Články s tagem: oddlužení

Praha 31. července (ČTK) - Doba oddlužení se zkrátí z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky pravděpodobně od října, předpokládá ministerstvo spravedlnosti. Předlohu podepsal před týdnem prezident Petr Pavel.

Ve světle nedávných statistik a analýz se Česká republika potýká s vážným sociálně-ekonomickým problémem: předlužeností obyvatelstva.

Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.

Dlouho očekávaný zákon o preventivní restrukturalizaci nabyl účinnosti. Nabízí podnikatelům efektivní nástroje, jak zavčas řešit své finanční potíže a vyhnout se úpadku.

Praha 19. srpna (ČTK) - Zkrácení doby oddlužení na tři roky pro všechny vyšle podle Bohumila Havla z Ústavu státu a práva Akademie věd (AV ČR) do společnosti signál, že dluhy se nemusí splácet a stát se o to postará.

Praha 21. června (ČTK) - Délka oddlužení by se mohla zkrátit z pěti let na tři roky. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, o jejímž schválení vládou informovalo ministerstvo spravedlnosti.

Praha 17. května (ČTK) - Lidé zřejmě dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud splatí původní dlužnou částku. Mimořádnou úlevu předpokládá vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna hlasy 154 ze 165 přítomných členů. Proti nebyl nikdo.

Vláda schválila návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů (tzv. „Daňové milostivé léto“).

Zrušení hranice 30 % uspokojených pohledávek nezajištěných věřitelů neznamená automatické osvobození od zbytku dluhů, ačkoliv si to mnozí dlužníci myslí. Zrušení této hranice by mělo dlužníkům usnadnit vstup do oddlužení, nikoli je motivovat k žádné či zanedbatelné snaze v průběhu oddlužení.

Jak jsme na tom na prahu dalšího čtvrtstoletí s vymahatelností pohledávek a proč má smysl bojovat za práva věřitelů? V rozhovoru se dnes ptáme Mgr. Petry Kolářové, výkonné ředitelky České asociace věřitelů.

Elektronická tržiště a aukce se staly oblíbenou součástí insolvenčních řízení. Jejich používání zvyšuje spravedlivý přístup na aukční trh i vyšší efektivitu zpeněžení.

Oblast evidence skutečných majitelů se vyvíjí již řadu let. Jejím cílem je zejména zvýšení transparentnosti v podnikatelském prostředí.

Vláda schválila návrh zákona, který zkrátí délku nových oddlužení pro všechny fyzické osoby na tři roky. Tříletý režim oddlužení by mohl platit v insolvenčních řízeních zahájených po 1. červenci 2021. Návrh zdůrazňuje princip rovnosti v přístupu k druhé šanci podle evropské legislativy. Zvýšený důraz se i nadále klade na poctivý záměr dlužníka a práva věřitelů, a to po celou dobu trvání oddlužení.

Doc. JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D. (* 1971), působí jako Of Counsel v kanceláři Clifford Chance LLP v Praze (od roku 2006) a externí vyučující na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (od roku 2002). Advokátem je od roku 1998, kromě Prahy praktikoval krátce v Londýně a Frankfurtu nad Mohanem.

Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.

Článek se zabývá předpoklady pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení a o osvobození dlužníka od placení pohledávek jeho věřitelů. Všímá si toho, že tzv. oddlužovací novela přináší výraznou (a značně problematickou) změnu nastavení minimální ekonomické nabídky dlužníka pro jeho věřitele a zároveň relativizuje míru uspokojení jejich pohledávek.

V červnu 2019 nabyla účinnosti část novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Jednou ze změn, které novela insolvenčního zákona přinesla je změna způsobů oddlužení, které jsou definovány v § 398 insolvenčního zákona, na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.

Insolvenční zákon do půlky roku 2017 neumožňoval dlužníkům při oddlužení popírat zajištěné pohledávky v plném rozsahu. Ústavní soud to napravil.

Hlavním cílem novely insolvenčního zákona, která začala platit v červnu, je rozšířit možnost oddlužení pro větší skupinu dlužníků. Novela tak reaguje na dlouhodobý problém „dluhové pasti“, který se zatím bohužel v České republice nedaří uspokojivým způsobem řešit (v exekuci se nachází cca 850 tisíc lidí).

Letošní rok je pro insolvence (po loňské přestávce) dalším v řadě, kdy dochází díky legislativním úpravám ke změnám v pravidlech jejich administrace, a to ke změnám nikoliv jen kosmetickým.

Letošní rok je pro insolvence (po loňské přestávce) dalším v řadě, kdy dochází díky legislativním úpravám ke změnám v pravidlech jejich administrace, a to ke změnám nikoliv jen kosmetickým.

Praha 28. dubna (ČTK) - Mladí, kteří mají dluhy z dětství, by mohli mít brzy snadnější podmínky pro oddlužení. Stejně jako senioři a invalidé by mohli být bez dluhů už do tří let. Obsahovat to bude chystaná novela insolvenčního zákona. V pořadu Otázky Václava Moravce to dnes řekla koaliční poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). V Česku jsou tisíce dětských dlužníků. Odborníci na sociální problematiku a někteří politici označují exekuce u dětí za nemravnost.

Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.