Vyhněte se riziku promlčení pohledávky. Soudy změnily svou rozhodovací praxi
V podnikatelské sféře je vystavování faktur každodenní rutinou. Pokud však Váš obchodní partner nebo zákazník fakturu ve stanovené lhůtě neuhradí, je namístě podniknout adekvátní kroky k vymožení Vaší pohledávky
Kroky k vymožení pohledávky jsou obvykle zaslání upomínky či následně předžalobní výzvy. Pokud ani na tu není reagováno, lze přistoupit k podání žaloby u soudu. Pro úspěšně vymožení Vaší pohledávky je však důležité, abyste tzv. neprošvihli subjektivní promlčecí lhůtu, která dle občanského zákoníku trvá 3 roky ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé.
O jaký den se ale vlastně jedná? Dosud v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu platilo, že tato subjektivní lhůta počínala běžet den po dni splatnosti faktury. Dle loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu tomu tak však není. Pokud je ve smlouvě určeno, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění bude teprve v budoucnu vystavená faktura s ujednanou lhůtou splatnosti, má tato subjektivní lhůta počínat běžet takovým dnem, kdy věřitel mohl poprvé uplatnit právo na zaplacení dohodnuté ceny – tj. ode dne, kdy věřitel mohl poprvé vystavit fakturu. Nejčastěji se bude jednat o den, kdy byla dokončena sjednaná práce či dodáno zboží.
V určitých případech tak může v důsledku docházet k situacím, kde započne běh promlčecí lhůty, aniž by se dluh jako takový stal splatným. S ohledem na tuto skutečnost je proto zapotřebí pečlivě kontrolovat, zda k promlčecí Vašich pohledávek nedošlo, aby bylo jejich případné vymáhání u soudu úspěšné a dlužník nenamítnul námitku promlčení.
Pokud máte jakékoli neuhrazené faktury a chcete se ujistit, že nepropásnete lhůtu pro jejich vymáhání, neváhejte nás kontaktovat. Rádi Vám s vymáháním pohledávek pomůžeme.
Přečtěte si celé odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, č. j. 31 Cdo 3125/2022-200 .
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
