Insolvence a exekuce – aktuální trendy
Elektronická tržiště a aukce se staly oblíbenou součástí insolvenčních řízení. Jejich používání zvyšuje spravedlivý přístup na aukční trh i vyšší efektivitu zpeněžení.
V případě insolvenčního řízení jedna ze základních zásad stanoví takový způsob vedení řízení, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Insolvenční správce je navíc povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí a vyvinout veškeré úsilí, aby byli věřitelé uspokojení v co nejvyšší míře. Exekuční řád zase hovoří o odborném výkonu činnosti. Konkrétní definice výše uvedených pojmů však není pochopitelně stanovena. Lze je však přiřadit na roveň výkonu funkce s péčí řádného hospodáře.
Jak insolvenční správci, tak i exekutoři v rámci svých řízení musí obvykle rozhodovat o způsobu zpeněžení majetkové podstaty nebo majetku postiženého výkonem rozhodnutí. Jak dosahovat péče řádného hospodáře? Určitě to lze různými způsoby, rád bych se však zamyslel nad způsoby, ke kterým dospějí prostřednictvím elektronických tržišť nebo aukcí (dražeb). Využití těchto nástrojů lze dle mého názoru považovat za správný postup.
Elektronické tržiště je alokační platformou neboli virtuálním prostorem, kde se setkává nabídka a poptávka. V rámci užití těchto systémů lze dosáhnout zcela jistě finančních úspor, zefektivnění procesu zpeněžení a zvýšení transparentnosti. To jsou všechno prvky, které formují odbornou péči nebo péči řádného hospodáře.
Obdobně, aukce je ekonomický prostředek, který umožňuje transfer vlastnictví a určení ceny prostřednictvím nabídek kupujících. Aukce je bezesporu nástrojem, který má z pohledu ekonomie blízko k modelům dokonalé konkurence. Na aukčním trhu totiž nikdo nemá dominantní postavení a na trh je volný vstup. Případný požadavek dražební jistoty lze považovat spíše za bezpečnostní nástroj než diskriminační. Aukční systém obvykle zahrnuje jednoho prodávajícího a mnoho kupujících (resp. možnost mnoha kupujících). Proces spočívá v prodeji předmětu skrz učinění nabídek v reálném čase, přičemž předmět získá ten, kdo nabídne nejvíce, tedy ten, kdo si ho váží nejvíce nebo z něj očekává nejvyšší užitek. Díky tomu je aukce vhodná pro předměty neznámé tržní hodnoty a prostředí dokonalé konkurence umožňuje efektivně stanovit správnou tržní hodnotu. Podotýkám také, že již v průběhu podávání aukčních nabídek má dražitel zpětnou vazbu o preferencích ostatních dražitelů. Aukce tedy maximalizuje přebytek z prodeje, je však podmíněná dostupnými informacemi. Ostatně úroveň zpřístupnění informací má v celém procesu zpeněžení velký význam, s důsledky pro koncovou cenu.
Mezi další nástroje ke zvýšení výtěžku zpeněžení u nemovitostí patří tzv. předražek a možnost jeho využití v rámci dražeb. Od roku 2013 se jedná o znovuzavedený právní institut, který umožňuje každému, aby navrhnul dražebníkovi, že vydraženou nemovitou věc chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání. V takovém případě, za splnění dalších podmínek, je příklep zrušen a předmět získá ten, kdo předražek navrhnul nebo původní vydražitel, pokud nabídku dorovná.
Mezi nevýhody pak mohou patřit ve srovnání s přímým prodejem zejména časové a formální nároky na organizaci aukcí, případně registraci podstaty ke zpeněžení do elektronických tržišť a aukčních portálů.
Domnívám se, že užití výše uvedených nástrojů elektronických tržišť a aukcí v co nejvyšší míře subjekty zpeněžujícími majetek, by mělo být dostatečným pro naplnění zásad jednotlivých řízení a pro postup péče řádného hospodáře.
V posledních letech lze zaznamenat stabilní nárůst jednotlivých elektronických platforem sloužících jako e-tržiště, jejich výskyt je však rozdrobený mezi různé subjekty, což však potlačuje výše zmíněný požadavek na úroveň zpřístupnění informací, pomocí které lze dosáhnout vyšší efektivity zpeněžení. Vůbec by tedy neuškodila centrální platforma, která by registrovala odkazy na jednotlivá e-tržiště, a která by zároveň umožnila systematizovat a třídit jednotlivé případy zpeněžení majetku. Závěrem lze tedy konstatovat, že současné dlouhodobé trendy jsou v této oblasti nadějné, byť by nástroje zpeněžení majetku mohly být ještě intenzivněji využívány, neboť by mělo platit, že čím více bude potenciálních kupujících, tím vyšší cena by mohla být dosažena.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




