Poslanecký návrh na nepromlčitelnost trestných činů spojených s privatizací a veřejnými zakázkami
Skupina poslanců předložila Poslanecké sněmovně ČR návrh novely trestního zákoníku, podle níž by byl nově vyloučen zánik trestní odpovědnosti uplynutím promlčecí doby za trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu a za trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky.
Současná právní úprava
Trestní odpovědnost za trestný čin, spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu, zaniká uplynutím třicetileté promlčecí doby. [Ustanovení § 34 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku]
Na základě ustanovení § 35 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), cituji: „Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost
a) za trestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů,
b) za trestné činy vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c) za jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.“
Navrhovaná právní úprava
Dne 5. 12. 2018 předložila skupina tří poslanců (JUDr. Stanislav Grospič, Ing. et Ing. Leo Luzar a JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, Ph.D.) Poslanecké sněmovně ČR návrh na novelizaci trestního zákoníku, vedený pod číslem sněmovního tisku 349. Předmětný návrh nebyl dosud projednán a ke dni 28. 6. 2021 bylo jeho projednávání navrženo na pořad 111. schůze Poslanecké sněmovny ČR.
Navržená novela vyjímá privatizační trestné činy z třicetileté promlčecí lhůty a „přesouvá je“ k trestným činům nepromlčitelným a zároveň přiznává i trestním činům spáchaným v souvislosti s veřejnými zakázkami jejich nepromlčitelnost tím, že do ustanovení § 35 trestního zákoníku vkládá nový odstavec d), znějící: „za trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu a za trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky podle jiného právního předpisu.“
Navrhovatelé svůj návrh zdůvodňují (v důvodové zprávě) společenskou škodlivostí a závažností předmětných trestných činů a zároveň považují za vhodné změnit stav, kdy bylo údajně mnoho privatizačních trestných činů promlčeno, a pachatelé nebyli potrestáni.
Nesouhlasné stanovisko vlády
Úvodem nutno podotknout, že Vláda vydala své stanovisko v době, kdyby byla délka promlčecí lhůty u privatizačních trestných činů stanovena ve výši dvaceti, nikoliv současných třiceti, let. (Novela trestního řádu č. 333/2020 Sb. ze dne 22. 07. 2020)
Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku ze dne 17. 12. 2018 neshledává, že by privatizační trestné činy a trestné činy související s veřejnými zakázkami dosahovaly takové míry škodlivosti a závažnosti odůvodňující jejich nepromlčitelnost, jako je tomu u válečných trestných činů a trestných činů proti lidskosti. Vláda zdůrazňuje, že se promlčecí doba přerušuje např. zahájením trestního stíhání a že by se nepromlčitelnost mohla týkat pouze nepromlčených trestných činů, neboť jinak by byla poručena zásada zákazu retroaktivity. Podle vlády předkladatelé předpokládají, že i když nebyli během současné dvacetileté promlčecí doby získány poznatky vedoucí k zahájení trestního stíhání, budou získány v letech příštích, s čímž Vláda nesouhlasí a považuje vyšetřování trestných činů po tak dlouhé době za často bezvýsledné. Vláda považuje za nevhodné, aby promlčení, uplatňující se např. u vraždy, bylo vyloučeno u trestných činů spáchaných v souvislosti s veřejnými zakázkami. Dle tvrzení Vlády by pak trestní zákoník nadřazoval ekonomický zájem při správě veřejných prostředků nad ochranu lidského života.
Závěr
Je správné, aby byla privatizačním trestným činům a trestným činům spáchaným v souvislosti s veřejnými zakázkami udělena výjimka v podobě vyloučení zániku trestní odpovědnosti uplynutím promlčecí doby? Je třeba vzít v potaz, že podle současné právní úpravy jsou nepromlčitelné válečné trestné činy, trestné činy proti lidskosti a zjednodušeně řečeno některé trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 v souvislosti s tehdejším totalitním režimem.
Vláda argumentovala tím, že dvacet let je dostatečná doba na zahájení trestního stíhání s odkazem na častou bezvýslednost takto dlouhého vyšetřování. Argument je však vyvrácen tím, že byla v mezidobí navýšena promlčecí doba u privatizačních trestných činů na třicet let. Naopak souhlasíme s předmětným stanoviskem v bodě, který se týká komparace ochrany lidského života s ochranou hospodářských zájmů státu. Přijetí novely nepokládáme za vhodné, neboť by tím stát vydal vůči svým občanům (byť eventuálně nechtěně) diskutabilní signál o prioritizaci hodnot.
Další články
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?



