Precedentní rozhodnutí Rady ERÚ ohledně promlčení starších přestupků
Zapomněli jste oznámit ERÚ změny podmínek pro udělení licence nebo jste v důsledku reklamace částí výrobny snížili instalovaný výkon, avšak zdráhali jste se požádat o změnu licence? V takovém případě Vám hrozí pokuta za správní delikt až do výše 15 000 000 Kč, byť reálně se její výše pohybuje v řádech desítek tisíc korun českých.
Podařilo se nám přesvědčit Radu ERÚ, aby otočila stávající rozhodovací praxi a vymezila časové mantinely, kdy můžete být za takové porušení povinnosti sankcionováni.
Časové určení povinnosti oznámit změny v údajích a dokladech pro licenci
Podle § 9 energetického zákona je držitel licence povinen neprodleně oznámit ERÚ všechny změny týkající se údajů a dokladů, které se předkládají při žádosti o udělení licence. Zároveň výrobce nesmí v případě změny technických parametrů výrobny, zahájit výrobu elektřiny před nabytím právní moci rozhodnutí o změně licence. Výrobci elektřiny často tyto kroky vynechávají a ERÚ za to v posledních letech udělil řadu pokut, a to i v případech, kdy se přestupek stal před více než deseti lety. To se nám teď podařilo změnit.
Dosavadní praxe ERÚ byla taková, že jakmile byla při kontrole u výrobce zjištěna neoznámená změna v údajích či podkladech pro uvedení výrobny do provozu, bylo konstatováno porušení povinnosti trvající od provedení změny nejméně do okamžiku jejího odhalení ze strany ERÚ.
Tato situace nastala také v případě našeho klienta. V rozkladovém řízení nám však dala Rada ERÚ za pravdu, že takový postup při řešení starších přestupků není v pořádku. Obecná odpovědnost za přestupek totiž zaniká uplynutím 3 let od jeho spáchání. V této době musí správní orgán zahájit přestupkové řízení, čímž se uvedená doba přerušuje. Nicméně u trvajících přestupků běží tato tříletá doba až po odstranění protiprávního stavu. ERÚ proto dovozoval, že sankci může uložit do 3 let od okamžiku, kdy držitel licence dodatečně o změnu licence požádá. Rada ERÚ nicméně po zvážení našich námitek rozhodla, že se v případě přestupku pro porušení povinnosti podle § 9 energetického zákona o trvající přestupek nejedná a toto porušení nelze trestat již po uplynutí 3 let od provedení změny.
Příklad přestupku a promlčení
Vezměme si nepříliš ojedinělou situaci, kdy jste například uvedli vaši výrobnu do provozu v roce 2010 a o dva roky později jste v důsledku reklamace a dodání náhradních panelů či jiných výrobních jednotek museli snížit instalovaný výkon, přičemž tuto změnu jste neoznámili ERÚ. Za stávající praxe u vás mohl ERÚ provést například v roce 2016 kontrolu, kdy tuto změnu na výrobně zjistil, a následně v roce 2019 vám mohl uložit pokutu za to, že jste uvedenou změnu včas ERÚ neoznámili a nepožádali o změnu licence.
Nově již toto nebude možné. Pokud ke změně došlo v průběhu roku 2012, pak odpovědnost za přestupek spočívající v neoznámení této změny na výrobně ERÚ zanikla uplynutím tří let. V takovém případě by musel ERÚ zahájit proti vám přestupkové řízení nejpozději v roce 2015. Pokud tak neučinil, nemůže vás za uvedené porušení povinnosti držitele licence pokutovat.
Článek byl publiován na webových stránkách solárnínovinky.cz.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.




