Články s tagem: promlčení

Ústavní soud se v recentním nálezu sp. zn. IV. ÚS 778/25, ze dne 3. 9. 2025 vymezil vůči rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, když judikoval, že promlčecí lhůta v případě, že věřiteli přísluší právo určit dobu splnění dluhu, nemůže počít plynout před splatností (dospělostí) pohledávky.

V podnikatelské sféře je vystavování faktur každodenní rutinou. Pokud však Váš obchodní partner nebo zákazník fakturu ve stanovené lhůtě neuhradí, je namístě podniknout adekvátní kroky k vymožení Vaší pohledávky

Cílem tohoto článku je přiblížit základní smysl a principy institutu promlčení, jeho přesah a projevy ve správním právu. V neposlední řadě uvede hlavní rozdíly mezi promlčením v soukromém právu a v právu správním.

Nejvyšší soud se v nedávné době zabýval otázkou promlčení práv, jejichž splatnost nastává na výzvu věřitele.[1]

Názory na počátek běhu promlčecí lhůty v případě, kdy je určení doby splnění dluhu ponecháno na vůli věřitele, se v odborné literatuře podstatně rozchází.

Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS ČR“) se ve své recentní judikatuře[1] zabýval okamžikem počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty v případech, kdy splatnost závazku není mezi stranami explicitně dohodnuta a není stanovena ani zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo jinak. NS ČR se tak vyjádřil k otázce, na jejímž řešení nepanuje jednotný názor a je předmětem bohatých diskuzí v odborných kruzích i rozhodovací praxe českých soudů

Brno 20. července (ČTK) - Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci.

Obvodní soud pro Prahu 1 začal projednávat obžalobu proti bývalému ministru vnitra Vratislavu Vajnarovi, který se má zodpovídat za zásahy pohraničníků na střežené československé státní hranici. Dříve už státní zástupce zastavil trestní stíhání Milouše Jakeše, Lubomíra Štrougala a dalších obviněných komunistických pohlavárů.

Uplatnění nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci představuje poslední možnost, jak se domoci náhrady škody v případě, že taková škoda vznikla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ze strany státních orgánů, úředních osob či orgánů územní samosprávy. Poškození si však musí dávat pozor, aby svoji šanci na náhradu škody nepropásli a svůj nárok uplatnili včas. Promlčecí lhůty jsou totiž neúprosné a nemusí být na první pohled jasné, kdy začnou běžet.

Brno/Praha 24. května (ČTK) - Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud (ÚS) dnešním nálezem korigoval dosavadní judikaturu.

Skupina poslanců předložila Poslanecké sněmovně ČR návrh novely trestního zákoníku, podle níž by byl nově vyloučen zánik trestní odpovědnosti uplynutím promlčecí doby za trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu a za trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky.

Po určité době opět nadešel čas zpravit vás o nejnovějších názorech formulovaných v rozhodnutích Nejvyššího soudu.

Uznání dluhu bylo podle starého občanského zákoníku děsivě formalistickým institutem. Nám se však podařilo u Ústavního soudu i v tomto případě prosadit autonomii vůle.

Po spáchání trestného činu nebo provinění vzniká trestněprávní vztah mezi pachatelem a státem s povinností a právem státu stíhat a trestat spáchaný trestný čin. Tato povinnost může za určitých podmínek zaniknout nebo vůbec nevzniká.

Ústavní soud zrušil část přechodného ustanovení (§ 112 odst. 2 věta první) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Odpovědnost za přestupky spáchané před účinností zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a dosud pravomocně nerozhodnuté, tedy i nadále zaniká po dvou letech v souladu s předchozí právní úpravou zákona o přestupcích.

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou.

Na přestupky spáchané před nabytím účinnosti nového zákona o odpovědnosti za přestupky (tj. před 1.7.2017) se neaplikuje 3 letá promlčecí doba podle nového zákona.

Promlčecí lhůta stanovená judikaturou, nemůže uplynout dříve, než byla judikována.

Zapomněli jste oznámit ERÚ změny podmínek pro udělení licence nebo jste v důsledku reklamace částí výrobny snížili instalovaný výkon, avšak zdráhali jste se požádat o změnu licence? V takovém případě Vám hrozí pokuta za správní delikt až do výše 15 000 000 Kč, byť reálně se její výše pohybuje v řádech desítek tisíc korun českých.

Podmínky zániku trestní odpovědnosti upravuje primárně zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“), a to v ustanoveních §§ 33 až 35. Samozřejmě s výjimkou zvláštní právní úpravy zániku trestní odpovědnosti u mladistvých a právnických osob, která je obsažena v příslušných ustanoveních zákona č. 218/2003 Sb.,  o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění a zákona č. 418/2011 Sb.,  o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění.

Tento článek se zabývá otázkou, zda mezi partnery za trvání jejich vztahu dochází či nedochází k promlčení vzájemných nároků, či nikoli. Pojmem „partneři“ a „partnerství“ je v tomto článku myšlen vztah muže a ženy, kteří spolu žijí a vedou společnou domácnost, aniž by uzavřeli manželství.

Mezi manžely nedochází obvykle za trvání vztahu k řešení majetkových otázek, vzájemných pohledávek a dluhů. K tomuto vypořádání přistupují manželé většinou až po zániku jejich vztahu, což je zcela pochopitelné a v mnoha případech i žádoucí. Po zániku manželství je však nutné řešit, zda za jeho trvání nemohlo dojít k promlčení vzájemných nároků a tedy i nemožnosti přiznání těchto nároků v rámci případného soudního řízení při uplatnění námitky promlčení.

I stát může porušit dobré mravy, když uplatní promlčení "nepřiměřeně".

Institut promlčení je projevem zásady vigilantibus iura scripta sunt (právo jest psáno pro bdělé). Nehlídá-li si subjekt svá práva, nemůže a neměla by mu v tomto ohledu být poskytována dostatečná ochrana. Totéž platí i v případech, kdy si subjekt sice svých práv vědom je a ochrany se domáhá, ale nikoli řádným a včasným způsobem. Po uplynutí delšího časového úseku je oslabena i jeho pozice důkazní, což může mít v případě soudního sporu za následek neunesení důkazního břemene, a s tím související neúspěch v tomto sporu. Zákonodárce se takové případy snaží eliminovat mimo jiné právě úpravou institutu promlčení a s ním souvisejících lhůt.

Druhá část příspěvku dr. Ondrejové se zabývá dalšími spornými otázkami závazkového práva podle nového občanského zákoníku, konkrétně se jedná o problematiku adhezních smluv, obchodních podmínek, promlčecí lhůty a lichvy.