Precedentní rozhodnutí Rady ERÚ ohledně promlčení starších přestupků
Zapomněli jste oznámit ERÚ změny podmínek pro udělení licence nebo jste v důsledku reklamace částí výrobny snížili instalovaný výkon, avšak zdráhali jste se požádat o změnu licence? V takovém případě Vám hrozí pokuta za správní delikt až do výše 15 000 000 Kč, byť reálně se její výše pohybuje v řádech desítek tisíc korun českých.
Podařilo se nám přesvědčit Radu ERÚ, aby otočila stávající rozhodovací praxi a vymezila časové mantinely, kdy můžete být za takové porušení povinnosti sankcionováni.
Časové určení povinnosti oznámit změny v údajích a dokladech pro licenci
Podle § 9 energetického zákona je držitel licence povinen neprodleně oznámit ERÚ všechny změny týkající se údajů a dokladů, které se předkládají při žádosti o udělení licence. Zároveň výrobce nesmí v případě změny technických parametrů výrobny, zahájit výrobu elektřiny před nabytím právní moci rozhodnutí o změně licence. Výrobci elektřiny často tyto kroky vynechávají a ERÚ za to v posledních letech udělil řadu pokut, a to i v případech, kdy se přestupek stal před více než deseti lety. To se nám teď podařilo změnit.
Dosavadní praxe ERÚ byla taková, že jakmile byla při kontrole u výrobce zjištěna neoznámená změna v údajích či podkladech pro uvedení výrobny do provozu, bylo konstatováno porušení povinnosti trvající od provedení změny nejméně do okamžiku jejího odhalení ze strany ERÚ.
Tato situace nastala také v případě našeho klienta. V rozkladovém řízení nám však dala Rada ERÚ za pravdu, že takový postup při řešení starších přestupků není v pořádku. Obecná odpovědnost za přestupek totiž zaniká uplynutím 3 let od jeho spáchání. V této době musí správní orgán zahájit přestupkové řízení, čímž se uvedená doba přerušuje. Nicméně u trvajících přestupků běží tato tříletá doba až po odstranění protiprávního stavu. ERÚ proto dovozoval, že sankci může uložit do 3 let od okamžiku, kdy držitel licence dodatečně o změnu licence požádá. Rada ERÚ nicméně po zvážení našich námitek rozhodla, že se v případě přestupku pro porušení povinnosti podle § 9 energetického zákona o trvající přestupek nejedná a toto porušení nelze trestat již po uplynutí 3 let od provedení změny.
Příklad přestupku a promlčení
Vezměme si nepříliš ojedinělou situaci, kdy jste například uvedli vaši výrobnu do provozu v roce 2010 a o dva roky později jste v důsledku reklamace a dodání náhradních panelů či jiných výrobních jednotek museli snížit instalovaný výkon, přičemž tuto změnu jste neoznámili ERÚ. Za stávající praxe u vás mohl ERÚ provést například v roce 2016 kontrolu, kdy tuto změnu na výrobně zjistil, a následně v roce 2019 vám mohl uložit pokutu za to, že jste uvedenou změnu včas ERÚ neoznámili a nepožádali o změnu licence.
Nově již toto nebude možné. Pokud ke změně došlo v průběhu roku 2012, pak odpovědnost za přestupek spočívající v neoznámení této změny na výrobně ERÚ zanikla uplynutím tří let. V takovém případě by musel ERÚ zahájit proti vám přestupkové řízení nejpozději v roce 2015. Pokud tak neučinil, nemůže vás za uvedené porušení povinnosti držitele licence pokutovat.
Článek byl publiován na webových stránkách solárnínovinky.cz.
Další články
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.



