Články s tagem: dlužník

Praha 8. prosince (ČTK) - Za neplatiče alimentů bude výživné na děti pravděpodobně platit stát, který je chce po dlužnicích vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Senátní sociální výbor s tím dnes souhlasil. Horní komora o předloze rozhodne příští týden.

Jednou z aktuálně projednávaných změn v oblasti exekucí je návrh chráněného účtu pro dlužníky. Vedl by k jejich větší finanční svobodě a jistotě, neboť by mohli bez problémů nakládat s příjmem, který jim po srážkách zůstane, což je nyní mnohdy problém. O jeho zavedení se mluví již několik let a nyní konečně přichází do druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Návrhu se však nevyhnulo pár chyb.

Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.

V souvislosti s vládními opatřeními zaměřenými na omezení šíření onemocnění COVID-19 může osobám samostatně výdělečně činným a zaměstnancům hrozit nižší příjem nebo jeho celková ztráta. Celá situace může být komplikovanější pro toho, kdo je navíc v exekuci nebo insolvenci.

V praxi se stává, že právo ze zajištění má lepší (dřívější) pořadí než pohledávka oprávněného, která je předmětem výkonu rozhodnutí, a proto na ně nemá nařízení výkonu rozhodnutí žádný vliv. Předmětem tohoto článku je souběh exekuce k pohledávce s dřívějším zástavním právem k této pohledávce a procesní důsledky takového souběhu.

Ministerstvo spravedlnosti uveřejnilo záměr zvýšit nezabavitelnou částku u srážek ze mzdy. Připomeňme, že k úlevám dlužníkům při exekuci srážkami ze mzdy došlo již v červnu loňského roku. Zvýšení částky, nad kterou se sráží bez omezení, vedlo k mnoha zvratům. Předně došlo k okamžitému propadu výše prováděných srážek ze mzdy v průměru o 25 procent.

Celých 24 procent dlužníků, na které je vedena exekuce, se exekutorům nedaří dohledat. Pouze necelá pětina lidí v exekuci se totiž zdržuje na adrese svého trvalého pobytu. Více než třetina má bydliště hlášené na obecním úřadě. Téměř 40 procent dlužníků, kteří bydlí na jiné než oficiální adrese, se zdržuje v jiném kraji. V průměru exekutoři dlužníka, u kterého provádějí mobiliární exekuci, dohledají na druhý až třetí pokus. V rekordních případech musí prověřit i 15 adres. Data vyplývají z analýzy databáze aktivních spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad fyzických osob Exekutorského úřadu v Přerově.

V červnu 2019 nabyla účinnosti část novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Jednou ze změn, které novela insolvenčního zákona přinesla je změna způsobů oddlužení, které jsou definovány v § 398 insolvenčního zákona, na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

I přesto, že soudní exekutor má být podle platné právní úpravy nestranný a nezávislý, domnívá se až 76 % českých občanů, že exekutor v exekučním řízení zastupuje věřitele (výzkum z agentury NMS market research pro Pirátskou stranu). 

Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.

Hlavním cílem novely insolvenčního zákona, která začala platit v červnu, je rozšířit možnost oddlužení pro větší skupinu dlužníků. Novela tak reaguje na dlouhodobý problém „dluhové pasti“, který se zatím bohužel v České republice nedaří uspokojivým způsobem řešit (v exekuci se nachází cca 850 tisíc lidí).

Vláda v minulých dnech oznámila zvýšení částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy dlužníka srazí bez omezení, a to s platností od června tohoto roku. Změnu nelze určitě chápat černobíle, nezabavitelná částka se nezvýší každému. Nejde totiž o zvýšení nezabavitelné částky v pravém slova smyslu a už vůbec ne zdola.

Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.

Ačkoliv se dle mínění většiny ekonomů aktuálně nacházíme na vrcholu hospodářského růstu, což mimo jiné potvrzuje i tuzemská nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie a rovněž i konstantní zvyšování průměrné mzdy v národním hospodářství,[1] stále v České republice nalezneme nezanedbatelné množství osob, které mají problémy dostát svým závazkům.

Finanční záruka je zajišťovacím institutem upraveným v ust. § 2029 - § 2039 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož úprava je do značné míry převzata z předchozí úpravy v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a to bankovní záruky dle ust. § 313 – § 322 obchodního zákoníku.

Diskuze o teritorialitě soudních exekutorů se v České republice vedou již řadu let. Místní příslušnost je tématem, které rozděluje společnost, ale i samotnou exekutorskou obec.

