Soudní dvůr EU odmítl investiční arbitráže na základě intra-unijních dohod o ochraně investic

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) dne 6. 3. 2018 rozhodl ve věci Achmea proti Slovensku (C‑284/16), že rozhodčí doložky mezi investory a státy obsažené v dohodách o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy EU (tzv. „intra-unijní BIT“) nejsou slučitelné s unijním právem.

advokát, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Foto: Fotolia

Pozadí případu

V napjatě očekávaném rozsudku velký senát SDEU rozhodoval o předběžné otázce podané německým Nejvyšším soudem v květnu 2016. Daný soud totiž projednává slovenský návrh na zrušení rozhodčího nálezu vydaného v roce 2012 ve prospěch společnosti Achmea v rámci mezinárodní investiční arbitráže.

Případ sahá až do roku 2004, kdy Slovensko otevřelo svůj trh zdravotního pojištění soukromým investorům. Společnost Achmea, která je součástí nizozemské pojišťovací skupiny, si poté na Slovensku založila dceřinou společnost, aby tam poskytovala soukromé zdravotní pojištění.

V roce 2006 však Slovensko přijalo opatření, kterým narušilo uskutečněnou liberalizaci trhu, zejména zakázalo rozdělování zisků dosažených z činností týkajících se zdravotního pojištění. V roce 2008 proto společnost Achmea zahájila proti Slovensku investiční arbitráž na základě aplikovatelné nizozemsko-československé dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1991 („BIT“).

Společnost Achmea uspěla se svým nárokem na náhradu škody a rozhodčím nálezem jí bylo přiznáno cca 22,1 milionu eur. Slovensko nicméně posléze podalo návrh na zrušení rozhodčího nálezu k příslušným německým soudům, jelikož místem rozhodčího řízení byl Frankfurt nad Mohanem. Od německých soudů se pak spor dostal v rámci předběžné otázky k SDEU.

Rozsudek SDEU a jeho odůvodnění

BIT stanoví, že spory mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany budou s konečnou platností Energy Focus 3/2018 2 rozhodnuty v arbitráži u rozhodčího soudu za použití rozhodčích pravidel UNCITRAL (Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo). SDEU se přiklonil k postoji Slovenska, že BIT zavedla mechanismus pro řešení sporů mezi investory a státy, „který může vyloučit, že tyto spory, přestože by se mohly týkat výkladu nebo uplatňování unijního práva, budou řešeny způsobem zaručujícím plnou efektivitu [unijního] práva.“

SDEU založil své rozhodnutí na závěru, že dotčený rozhodčí tribunál může vykládat nebo dokonce uplatňovat unijní právo, zejména ustanovení týkající se svobody usazování a volného pohybu kapitálu. Přitom ale platí, že takový rozhodčí tribunál není oprávněn požádat SDEU o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se unijního práva.

S ohledem na shora uvedené SDEU uzavřel, že rozhodčí doložka obsažená v BIT ohrožuje autonomii unijního práva, pročež musí být považována za vyloučenou ve smyslu článků 267344 Smlouvy o fungování EU. Jinými slovy, že rozhodčí doložky obsažené v intraunijních dohodách o ochraně investic nejsou slučitelné s unijním právem.

Pro úplnost je třeba zdůraznit, že SDEU rozlišil mezi obchodní a investiční arbitráží, aby se vyhnul uplatnění své předchozí judikatury ohledně možného, jakkoli omezeného soudního přezkumu rozhodčích nálezů v řízení o jejich zrušení či uznání a výkonu, a to včetně případných otázek týkajících se unijního práva (srov. rozsudky ve věcech Eco Swiss, C-126/97, a Mostaza Claro, C-168/05).

Důsledky rozhodnutí

Evropská komise a vlády řady členských států EU (včetně České republiky, Estonska, Řecka, Španělska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Maďarska, Polska či Rumunska) shodně podpořily slovenskou pozici. Naproti tomu Generální advokát, německý Nejvyšší soud a vlády některých dalších členských států EU (Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko nebo Finsko) tvrdily, že dotčené ustanovení BIT je platné, jakož i podobná ustanovení v dalších intra-unijních BIT.

Rozsudek bude mít nevyhnutelný dopad na téměř 200 platných intra-unijních BIT. V současné době na základě těchto dohod probíhá řada investičních arbitráží, rozhodnutí SDEU proto bude mít pravděpodobně dalekosáhlé důsledky. Rozhodnutí by mohlo mít vliv i na obchodní dohody uzavřené EU.

Důsledkem může být velmi obtížná vymahatelnost arbitrážních nálezů v rámci EU, a případně i mimo EU, i kdyby arbitrážní tribunál rozhodl ve prospěch žalobců. Výkon rozhodnutí by byl shledán jako v rozporu s právem EU, tj. jako nevykonatelný.

Konstantní názor Evropské komise přitom považuje rozhodčím tribunálem eventuálně přiznaný nárok na odškodnění zahraničním investorům za nepovolenou státní podporu ve smyslu Smlouvy o fungování Evropské unie. Takový rozhodčí nález by dle názoru Evropské komise bez jejího povolení neměl být v rámci EU vykonatelný, což Soudní dvůr EU, byť poněkud jinou argumentací, v zásadě podpořil.

Pro shrnutí, podle našich informací v současné době probíhají ve věci podpory obnovitelných zdrojů energie arbitrážní řízení ve věci žalobců (1) Antaris Solar, Michal Göde, (2) Voltaic Network (3) Photovoltaik Knopf Betriebs (4) I.C.W. Europe Investments, (5) WA Investments – Europa Nova, (6) Natland Investment Group N.V., Natland Group Limited, G.I.H.G. Limited, Radiance Energy Holding S.à.r.l.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články