Povinnosti zaměstnavatele při oddlužení zaměstnance
Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.
Zaměstnavatel dlužníka se dozví o oddlužení svého zaměstnance nejpozději v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, které mu soud jako plátci příjmu dlužníka doručí. Toto rozhodnutí zároveň obsahuje příkaz současnému i každému budoucímu zaměstnavateli dlužníka k provádění srážek ze mzdy a dále zde soud stanoví termín první splátky.
Zaměstnavatel tedy v období od zahájení insolvenčního řízení až do termínu stanoveného soudem vyplácí dlužníkovi mzdu v nesnížené výši. Odlišná je situace v případě dlužníků, u kterých již před zahájením insolvenčního řízení zaměstnanvatel provádí srážky ze mzdy z důvodu probíhající exekuce. Zaměstnavatel je povinen dále provádět srážky ze mzdy ve stejné výši, avšak tyto neodesílá exkutorovi, ale uchovává je ve své dispozici. Vyhlásí-li soud na dlužníka konkurz, zaměstnavatel odešle příjmy insolvenčnímu správci. Pokud soud povolí oddlužení plněním splátkového kalendáře, zaměstnavatel zadržené srážky vyplatí dlužníkovi.
Následné rutinní období, kdy zaměstnavatel pravidelně odesílá sraženou část mzdy insolvenčnímu správci bude moci po aktuální novele insolvenčního zákona narušit nový institut přerušení průběhu oddlužení, které může trvat až rok.
Další povinnosti vyvstávají zaměstnavateli v okamžiku, kdy u něj dlužník přestane pracovat. Předně je povinen do jednoho týdne vyrozumět soud o tom, že u něho dlužník přestal pracovat. Současně s vyrozuměním zašle soudu také vyúčtování srážek, které ze mzdy provedl.
Ve vztahu k dalšímu zaměstnavateli dlužníka je důležitá povinnost zaměstnavatele, u kterého dlužník své působení končí, vydat potvrzení, zdali byly nařízeny srážky ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch.
V případě neplnění některé ze zmíněných povinností se zaměstnavatel dlužníka vystavuje nebezpečí pořádkové pokuty až ve výši 50 000 Kč.
Zdroj: BNT journal
Další články
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.



