Daňové milostivé léto umožní dlužníkům zbavit se daňových nedoplatků
Vláda schválila návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů (tzv. „Daňové milostivé léto“).
Cílem návrhu je navázat v rezortu Ministerstva financí na předchozí akce Milostivé léto I a II a dát dlužníkům možnost zbavit se dluhů na penále, úrocích a dalším příslušenství daně, a také zbytečné zátěže v podobě bagatelních nedoplatků. Pro odpuštění dluhů bude klíčové rozhodné období, které je navrhováno od 1. července do 30. listopadu 2023. Obdobný návrh milostivého léta z dílny MPSV vláda schválila i pro oblast nedoplatků na sociálním pojištění.
Daňové milostivé léto se bude vztahovat zejména na mimořádné odpuštění nebo zánik některých nedoplatků na dani a příslušenství, které jsou spravovány orgány Finanční a Celní správy ČR, ve výjimečných případech i Ministerstvem financí. „_Chystané daňové milostivé léto bude určitou daňovou amnestií, kterou podle našich dat mohou využít desítky tisíc dlužníků. Velký význam bude mít jak pro tyto dlužníky, kterým umožní zbavit se některých daňových nedoplatků, tak pro stát, kterému odpadne povinnost neefektivního a zdlouhavého vymáhání dlouhodobě obtížně dobytných a přitom často bagatelních pohled_ávek,“ říká k návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Všechny fyzické osoby budou moci požádat o mimořádné odpuštění příslušenství daně (tj. úroků, penále, pokut za opožděné plnění daňové povinnosti a nákladů řízení včetně exekučních nákladů) za podmínky, že podají žádost a uhradí jistinu (původní částku) v průběhu rozhodného období. Aby se předešlo riziku spekulací se záměrným nesplácením daňových dluhů, bude se odpuštění vztahovat pouze na příslušenství k jistinám vzniklým do 30. září 2022. V případě jednotlivého nedoplatku vyššího než 5 000 Kč bude dlužníkům umožněno uhradit jistinu ve čtyřech pevně daných splátkách, a to do sedmnácti měsíců od 1. července 2023. Pokud je jistina již uhrazená, dojde k odpuštění příslušenství pouze na základě samotné žádosti. Odpuštění se netýká příslušenství u jistin vymáhaných soudním exekutorem (které byly předmětem milostivého léta I a II), a dále u jistin vymáhaných cestou mezinárodní pomoci.
Fyzické a právnické osoby budou moci také požádat o mimořádný zánik některých nedoplatků na dani a příslušenství. Vztahuje se na bagatelní nedoplatky na dani i na příslušenství v jednotlivé výši do 200 korun, které dlužníkům vznikly do 30. září 2022. Podmínkou je, aby celková hodnota zanikajících nedoplatků u jednoho správce daně nepřekročila 1 000 korun. Tyto nedoplatky zanikají automaticky bez žádosti dnem účinnosti zákona 1. července 2023.
MF odhaduje, že podle struktury aktivních nedoplatků evidovaných u Finanční správy by o odpuštění příslušenství mohly požádat až vyšší desítky tisíc fyzických osob. Zároveň ale předpokládáme, že pouze část těchto dlužníků Daňového milostivého léta ve skutečnosti využije. Lze očekávat, že mimořádné odpuštění příslušenství daně bude mít negativní dopad na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů korun a že tento výpadek bude úměrně kompenzován stovkami milionů korun v důsledku uhrazení dlužných jistin. Celkový dopad na veřejné rozpočty by tak mohl být zhruba neutrální.
Na základě požadavku Ministerstva spravedlnosti byla do působnosti tohoto zákona zahrnuta i oblast tzv. justičních pohledávek ve správě soudů nebo Vězeňské služby ČR. Územně samosprávné celky budou moci na základě usnesení příslušného zastupitelstva aplikovat Daňové milostivé léto i v případě místních poplatků nebo odvodů za porušení rozpočtové kázně ve své působnosti. Dluhy na odvodech sociálního pojištění jsou souběžně řešeny také schváleným zákonem v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



