Významné změny nejen v oblasti restrukturalizace na obzoru
Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.
Cíle Směrnice
Rada Evropské unie schválila dne 6. června 2019 směrnici o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (dále jen „Směrnice“). Směrnice si klade za cíl odstranit dosavadní rozdílnost v právních předpisech členských států týkající se postupů v případě tzv. preventivní restrukturalizace, a zároveň s tím zavadí celou řadu nových institutů.
Směrnice je postavena na následujících třech základních pilířích:
-
přístup podniků k účinné preventivní restrukturalizaci, jež zahrnuje restrukturalizační plán umožňující subjektům úplné či alespoň částečné pokračování v činnosti;
-
přístup poctivých podnikatelů k oddlužení v přiměřené době;
-
zlepšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení, a to zejména s cílem zkrátit jejich trvání.
Klíčové prvky Směrnice
Jak již název napovídá, jedním ze základních prvků Směrnice je úprava postupu v případě tzv. preventivní restrukturalizace, která by zjednodušeně měla spočívat v možnosti dlužníků předejít úpadku a ochránit životaschopný podnik přijetím restrukturalizačního plánu v době před stavem úpadku.
Podmínky preventivní restrukturalizace nejsou doposud v českém insolvenčním právu komplexně upraveny a budou vzdáleně připomínat pojetí reorganizace s tím rozdílem, že veškeré kroky by mohly být činěny do značné míry relativně neformálně s omezenou ingerencí soudů. Restrukturalizační plány budou schvalovány ze strany věřitelů a budou obsahovat zpravidla ekonomický výhled dalšího fungování společnosti a základní parametry zamýšlené restrukturalizace.
Směrnice dále obsahuje úpravu systému předběžných varování a přístupu k informacím, který by měl ve svém důsledku napomoci dlužníkům včas identifikovat stav úpadku. Směrnice dále zavádí zjednodušený přístup k oddlužení fyzickým osobám podnikatelům, přičemž doba, po jejímž uplynutí mohou být podnikatelé v úpadku zcela oddluženi, nesmí být delší než 3 roky. Směrnice přitom umožňuje rozšíření pravidel i na nepodnikatele.
Pro soulad s vnitrostátní úpravou tak bude nezbytné implementovat celou řad nových pravidel a postupů, které zásadním způsobem změní pravidla řešení potenciálně úpadkového stavu pro podnikatele.
Časový rámec implementace Směrnice
Očekává se, že Směrnice bude v průběhu léta publikována v Úředním věstníku Evropské unie, přičemž od té doby začne plynout lhůta pro implementaci jejích pravidel. K zavedení prvních změn by mělo dojít do dvou až tří let.
Ambice Směrnice jsou skutečně veliké. Ačkoli Směrnice cílí na přiblížení právních řádů, vágní pravidla umožňují značný prostor pro uvážení. Zákonodárce tak čeká nelehký úkol, který si vyžádá zřejmě celou řadu úprav nejen do insolvenčních předpisů.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




