Zásadní změny oddlužení fyzických osob

Na jednu stranu dochází k zásadnímu rozvolnění, kdy se všichni dlužníci mohou zbavit svých dluhů již za 3 roky, na stranu druhou však novelizace přinesla zpřísnění požadavků na dlužníky, které naopak mohou vyústit v neúspěšné oddlužení.

Doposud činila doba oddlužení 5 let, přičemž pro zdárné ukončení řízení již po třech letech bylo nutné splnit zákonem stanovené podmínky. Tato možnost se týkala dlužníků, kteří dokázali během této stanovené tříleté doby splatit 60 % svých dluhů, a dlužníků s invaliditou II. a III. stupně.

Nově bude dlužníkům, kteří nebudou v oddlužení schopni plnit své povinnosti, možné dát ze strany insolvenčního soudu tzv. „druhou šanci“ v podobě prodloužení doby splácení o dalších 12 měsíců. Do účinnosti novely takové porušení mohlo vést pouze ke zrušení schváleného oddlužení. Dlužník bude mít nově také možnost požádat o přerušení oddlužení až na celkem 1 rok.

Rovněž bude mít dlužník možnost odvádět do insolvence i část svých příjmů, které spadají pod takzvanou nezabavitelnou částku, která představuje finanční obnos, jenž musí po odečtení insolvenčních splátek dlužníkovi zbýt. Oddlužení se tak stává dostupnější i pro dlužníky s velmi nízkými příjmy.

Na pomezí pozitivních a negativních změn se nachází zrušení plošné 30 % hranice uspokojení věřitelů, kdy, pokud na tuto hranici dlužník po 5 letech dosáhl, čekalo ho ve své podstatě „automatické“ osvobození od zbytku dluhů. Nyní dostatečnou míru uspokojení zkoumá soud s přihlédnutím na příjmové možnosti dlužníka, což ovšem může vést k tomu, že některým dlužníkům může být rozhodnutím soudu stanovena hranice vyšší než dosavadních 30 %.

Možnosti dlužníka dosáhnout vyšších příjmů se po novele zkoumají v průběhu řízení častěji a nově také již po podání návrhu. Z dalších negativních změn pro dlužníky je vhodné zmínit, že se rozšiřují důvody pro zrušení oddlužení, nebo že se prodlužuje doba po kterou dlužník nemůže opětovně vstoupit do oddlužení, pokud mu bylo předchozí oddlužení zrušeno.

Cílem novelizace je řešení zadlužení poměrně značné části obyvatel ČR, neboť dle statistiky Exekutorské komory k 1. 10. 2024 je exekuční řízení vedeno proti celkem 625 805 fyzickým osobám, což odpovídá téměř 6 % všech obyvatel. Mnoho z nich se pak nachází v takzvané dluhové pasti, kdy jsou v podstatě bez jakékoliv reálné možnosti splatit své závazky. Novela ovšem přináší i řadu zpřísnění a zda se jí podaří naplnit svůj účel a dojde k výraznějšímu úbytku takových dlužníků, se dozvíme až v průběhu příštích let.