Precedentní rozhodnutí Rady ERÚ ohledně promlčení starších přestupků
Zapomněli jste oznámit ERÚ změny podmínek pro udělení licence nebo jste v důsledku reklamace částí výrobny snížili instalovaný výkon, avšak zdráhali jste se požádat o změnu licence? V takovém případě Vám hrozí pokuta za správní delikt až do výše 15 000 000 Kč, byť reálně se její výše pohybuje v řádech desítek tisíc korun českých.
Podařilo se nám přesvědčit Radu ERÚ, aby otočila stávající rozhodovací praxi a vymezila časové mantinely, kdy můžete být za takové porušení povinnosti sankcionováni.
Časové určení povinnosti oznámit změny v údajích a dokladech pro licenci
Podle § 9 energetického zákona je držitel licence povinen neprodleně oznámit ERÚ všechny změny týkající se údajů a dokladů, které se předkládají při žádosti o udělení licence. Zároveň výrobce nesmí v případě změny technických parametrů výrobny, zahájit výrobu elektřiny před nabytím právní moci rozhodnutí o změně licence. Výrobci elektřiny často tyto kroky vynechávají a ERÚ za to v posledních letech udělil řadu pokut, a to i v případech, kdy se přestupek stal před více než deseti lety. To se nám teď podařilo změnit.
Dosavadní praxe ERÚ byla taková, že jakmile byla při kontrole u výrobce zjištěna neoznámená změna v údajích či podkladech pro uvedení výrobny do provozu, bylo konstatováno porušení povinnosti trvající od provedení změny nejméně do okamžiku jejího odhalení ze strany ERÚ.
Tato situace nastala také v případě našeho klienta. V rozkladovém řízení nám však dala Rada ERÚ za pravdu, že takový postup při řešení starších přestupků není v pořádku. Obecná odpovědnost za přestupek totiž zaniká uplynutím 3 let od jeho spáchání. V této době musí správní orgán zahájit přestupkové řízení, čímž se uvedená doba přerušuje. Nicméně u trvajících přestupků běží tato tříletá doba až po odstranění protiprávního stavu. ERÚ proto dovozoval, že sankci může uložit do 3 let od okamžiku, kdy držitel licence dodatečně o změnu licence požádá. Rada ERÚ nicméně po zvážení našich námitek rozhodla, že se v případě přestupku pro porušení povinnosti podle § 9 energetického zákona o trvající přestupek nejedná a toto porušení nelze trestat již po uplynutí 3 let od provedení změny.
Příklad přestupku a promlčení
Vezměme si nepříliš ojedinělou situaci, kdy jste například uvedli vaši výrobnu do provozu v roce 2010 a o dva roky později jste v důsledku reklamace a dodání náhradních panelů či jiných výrobních jednotek museli snížit instalovaný výkon, přičemž tuto změnu jste neoznámili ERÚ. Za stávající praxe u vás mohl ERÚ provést například v roce 2016 kontrolu, kdy tuto změnu na výrobně zjistil, a následně v roce 2019 vám mohl uložit pokutu za to, že jste uvedenou změnu včas ERÚ neoznámili a nepožádali o změnu licence.
Nově již toto nebude možné. Pokud ke změně došlo v průběhu roku 2012, pak odpovědnost za přestupek spočívající v neoznámení této změny na výrobně ERÚ zanikla uplynutím tří let. V takovém případě by musel ERÚ zahájit proti vám přestupkové řízení nejpozději v roce 2015. Pokud tak neučinil, nemůže vás za uvedené porušení povinnosti držitele licence pokutovat.
Článek byl publiován na webových stránkách solárnínovinky.cz.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




