Mgr. Petr Sprinz Ph.D., LL.M.

S uvolňováním opatření nastolených v důsledku pandemie okolo koronaviru SARS-CoV-2 se začínají sčítat ztráty. Náhlý bezprecedentní útlum většiny sektorů ekonomiky naboural plány podnikatelů a vyvolal atypickou krizi, pro kterou jsou příznačné náhlý nedostatek hotovosti a propad nenutné spotřeby. Na makroekonomické úrovni se řada států snaží nastartovat oslabenou důvěru prostřednictvím kvantitativního uvolňování se zapojením centrálních bank. Na mikroekonomické úrovni pak státy nabízejí podnikatelům řadu dočasných úlev a podpor pro překlenutí nejhoršího období.

Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.

Soudní dvůr Evropské unie nedávným rozsudkem vyjasnil možný střet působnosti tzv. insolvenčního nařízení a nařízení Brusel I. Níže shrnujeme zásadní body zmíněného rozsudku a jeho možné dopady na insolvenční řízení s mezinárodním prvkem zejména ve vztahu na nařízení upravující insolvenční řízení.

V  lednu nabyla účinnosti novela zákona o dluhopisech. Součástí novely, jež připravilo Ministerstvo financí ČR, je vedle komplexní nové úpravy zajištěných dluhopisů rovněž zavedení institutu tzv. agenta pro zajištění v souvislosti s dluhopisy.  

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) dne 6. 3. 2018 rozhodl ve věci Achmea proti Slovensku (C‑284/16), že rozhodčí doložky mezi investory a státy obsažené v dohodách o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy EU (tzv. „intra-unijní BIT“) nejsou slučitelné s unijním právem.

Čím dál častěji se setkáváme s případy, kdy společnosti z daňových či jiných důvodů formálně přesídlí do Lucemburska či jiného kontinentálního státu Evropské unie. Tyto osoby často nepřestanou vykonávat své aktivity na území České republiky, kde mají mnohdy i část svého majetku. V případě nesplacených pohledávek naši klienti jako věřitelé často zápolí s otázkou, v jakém členském státě proti takovým osobám podat insolvenční návrh.

Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.