Insolvence a exekuce – aktuální trendy
Elektronická tržiště a aukce se staly oblíbenou součástí insolvenčních řízení. Jejich používání zvyšuje spravedlivý přístup na aukční trh i vyšší efektivitu zpeněžení.
V případě insolvenčního řízení jedna ze základních zásad stanoví takový způsob vedení řízení, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Insolvenční správce je navíc povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí a vyvinout veškeré úsilí, aby byli věřitelé uspokojení v co nejvyšší míře. Exekuční řád zase hovoří o odborném výkonu činnosti. Konkrétní definice výše uvedených pojmů však není pochopitelně stanovena. Lze je však přiřadit na roveň výkonu funkce s péčí řádného hospodáře.
Jak insolvenční správci, tak i exekutoři v rámci svých řízení musí obvykle rozhodovat o způsobu zpeněžení majetkové podstaty nebo majetku postiženého výkonem rozhodnutí. Jak dosahovat péče řádného hospodáře? Určitě to lze různými způsoby, rád bych se však zamyslel nad způsoby, ke kterým dospějí prostřednictvím elektronických tržišť nebo aukcí (dražeb). Využití těchto nástrojů lze dle mého názoru považovat za správný postup.
Elektronické tržiště je alokační platformou neboli virtuálním prostorem, kde se setkává nabídka a poptávka. V rámci užití těchto systémů lze dosáhnout zcela jistě finančních úspor, zefektivnění procesu zpeněžení a zvýšení transparentnosti. To jsou všechno prvky, které formují odbornou péči nebo péči řádného hospodáře.
Obdobně, aukce je ekonomický prostředek, který umožňuje transfer vlastnictví a určení ceny prostřednictvím nabídek kupujících. Aukce je bezesporu nástrojem, který má z pohledu ekonomie blízko k modelům dokonalé konkurence. Na aukčním trhu totiž nikdo nemá dominantní postavení a na trh je volný vstup. Případný požadavek dražební jistoty lze považovat spíše za bezpečnostní nástroj než diskriminační. Aukční systém obvykle zahrnuje jednoho prodávajícího a mnoho kupujících (resp. možnost mnoha kupujících). Proces spočívá v prodeji předmětu skrz učinění nabídek v reálném čase, přičemž předmět získá ten, kdo nabídne nejvíce, tedy ten, kdo si ho váží nejvíce nebo z něj očekává nejvyšší užitek. Díky tomu je aukce vhodná pro předměty neznámé tržní hodnoty a prostředí dokonalé konkurence umožňuje efektivně stanovit správnou tržní hodnotu. Podotýkám také, že již v průběhu podávání aukčních nabídek má dražitel zpětnou vazbu o preferencích ostatních dražitelů. Aukce tedy maximalizuje přebytek z prodeje, je však podmíněná dostupnými informacemi. Ostatně úroveň zpřístupnění informací má v celém procesu zpeněžení velký význam, s důsledky pro koncovou cenu.
Mezi další nástroje ke zvýšení výtěžku zpeněžení u nemovitostí patří tzv. předražek a možnost jeho využití v rámci dražeb. Od roku 2013 se jedná o znovuzavedený právní institut, který umožňuje každému, aby navrhnul dražebníkovi, že vydraženou nemovitou věc chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání. V takovém případě, za splnění dalších podmínek, je příklep zrušen a předmět získá ten, kdo předražek navrhnul nebo původní vydražitel, pokud nabídku dorovná.
Mezi nevýhody pak mohou patřit ve srovnání s přímým prodejem zejména časové a formální nároky na organizaci aukcí, případně registraci podstaty ke zpeněžení do elektronických tržišť a aukčních portálů.
Domnívám se, že užití výše uvedených nástrojů elektronických tržišť a aukcí v co nejvyšší míře subjekty zpeněžujícími majetek, by mělo být dostatečným pro naplnění zásad jednotlivých řízení a pro postup péče řádného hospodáře.
V posledních letech lze zaznamenat stabilní nárůst jednotlivých elektronických platforem sloužících jako e-tržiště, jejich výskyt je však rozdrobený mezi různé subjekty, což však potlačuje výše zmíněný požadavek na úroveň zpřístupnění informací, pomocí které lze dosáhnout vyšší efektivity zpeněžení. Vůbec by tedy neuškodila centrální platforma, která by registrovala odkazy na jednotlivá e-tržiště, a která by zároveň umožnila systematizovat a třídit jednotlivé případy zpeněžení majetku. Závěrem lze tedy konstatovat, že současné dlouhodobé trendy jsou v této oblasti nadějné, byť by nástroje zpeněžení majetku mohly být ještě intenzivněji využívány, neboť by mělo platit, že čím více bude potenciálních kupujících, tím vyšší cena by mohla být dosažena.
Další články
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
Digitální auditní stopa jako „svědek“ činnosti správního orgánu
Digitalizace veřejné správy postupně mění nejen způsob vedení řízení, ale i samotnou povahu dokazování. Tam, kde dříve hrály hlavní roli listiny, doručenky, úřední záznamy nebo svědecké výpovědi, dnes stále častěji vstupují do hry logy, metadata, časová razítka, změnové historie a workflow záznamy informačních systémů.
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.




