Věřitelé zajištěných podmíněných a budoucích pohledávek získají větší jistotu
Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.
Za podstatné změny, z nichž některé omezují dosavadní práva věřitelů, považujeme zejména:
Zajištění podmíněných pohledávek, včetně pohledávek z bankovních záruk, a budoucích pohledávek
Novela překonává rozhodnutí ve věci ELMA – THERM, ve kterém Nejvyšší soud, v kontextu zákona o konkursu a vyrovnání, dovodil, že banka nemá právo na uspokojení své pohledávky vůči úpadci ze zástavy, pokud plnila podle bankovní záruky vystavené ve prospěch úpadce až po prohlášení konkursu na jeho majetek, byť zástavní právo zajišťující bankovní záruku bylo zapsáno do katastru nemovitostí před prohlášením konkursu. Záměrem zákonodárce bylo, aby banka či jiná osoba plnící z bankovní či finanční záruky po zahájení insolvenčního řízení byla považována za zajištěného věřitele za předpokladu, že právo na uspokojení ze zajištění k regresní pohledávce za dlužníkem bylo zapsáno do katastru nemovitostí před zahájením insolvenčního řízení. Obdobně se má toto pravidlo uplatnit pro zajištěné budoucí pohledávky, které vzniknou až po zahájení insolvenčního řízení.
Posouzení platební neschopnosti
Novela doplňuje dosavadní pojetí úpadku ve formě platební neschopnosti pro podnikatele vedoucí účetnictví, a to zavedením tzv. mezery krytí, což je rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních příjmů. Podnikatel nebude v úpadku, pokud tzv. mezera krytí v rozhodném období bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků.
Předběžné posouzení insolvenčního návrhu
Věřitelský insolvenční návrh bude nově před zveřejněním v insolvenčním rejstříku podléhat předběžnému posouzení a v případě pochybností o jeho důvodnosti může soud rozhodnout, že po omezenou dobu nebude návrh zveřejněn v insolvenčním rejstříku.
Nový požadavek na prokázání splatné pohledávky ze strany insolvenčního navrhovatele
V případě věřitelských insolvenčních návrhů bude insolvenční navrhovatel, pokud vede účetnictví, povinen svou tvrzenou pohledávku vůči právnické osobě dále doložit, a to buďto uznáním dluhu s ověřeným podpisem dlužníka, vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce o tom, že o dané pohledávce účtuje.
Omezení hlasovacích práv u věřitelů tvořících koncern s dlužníkem
Novela zásadním způsobem omezuje hlasovací práva věřitelů, kteří tvoří koncern s dlužníkem.
Požadavek na doložení skutečného majitele věřitele postoupené pohledávky
Věřitel, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, bude muset doložit informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem.
Komplexní změny v oddlužení
Jednou z řady změn je, že pro věřitele bude obtížnější dosáhnout odvolání ustanoveného insolvenčního správce. Schůze věřitelů se v oddlužení nebude konat, ledaže kvalifikovaná většina věřitelů bude na jejím konání trvat. Návrh na povolení oddlužení si již dlužník nebude moci zásadně zpracovat sám, ale musí tím pověřit zejména advokáta, nebo tzv. akreditovanou osobu mající zvláštní povolení Ministerstva spravedlnosti
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.



