Preventivní restrukturalizace přichází. Přepíše pravidla hry mezi dlužníkem a věřiteli?

Dne 23. 9. 2023 vstoupil v účinnost zákon o preventivní restrukturalizaci, kterým se značným zpožděním dochází k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o restrukturalizaci a insolvenci („Zákon“ a „Směrnice“).

Jak název napovídá, Zákon do českého právního řádu zakotvuje institut preventivní restrukturalizace. Preventivní restrukturalizací se dle Zákona rozumí postup, který směřuje k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti podnikatelova obchodního závodu. Jeho primárním účelem tak není dosáhnout co nejvyššího uspokojení věřitelů podnikatele, jako je tomu v insolvenčním řízení, ale poskytnout podnikatelům nástroj, jak efektivně vyřešit své finanční potíže, a to před tím, než se ocitnou ve stavu úpadku.

Pro koho je preventivní restrukturalizace určena?

Preventivní restrukturalizace není pro každého. Dle Zákona mohou výhod preventivní restrukturalizace využít pouze obchodní korporace. Z působnosti Zákona jsou tak vyloučeny nejenom například spolky, ale rovněž i podnikající fyzické osoby. Kromě nich jsou z využití preventivní restrukturalizace bez dalšího vyloučeny i některé další specifické subjekty jako například banky, spořitelní a úvěrová družstva, obchodníci s cennými papíry atd. Splnění předpokladu, že je podnikatel obchodní korporací však bez dalšího nestačí, jelikož Zákon dále stanovuje tři základní kvalifikační kritéria, která je třeba naplnit. Pokud chce podnikatel preventivní restrukturalizaci zahájit nebo v ní pokračovat:

1. Musí být v dobré víře v zachování nebo obnovu provozuschopnosti svého obchodního závodu.
2. Musí čelit reálným finančním potížím, které dosahují takové závažnosti, že by v případě nepřijetí restrukturalizačních opatření došlo k jeho úpadku (tj. minimální míra distressu).
3. Nesmí se nacházet v úpadku ve formě platební neschopnosti tak, jak jej definuje insolvenční zákon[1] (tj. maximální míra distressu).

Z posledního uvedeného kritéria mimo jiné vyplývá, že Zákon předpokládá velmi aktivní roli podnikatele. Ten, pokud nebude chtít být z použití tohoto institutu bez dalšího diskvalifikován, bude muset pravidelně monitorovat svou finanční situaci tak, aby zavčasu přijal vhodná opatření. Pro usnadnění spustilo Ministerstvo spravedlnosti veřejně přístupnou interaktivní webovou aplikaci nazvanou „Finanční zdraví“[2], která má podnikatelům pomoci včas identifikovat případné potíže a zahájit kroky vedoucí k odvrácení úpadku.

Jaké jsou výhody preventivní restrukturalizace?

Preventivní restrukturalizace s sebou pro podnikatele přináší celou řadu výhod, na které by v případě nutnosti řešení jejich úpadku v rámci insolvenčního řízení nedosáhli. Mezi ty hlavní jistě patří neveřejnost celého procesu preventivní restrukturalizace. V ideálním případě by tak nemělo docházet k poškození dobrého jména podnikatele a jeho stigmatizaci v očích veřejnosti a obchodních partnerů, jako je tomu nezřídka kdy v případě insolvenčního řízení.

Další z výhod je v zásadě soukromoprávní charakter preventivní restrukturalizace s pokud možno co nejmenším zásahem ze strany soudního aparátu a s tím spojená nižší časová a finanční nákladnost celého procesu. V ideálním případě se celý proces obejde dokonce i bez toho, aniž by do něj zasahoval tzv. restrukturalizační správce. Ten je jmenován restrukturalizačním soudem jen v Zákonem stanovených případech, přičemž slouží jako jakási prodloužená ruka soudu, kterému je při výkonu své funkce podřízen.

