Články s tagem: dlužník

Advokáti si dle insolvenčního zákona mohou za sepis insolvenčního návrhu účtovat odměnu [1]. Internet je ale plný varování před oddlužovacími šmejdy, advokáty nevyjímaje. Zpochybňuje placení odměny za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení ze strany klienta advokátovi před zahájením insolvenčního řízení.

Od analýzy pohledávky po předžalobní výzvu: správně provedené předsoudní kroky vám mohou ušetřit čas i peníze.

Novela insolvenčního zákona účinná od 1. října 2024 upravuje primárně proces oddlužení.

Postoupení pohledávky je v praxi velice často využívaným institutem. V jakých případech však postoupit pohledávku nelze a na co si dát pozor?

Od 1. 10. 2024 doznalo insolvenční řízení mnoha zásadních změn především v případě řešení úpadku fyzických osob oddlužením.

Rok 2024 je jedenáctým rokem účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

V podnikatelské sféře je vystavování faktur každodenní rutinou. Pokud však Váš obchodní partner nebo zákazník fakturu ve stanovené lhůtě neuhradí, je namístě podniknout adekvátní kroky k vymožení Vaší pohledávky

Praha 31. července (ČTK) - Doba oddlužení se zkrátí z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky pravděpodobně od října, předpokládá ministerstvo spravedlnosti. Předlohu podepsal před týdnem prezident Petr Pavel.

V poslední době se v praxi setkáváme s různým výkladem pojmů „zástavce“ a „zástavní dlužník“. A přestože se tyto pojmy mohou na první pohled zdát podobné, každý z nich má svůj specifický význam a roli v rámci institutu zástavního práva dle občanského zákoníku. Přitom právě správné pochopení a rozlišení těchto pojmů je nezbytné pro efektivní aplikaci zástavního práva a ochranu práv všech zúčastněných stran.

Jsem dlouholetým příznivcem exekutorského stavu a není to náhodou. Začnu osobní vzpomínkou.

Relativně nový institut preventivní restrukturalizace je již hojně diskutován ve veřejném prostoru (web Právní prostor nevyjímaje), nicméně zůstávají nezodpovězené otázky: Lze nedoplatky na daních zahrnout do preventivní restrukturalizace, resp. může se finanční úřad stát dotčeným věřitelem? Je v tomto ohledu vzájemně kompatibilní zákon o preventivní restrukturalizaci a daňový řád? A může finanční úřad daňové nedoplatky vymáhat, byla-li u dlužníka zahájena preventivní restrukturalizace?

V České republice je v současné době dle údajů Exekutorské komory ČR přibližně 4 165 938 exekucí vedených vůči 683 239 dlužníkům.

Náklady exekuce, téma, které se táhne exekuční praxí jako červená nit. Turbulentní legislativa doprovázená pestrou, často rozporuplnou rozhodovací praxí ústí dokonce v řadu kárných žalob a následných rozhodnutí.

Ve světle nedávných statistik a analýz se Česká republika potýká s vážným sociálně-ekonomickým problémem: předlužeností obyvatelstva.

Praha 26. ledna (ČTK) - Správci nesplácených úvěrů i obchodníci s těmito úvěry dostanou nová pravidla, kterými se budou muset řídit. Správci úvěrů například budou muset získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky a budou muset plnit požadované podmínky.

Srážky ze mzdy jsou nejtradičnějším způsobem provedení exekuce. Součástí občanského soudního řádu jsou od roku 1963. Představují jeden z nejméně invazivních zásahů do majetkových poměrů povinného.

Praha 31. května (ČTK) - Živnostníkům a firmám s dluhy na sociálních odvodech, kteří je uhradí do konce letošního listopadu, stát odpustí penále, úroky z prodlení a náklady na vymáhání dluhů.

Nesplnění dluhu obchodním partnerem představuje nepříjemnou, bohužel však vcelku běžně se vyskytující situaci. Věřitel pak musí zvažovat, jak se svého nároku domoci. Věc přitom nemá jen jediné řešení.

JUDr. Ing. Martin Štika je soudním exekutorem v Hradci Králové, současně je doktorandem na Katedře občanského práva Fakulty právnické ZČU a odpovídal na otázky o aktuálním stavu exekučního práva a exekutorských úřadů. Zároveň zhodnotil kvalitu veřejné diskuze o exekucích.

Zrušení hranice 30 % uspokojených pohledávek nezajištěných věřitelů neznamená automatické osvobození od zbytku dluhů, ačkoliv si to mnozí dlužníci myslí. Zrušení této hranice by mělo dlužníkům usnadnit vstup do oddlužení, nikoli je motivovat k žádné či zanedbatelné snaze v průběhu oddlužení.

Dluh mlčí, ale nedá spát. Někdy oběma stranám, jindy jenom jediné. Při uznání dluhu je třeba dodržet jasně daná pravidla, jinak bude neplatné. A nezapomínat, že je to veskrze dobrovolná záležitost a ideální je písemná podoba. Ale jsou i jiné možnosti.

Jak jsme na tom na prahu dalšího čtvrtstoletí s vymahatelností pohledávek a proč má smysl bojovat za práva věřitelů? V rozhovoru se dnes ptáme Mgr. Petry Kolářové, výkonné ředitelky České asociace věřitelů.

Praha 28. října (ČTK) - V Česku začíná takzvané milostivé léto pro dlužníky. Lidé, kteří mají exekuci kvůli dluhům u veřejných institucí, se mohou do 28. ledna snadněji oddlužit.

Podstatou veřejnoprávního milostivého léta je osvobození fyzických osob od placení veškerých dalších pohledávek přesahující zaplacenou jistinu v exekučním řízení a nákladů exekuce nad zaplacenou částku 750 Kč.

Poslanecká sněmovna se bude v tomto týdnu zabývat novelou exekučního řádu, která počítá mj. s povinným zastavováním exekucí.