Otázka za půl milionu: máte v licenci uvedený výkon na straně stejnosměrné, nebo na straně střídavé?
Společnosti SE - SOLAR, provozující FVE o výkonu 1,5 MW, se nedávno podařilo vyvrátit obvinění z dvojího porušení energetického zákona. Podle ERÚ společnost neoznámila úřadu změny podmínek pro udělení licence spočívající ve zvýšení výkonu elektrárny a v přečíslování pozemků, na nichž elektrárna stojí. Ve skutečnosti ani k jednomu nedošlo.
Zdánlivě triviální omyl ERÚ však vedl k úhrnné pokutě ve výši 500 000 Kč a provozovatel elektrárny obvinění pracně vyvracel v dva roky trvajícím správním řízení. Stručně shrneme, o co šlo:
Provoz FVE s vyšším výkonem, než pro jaký je udělena licence
Kontrola elektrárny ze strany ERÚ na konci roku 2015 zjistila, že elektrárna, která má podle udělené licence mít výkon 1,5 MW, ve skutečnosti disponuje výkonem převyšujícícm 1,65 MW. ERÚ proto na základě protokolu z této kontroly spustil dva roky trvající přestupkové řízení s cílem prošetřit, zda se provozovatel nedopustil přestupku spočívajícího v porušení § 9 odst. 1 a současně § 91 odst. 1 písm. b energetického zákona (spočívající v neoznámení změn podmínek pro udělení licence, zde navýšení výkonu elektrárny). Ve skutečnosti k žádnému navýšení výkonu nedošlo. Příčina nesouladu mezi oficiálním a naměřeným výkonem byla triviální: zatímco hodnota 1,5 MW uvedená v licenci vycházela z měření střídavého proudu dodávaného do sítě, naměřená hodnota 1,65 MWp se týkala vyrobeného stejnosměrného proudu. Když ERÚ namítal nesoulad mezi těmito dvěma hodnotami, porovnával lidově řečeno jablka s hruškami.
Příčina však nebyla na straně výrobce, ale v postupech ERÚ, který v době uvedení elektrárny do provozu neměl sjednocený postup. Někdy uváděl v licencích hodnotu výkonu na straně střídavé, jindy na straně stejnosměrné, podle žádosti výrobce. Teprve později začal ERÚ uvádět hodnotu na straně stejnosměrné (součet výkonu jednotlivých panelů). Tato změna postupu, na kterou výrobce elektřiny nemá žádný vliv a nemusí s ní ani být seznámen, vedla později k mylnému podezření, že FVE společnosti SE - SOLAR má vyšší výrobní kapacitu, než pro jakou má udělenou licenci. Firmě byla vyměřena pokuta ve výši půl milionu korun a rozhodnutí o jejím udělení se jí podařilo zvrátit až v řízení o rozkladu.
Přečíslování pozemků v katastru
Druhé podezření z deliktu, které vzešlo z kontroly téže FVE, se týká skutečnosti, že elektrárna se v době provedení kontroly nacházela na pozemcích s jinými parcelními čísly, než jaká jsou uvedená v licenci. Podle ERÚ se opět mohlo jednat o delikt spočívající ve včasném neoznámení změn. Jak výrobce opakovaně uváděl ve své korespondenci s ERÚ týkající se daného správního řízení, elektrárna nezměnila své umístění, pouze došlo k přečíslování pozemků v katastru nemovitostí. Tuto změnu lze zjistit z veřejných seznamů a podle našeho názoru její neoznámení nenaplňuje materiální znaky přestupku, ERÚ by ji proto neměl trestat. (Podrobněji v tomto článku.[2]) Šetření v tomto případě skončil sám ERÚ, který pomocí leteckých snímků ověřil, že nedošlo k přemístění FVE na jiné pozemky, a dále se věcí nezabýval.
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




