Insolvence a exekuce – aktuální trendy
Elektronická tržiště a aukce se staly oblíbenou součástí insolvenčních řízení. Jejich používání zvyšuje spravedlivý přístup na aukční trh i vyšší efektivitu zpeněžení.
V případě insolvenčního řízení jedna ze základních zásad stanoví takový způsob vedení řízení, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Insolvenční správce je navíc povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí a vyvinout veškeré úsilí, aby byli věřitelé uspokojení v co nejvyšší míře. Exekuční řád zase hovoří o odborném výkonu činnosti. Konkrétní definice výše uvedených pojmů však není pochopitelně stanovena. Lze je však přiřadit na roveň výkonu funkce s péčí řádného hospodáře.
Jak insolvenční správci, tak i exekutoři v rámci svých řízení musí obvykle rozhodovat o způsobu zpeněžení majetkové podstaty nebo majetku postiženého výkonem rozhodnutí. Jak dosahovat péče řádného hospodáře? Určitě to lze různými způsoby, rád bych se však zamyslel nad způsoby, ke kterým dospějí prostřednictvím elektronických tržišť nebo aukcí (dražeb). Využití těchto nástrojů lze dle mého názoru považovat za správný postup.
Elektronické tržiště je alokační platformou neboli virtuálním prostorem, kde se setkává nabídka a poptávka. V rámci užití těchto systémů lze dosáhnout zcela jistě finančních úspor, zefektivnění procesu zpeněžení a zvýšení transparentnosti. To jsou všechno prvky, které formují odbornou péči nebo péči řádného hospodáře.
Obdobně, aukce je ekonomický prostředek, který umožňuje transfer vlastnictví a určení ceny prostřednictvím nabídek kupujících. Aukce je bezesporu nástrojem, který má z pohledu ekonomie blízko k modelům dokonalé konkurence. Na aukčním trhu totiž nikdo nemá dominantní postavení a na trh je volný vstup. Případný požadavek dražební jistoty lze považovat spíše za bezpečnostní nástroj než diskriminační. Aukční systém obvykle zahrnuje jednoho prodávajícího a mnoho kupujících (resp. možnost mnoha kupujících). Proces spočívá v prodeji předmětu skrz učinění nabídek v reálném čase, přičemž předmět získá ten, kdo nabídne nejvíce, tedy ten, kdo si ho váží nejvíce nebo z něj očekává nejvyšší užitek. Díky tomu je aukce vhodná pro předměty neznámé tržní hodnoty a prostředí dokonalé konkurence umožňuje efektivně stanovit správnou tržní hodnotu. Podotýkám také, že již v průběhu podávání aukčních nabídek má dražitel zpětnou vazbu o preferencích ostatních dražitelů. Aukce tedy maximalizuje přebytek z prodeje, je však podmíněná dostupnými informacemi. Ostatně úroveň zpřístupnění informací má v celém procesu zpeněžení velký význam, s důsledky pro koncovou cenu.
Mezi další nástroje ke zvýšení výtěžku zpeněžení u nemovitostí patří tzv. předražek a možnost jeho využití v rámci dražeb. Od roku 2013 se jedná o znovuzavedený právní institut, který umožňuje každému, aby navrhnul dražebníkovi, že vydraženou nemovitou věc chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání. V takovém případě, za splnění dalších podmínek, je příklep zrušen a předmět získá ten, kdo předražek navrhnul nebo původní vydražitel, pokud nabídku dorovná.
Mezi nevýhody pak mohou patřit ve srovnání s přímým prodejem zejména časové a formální nároky na organizaci aukcí, případně registraci podstaty ke zpeněžení do elektronických tržišť a aukčních portálů.
Domnívám se, že užití výše uvedených nástrojů elektronických tržišť a aukcí v co nejvyšší míře subjekty zpeněžujícími majetek, by mělo být dostatečným pro naplnění zásad jednotlivých řízení a pro postup péče řádného hospodáře.
V posledních letech lze zaznamenat stabilní nárůst jednotlivých elektronických platforem sloužících jako e-tržiště, jejich výskyt je však rozdrobený mezi různé subjekty, což však potlačuje výše zmíněný požadavek na úroveň zpřístupnění informací, pomocí které lze dosáhnout vyšší efektivity zpeněžení. Vůbec by tedy neuškodila centrální platforma, která by registrovala odkazy na jednotlivá e-tržiště, a která by zároveň umožnila systematizovat a třídit jednotlivé případy zpeněžení majetku. Závěrem lze tedy konstatovat, že současné dlouhodobé trendy jsou v této oblasti nadějné, byť by nástroje zpeněžení majetku mohly být ještě intenzivněji využívány, neboť by mělo platit, že čím více bude potenciálních kupujících, tím vyšší cena by mohla být dosažena.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




