Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.

Věřitelé zajištěných podmíněných a budoucích pohledávek získají větší jistotu

Čím dál častěji se setkáváme s případy, kdy společnosti z daňových či jiných důvodů formálně přesídlí do Lucemburska či jiného kontinentálního státu Evropské unie. Tyto osoby často nepřestanou vykonávat své aktivity na území České republiky, kde mají mnohdy i část svého majetku. V případě nesplacených pohledávek naši klienti jako věřitelé často zápolí s otázkou, v jakém členském státě proti takovým osobám podat insolvenční návrh.

Nařízení o insolvenčním řízení po 15 letech v novém a snad lepším střihu

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) dne 6. 3. 2018 rozhodl ve věci Achmea proti Slovensku (C‑284/16), že rozhodčí doložky mezi investory a státy obsažené v dohodách o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy EU (tzv. „intra-unijní BIT“) nejsou slučitelné s unijním právem.

Soudní dvůr EU odmítl investiční arbitráže na základě intra-unijních dohod o ochraně investic

V  lednu nabyla účinnosti novela zákona o dluhopisech. Součástí novely, jež připravilo Ministerstvo financí ČR, je vedle komplexní nové úpravy zajištěných dluhopisů rovněž zavedení institutu tzv. agenta pro zajištění v souvislosti s dluhopisy.  

Novela zákona o dluhopisech předjímá zavedení institutu agenta pro zajištění i mimo oblast dluhopisů

Soudní dvůr Evropské unie nedávným rozsudkem vyjasnil možný střet působnosti tzv. insolvenčního nařízení a nařízení Brusel I. Níže shrnujeme zásadní body zmíněného rozsudku a jeho možné dopady na insolvenční řízení s mezinárodním prvkem zejména ve vztahu na nařízení upravující insolvenční řízení.

Střet pravidel tzv. insolvenčního nařízení a nařízení Brusel I

Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.

Významné změny nejen v oblasti restrukturalizace na obzoru

S uvolňováním opatření nastolených v důsledku pandemie okolo koronaviru SARS-CoV-2 se začínají sčítat ztráty. Náhlý bezprecedentní útlum většiny sektorů ekonomiky naboural plány podnikatelů a vyvolal atypickou krizi, pro kterou jsou příznačné náhlý nedostatek hotovosti a propad nenutné spotřeby. Na makroekonomické úrovni se řada států snaží nastartovat oslabenou důvěru prostřednictvím kvantitativního uvolňování se zapojením centrálních bank. Na mikroekonomické úrovni pak státy nabízejí podnikatelům řadu dočasných úlev a podpor pro překlenutí nejhoršího období.

Insolvenční novinky v době (po)krizové

Rozvržení pracovní doby často bývá tvrdým oříškem. Jednosměnné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku sice většinou nepřináší větší obtíže, ale co dělat, když je nutné zavést vícesměnný provoz, konto pracovní doby nebo pružnou pracovní dobu? Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Jak je to s nepřetržitými odpočinky a přestávkami? Na co všechno je třeba myslet, když zaměstnanci pracují přesčas nebo drží pracovní pohotovost? A jak evidovat pracovní dobu – stačí pouze výpis z docházkového systému?

Pracovní doba názorně a prakticky (workshop)

Evropská unie – jednota v rozmanitosti

Zveme Vás na veletrh pracovních příležitostí ELSA Job Fair 2021. Uskuteční se ve dnech 2. a 3. 11. 2021 se na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni.

ELSA Job Fair 2021

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora