Věřitelé zajištěných podmíněných a budoucích pohledávek získají větší jistotu
Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.
Za podstatné změny, z nichž některé omezují dosavadní práva věřitelů, považujeme zejména:
Zajištění podmíněných pohledávek, včetně pohledávek z bankovních záruk, a budoucích pohledávek
Novela překonává rozhodnutí ve věci ELMA – THERM, ve kterém Nejvyšší soud, v kontextu zákona o konkursu a vyrovnání, dovodil, že banka nemá právo na uspokojení své pohledávky vůči úpadci ze zástavy, pokud plnila podle bankovní záruky vystavené ve prospěch úpadce až po prohlášení konkursu na jeho majetek, byť zástavní právo zajišťující bankovní záruku bylo zapsáno do katastru nemovitostí před prohlášením konkursu. Záměrem zákonodárce bylo, aby banka či jiná osoba plnící z bankovní či finanční záruky po zahájení insolvenčního řízení byla považována za zajištěného věřitele za předpokladu, že právo na uspokojení ze zajištění k regresní pohledávce za dlužníkem bylo zapsáno do katastru nemovitostí před zahájením insolvenčního řízení. Obdobně se má toto pravidlo uplatnit pro zajištěné budoucí pohledávky, které vzniknou až po zahájení insolvenčního řízení.
Posouzení platební neschopnosti
Novela doplňuje dosavadní pojetí úpadku ve formě platební neschopnosti pro podnikatele vedoucí účetnictví, a to zavedením tzv. mezery krytí, což je rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních příjmů. Podnikatel nebude v úpadku, pokud tzv. mezera krytí v rozhodném období bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků.
Předběžné posouzení insolvenčního návrhu
Věřitelský insolvenční návrh bude nově před zveřejněním v insolvenčním rejstříku podléhat předběžnému posouzení a v případě pochybností o jeho důvodnosti může soud rozhodnout, že po omezenou dobu nebude návrh zveřejněn v insolvenčním rejstříku.
Nový požadavek na prokázání splatné pohledávky ze strany insolvenčního navrhovatele
V případě věřitelských insolvenčních návrhů bude insolvenční navrhovatel, pokud vede účetnictví, povinen svou tvrzenou pohledávku vůči právnické osobě dále doložit, a to buďto uznáním dluhu s ověřeným podpisem dlužníka, vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce o tom, že o dané pohledávce účtuje.
Omezení hlasovacích práv u věřitelů tvořících koncern s dlužníkem
Novela zásadním způsobem omezuje hlasovací práva věřitelů, kteří tvoří koncern s dlužníkem.
Požadavek na doložení skutečného majitele věřitele postoupené pohledávky
Věřitel, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, bude muset doložit informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem.
Komplexní změny v oddlužení
Jednou z řady změn je, že pro věřitele bude obtížnější dosáhnout odvolání ustanoveného insolvenčního správce. Schůze věřitelů se v oddlužení nebude konat, ledaže kvalifikovaná většina věřitelů bude na jejím konání trvat. Návrh na povolení oddlužení si již dlužník nebude moci zásadně zpracovat sám, ale musí tím pověřit zejména advokáta, nebo tzv. akreditovanou osobu mající zvláštní povolení Ministerstva spravedlnosti
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