Právní úprava postoupení pohledávky, převzetí dluhu a přistoupení k dluhu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Všechny tři uvedené právní instituty řeší zákonné podmínky změn v osobě dlužníka či věřitele, ke kterým v praxi často dochází, vždy však s určitými rozdíly, jež se týkají například souhlasu dlužníka či věřitele s danou změnou.

Klíčovým tématem exekuční legislativy se v průběhu loňského podzimu stala otázka zavedení či nezavedení pravidla prosazujícího princip jeden dlužník – jeden exekutor. Ve dvou co do techniky provedení odlišných variantách ji prosazují Piráti a Ministerstvo spravedlnosti. Za společné znaky obou návrhů lze označit přenos místa zahájení exekučního řízení z exekutora na exekuční soud, v základní konstrukci návrhu dopad jen do nově zahájených řízení a slučování všech nově napadlých exekucí proti jednomu povinnému k jednomu exekutorovi bez ohledu na to, kdo je jeho věřitelem.

Praha 26. června (ČTK) - Tuzemští dlužníci jsou ve splácení svých závazků po Němcích druzí nejúspěšnější v Evropě. Během posledních deseti let usilovalo o vstup do procesu oddlužení 200.000 osob s objemem dluhů 125 miliard korun. Úspěšně oddlužení lidé dokázali v průměru uhradit 56 procent svých dluhů. Data o zadlužení dnes představila Hospodářská komora ČR ve spolupráci se společností InsolCentrum.

Česká asociace věřitelů (ČAV) opakovaně upozorňuje na úskalí tzv. oddlužovací novely insolvenčního zákona, kterou dnes podpořila vláda. Novela podle ní není vhodným řešením nadměrné zadluženosti některých českých obyvatel. Naopak ve svém důsledku může přispět k jejich dalšímu nezodpovědnému zadlužování, a to na úkor věřitelů, kteří by nově nesli až stoprocentní finanční riziko. Vznik dluhů přitom věřitelé v řadě případů nemohou nijak ovlivnit, a neměli by proto za ně nést plnou odpovědnost.

Praha 10. října (ČTK) - Exekutoři budou muset výrazně zjednodušit a zpřehlednit listiny, které zasílají dlužníkům. Počítá s tím vyhláška ministerstva spravedlnosti, která prošla připomínkovým řízením. Ministerstvo původně připravilo jednotné vzory formulářů k dobrovolnému využití, po odporu Exekutorské komory se je však rozhodlo zavést jako povinné. Novinářům to dnes řekl ministr Robert Pelikán (ANO). Podle komory ministerstvo nemá k takovému postupu zákonné zmocnění.

"Zvykli jsme si žít na dluh a mnohdy bohužel nezodpovědně, což se poté projevuje právě i v narůstajícím počtu předlužených osob," uvádí k příčinám rostoucí zadluženosti českých domácností JUDr. Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů. O nové či navrhované legislativní úpravě vztahů mezi dlužníky a věřiteli, finanční gramotnosti nebo osobním bankrotu si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Nenápadné ustanovení insolvenčního zákona může značně zkomplikovat život řadě dlužníků. Pokud totiž po prohlášení konkursu na majetek osoby, která je jejich věřitelem, plní tomuto věřiteli a plnění se nedostane do majetkové podstaty, nezprošťují se tímto plněním svého závazku. Jinými slovy, dluh není splněn, není-li o plnění obohacena majetková podstata. Může se tak stát, že po nich bude insolvenční správce dluh úspěšně (znovu) vymáhat.

Zákon o spotřebitelském úvěru, který dnes podpořila sněmovna ve třetím čtení, nezabrání předlužování českých občanů. Přispěje sice ke snížení nabídky úvěrů na regulovaném trhu, nikoli však poptávky po nich.

Počet osob, proti nimž je vedeno exekuční řízení, se stal v uplynulých měsících opakovaně předmětem zájmu médií a tím v jistém smyslu i předmětem zájmu české společnosti. Počet fyzických osob nacházejících se v exekuci sice meziročně poklesl, přesto ale dosahuje čísla překračujícího 900 000. Nabízí se proto otázka, zda uvedenou skutečnost již interpretovat jako projev určité dluhové krize, která vyplývá z právního a ekonomického systému České republiky a kontextu skutečných životních potřeb dlužníků, či zda se stále jedná o projev určitého etického problému.