Po dobu trvání preventivní restrukturalizace jsou podnikateli v plném rozsahu zachována dispoziční oprávnění, v důsledku čehož bude moci nadále nakládat se svým majetkem a rozhodovat o záležitostech týkajících se každodenního provozu jeho závodu.

Další nespornou výhodou je skutečnost, že je to právě podnikatel, kdo má kontrolu nad celým procesem. Je pouze na podnikateli, jestli preventivní restrukturalizaci zahájí a jestli v ní bude pokračovat. Stejně tak je podnikateli dána velká svoboda v tom, se kterými svými věřiteli bude chtít o budoucnosti svého podnikaní jednat a které do vyjednávání naopak nezahrne. Toto rozhodnutí činí na úplném začátku procesu preventivní restrukturalizace, a to sice tím, že daného věřitele, se kterým chce vyjednávat, označí za tzv. dotčenou stranu a doručí mu písemnou výzvu k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu. Okruh dotčených stran lze přitom měnit, ovšem za podmínky, že to bude pro úspěšný výsledek preventivní restrukturalizace nezbytné a současně s tím bude souhlasit většina stávajících dotčených stran.

Jak preventivní restrukturalizace probíhá?

Jak bylo předestřeno výše, proces preventivní restrukturalizace je zahájen dnem, kdy byla výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu doručena první z dotčených stran. Společně s touto výzvou je podnikatel povinen všem svým věřitelům, které chce do procesu preventivní restrukturalizace zahrnout, doručit i tzv. sanační projekt. Ten musí obsahovat mimo jiné shrnutí, proč se podnikatel dostal do finančních potíží, kvůli kterým vstupuje do preventivní restrukturalizace, popis jeho současné ekonomické situace a dále základní parametry preventivní restrukturalizace, zejména restrukturalizační opatření, která hodlá přijmout, a specifikace práv dotčených stran, která budou preventivní restrukturalizací dotčena.

Vzhledem k tomu, že je podnikatel povinen sanační projekt rozeslat již při samém zahájení preventivní restrukturalizace, tento dokument slouží spíše jako opěrný bod, od kterého se budou odvíjet následná vyjednávání s dotčenými stranami. Výsledkem tohoto vyjednávání je restrukturalizační plán, jehož přípravu svěřuje Zákonvýlučně do rukou podnikatele. Jedná se o komplexní dokument, který je klíčový pro celý proces, neboť má obsahovat detailně popsaná restrukturalizační opatření, která mají být na jeho základě přijata k ozdravení závodu podnikatele, a jejich dopad na práva dotčených stran. 

Jakmile jsou vyjednávání ukončena a restrukturalizační plán má svou konečnou podobu, předkládá jej podnikatel dotčeným stranám, aby hlasovaly o jeho přijetí. Po tomto okamžiku již nelze obsah plánu jakkoliv měnit. Dotčené strany o restrukturalizačním plánu hlasují ve skupinách, přičemž ty vymezuje podnikatel v restrukturalizačním plánu. Co do pravidel tvorby skupin se zákonodárce inspiroval v insolvenčním zákoně, když použil stejná kritéria jako při dělení skupin v reorganizačním plánu – v každé skupině musí být dotčené strany se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Zákon dále stanovuje, že pro určité subjekty, jako například dotčené strany se zajištěnou pohledávkou, společníky podnikatele nebo spřízněné osoby, je nutné vytvořit samostatné skupiny.

Samotné hlasování o plánu pak může probíhat dvojím způsobem, a to buďto na schůzi dotčených stran za tímto účelem svolané, nebo mimo takovou schůzi. Rozhodnutí o tom, jakým způsobem se bude hlasovat, činí sám podnikatel. V každém případě však platí, že na každou 1 Kč pohledávky dotčené strany připadá 1 hlas, přičemž platí, že skupina dotčených stran plán přijala, pokud se pro jeho přijetí vyslovily dotčené strany s nejméně ¾ většinou všech hlasů v dané skupině. Zákonem výslovně umožněnou alternativou pro hlasování o restrukturalizačním plánu je uzavření tzv. dohody o přijetí restrukturalizačního plánu. Ta však musí mít formu notářského zápisu.

