správců v jednotlivých okresech tak, aby se zvýšila pravděpodobnost jejich ustanovení insolvenčním soudem.
Nově se proto seznamy insolvenčních správců povedou podle krajských soudů, což eliminuje nespravedlivé přidělování případů insolvenčním správcům na základě většího počtu (mnohdy fiktivně) zřízených provozoven. Nyní už tak nebude hrát žádnou roli, kolik provozoven bude ten, který insolvenční správce v daném kraji mít, jelikož do seznamu insolvenčních správců se bude zapisovat jen sídlo (resp. jedna provozovna) insolvenčního správce.
Zpřísnění pravidel pro tzv. „šikanózní“ insolvenční návrhy
Novela od 1. 7. 2017 také zavedla posílení ochrany před tzv. šikanózními insolvenčními návrhy, které byly často podávány pouze s cílem poškodit určitou společnost a narušit její důvěryhodnost před jejími obchodními partnery nebo před veřejností. Do insolvenčního zákona byl proto zaveden nový mechanismus tzv. předběžného posouzení insolvenčního návrhu podaného věřitelem. Ten insolvenčnímu soudu umožňuje, má-li pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu podaného věřitelem, aby rozhodl, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise se v insolvenčním rejstříku nezveřejní. Toto by mělo alespoň do jisté míry pomoci předejít publikování bezdůvodných insolvenčních návrhu, třebaže jen na krátký čas. Je však velkou otázkou, nakolik tato změna nakonec v praxi pomůže dlouhodobý problém šikanózních insolvenčních návrhů jednou pro vždy vyřešit.
Posuzování platební neschopnosti dlužníků
Novela rovněž zavedla zcela nový způsob posuzování platební schopnosti dlužníka, který se nazývá tzv. mezerou krytí. Mezera krytí zakládá vyvratitelnou domněnku neexistence dlužníkova úpadku, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků představuje méně než jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud existuje předpoklad, že mezera krytí v určitém rozhodném období patřičně klesne pod jednu desetinu výše dlužníkových splatných peněžitých závazků. Zavedení tohoto institutu tak poskytne dlužníkům, kteří jsou alespoň z 90 % schopni svým závazkům dostát, ještě šanci se ze své nezávidění hodné finanční situace dostat bez toho, aby na ně bez dalšího dopadly veškeré důsledky, které Insolvenční zákon spojuje s platební neschopností a úpadkem.
Závěr
Novinek zavedených předmětnou novelou do Insolvenčního zákona je relativně mnoho a výše uvedené zdaleka nepředstavuje vše, co doznalo od července 2017 změn. Samozřejmě až praxe ukáže, do jaké míry budou provedené změny v praxi účinné nebo naopak nebudou mít na dosavadní problémy potřebný efekt (jako například co se týče eliminace podávání tzv. šikanózních insolvenčních návrhů). 
Diskuze k článku ()