Povinnosti zaměstnavatele při oddlužení zaměstnance
Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.
Zaměstnavatel dlužníka se dozví o oddlužení svého zaměstnance nejpozději v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, které mu soud jako plátci příjmu dlužníka doručí. Toto rozhodnutí zároveň obsahuje příkaz současnému i každému budoucímu zaměstnavateli dlužníka k provádění srážek ze mzdy a dále zde soud stanoví termín první splátky.
Zaměstnavatel tedy v období od zahájení insolvenčního řízení až do termínu stanoveného soudem vyplácí dlužníkovi mzdu v nesnížené výši. Odlišná je situace v případě dlužníků, u kterých již před zahájením insolvenčního řízení zaměstnanvatel provádí srážky ze mzdy z důvodu probíhající exekuce. Zaměstnavatel je povinen dále provádět srážky ze mzdy ve stejné výši, avšak tyto neodesílá exkutorovi, ale uchovává je ve své dispozici. Vyhlásí-li soud na dlužníka konkurz, zaměstnavatel odešle příjmy insolvenčnímu správci. Pokud soud povolí oddlužení plněním splátkového kalendáře, zaměstnavatel zadržené srážky vyplatí dlužníkovi.
Následné rutinní období, kdy zaměstnavatel pravidelně odesílá sraženou část mzdy insolvenčnímu správci bude moci po aktuální novele insolvenčního zákona narušit nový institut přerušení průběhu oddlužení, které může trvat až rok.
Další povinnosti vyvstávají zaměstnavateli v okamžiku, kdy u něj dlužník přestane pracovat. Předně je povinen do jednoho týdne vyrozumět soud o tom, že u něho dlužník přestal pracovat. Současně s vyrozuměním zašle soudu také vyúčtování srážek, které ze mzdy provedl.
Ve vztahu k dalšímu zaměstnavateli dlužníka je důležitá povinnost zaměstnavatele, u kterého dlužník své působení končí, vydat potvrzení, zdali byly nařízeny srážky ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch.
V případě neplnění některé ze zmíněných povinností se zaměstnavatel dlužníka vystavuje nebezpečí pořádkové pokuty až ve výši 50 000 Kč.
Zdroj: BNT journal
Další články
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.