Zákon stanoví, že pokud se pro přijetí restrukturalizačního plánu vysloví všechny dotčené strany a současně neobsahuje poskytnutí nového financování a nesnižuje počet zaměstnanců podnikatele jakožto restrukturalizační opatření, nabývá plán účinnosti dnem jeho přijetí. Pokud tomu tak není, je třeba, aby podnikatel předložil plán k potvrzení restrukturalizačnímu soudu. V takovém případě bude plán podroben soudnímu přezkumu dle parametrů obsažených v Zákoně.

Důležitým aspektem Zákona a pomyslnou zbraní podnikatele je (opět) po vzoru insolvenčního zákona tzv. cram-down. Pod tímto pojmem se skrývá nástroj, pomocí něhož je možné restrukturalizační plán, který přijala alespoň jedna skupina dotčených stran, „vnutit“ také ostatním dotčeným stranám. Děje se tak na návrh podnikatele, přičemž restrukturalizační soud se k tomuto kroku může uchýlit pouze za splnění striktních kritérií (např. rovné zacházení s obdobnými věřiteli, poctivý záměr podnikatele anebo spravedlnost restrukturalizačního plánu).

Za účelem usnadnění a zpřístupnění preventivní restrukturalizace co nejširšímu okruhu podnikatelů je Ministerstvo spravedlnosti dle Zákona pověřeno přípravou „manuálu“ obsahujícího praktické informace a pokyny pro účely přípravy jak sanačního projektu, tak restrukturalizačního plánu. Tento seznam však nebyl doposud zveřejněn.

Jaké nástroje a restrukturalizační opatření Zákon předpokládá?

Zákon obsahuje výčet restrukturalizačních opatření, které jsou děleny do čtyř kategorií – restrukturalizace majetku (např. prodej majetku nebo zajištění nového financování), restrukturalizace závazků (např. prodloužení splatnosti, kapitalizace pohledávky či prominutí dluhu či jeho části), restrukturalizace vlastního kapitálu (např. zvýšení vlastního kapitálu z vlastních zdrojů nebo příplatkem stávajícího společníka) a provozní změny. Nutno podotknout, že tento výčet je pouze demonstrativní, a podnikateli je tak umožněno své finanční potíže řešit celou řadou dalších myslitelných opatřeních. 

Pomyslný ochranný štít podnikatele před jeho věřiteli, nehledě na to, zda je do preventivní restrukturalizace zahrnul či nikoliv, pak představuje všeobecné a individuální moratorium. Tato vyhlašuje soud na návrh podnikatele a po dobu trvání jejich účinků není například možné na podnikatele podat věřitelský insolvenční návrh nebo nařídit, zahájit ani provést výkon rozhodnutí či exekuce nebo vykonat zajištění. Zatímco účinky všeobecného moratoria dopadají buďto vůči všem věřitelům podnikatele, nebo určitým kategoriím, individuální nejvýše vůči třem, které podnikatel označí.

Závěr

Preventivní restrukturalizace přináší podnikatelům nové možnosti, jak účinně řešit své přechodné finanční potíže a vyhnout se tak insolvenčnímu řízení. Stejně tak však přináší i celou řadu výzev, se kterými se budou muset jak podnikatelé, tak i jejich věřitelé vypořádat. V každém případě, ať už jde o podnikatele či věřitele, lze jen doporučit dbát zvýšené obezřetnosti. Jakkoliv je totiž preventivní restrukturalizace novou příležitostí pro všechny dotčené strany, současně může představovat významný zásah do podnikatelova podnikání, a i práv jeho věřitelů.