Rozhovor: JUDr. Ing. Martin Štika - O exekucích

JUDr. Ing. Martin Štika je soudním exekutorem v Hradci Králové, současně je doktorandem na Katedře občanského práva Fakulty právnické ZČU a odpovídal na otázky o aktuálním stavu exekučního práva a exekutorských úřadů. Zároveň zhodnotil kvalitu veřejné diskuze o exekucích.

redaktorka, Právní prostor.cz

Úprava exekucí prošla značnými novelizacemi, které jsou především zaměřeny na pomoc dlužníkům, přičemž další novely se chystají. Je jimi snižována vymahatelnost práva?

Přijde mi, že atribut vymahatelnosti není v legislativním procesu exekučního práva vůbec zohledňován. Přitom se podle mého názoru jedná o zásadní parametr, na kterém má být toto právní odvětví vystavěno. Tzv. amnestující agenda, kterou naše profese musí za poslední rok a půl administrovat, tzn. odpouštět část dluhu (Milostivé léto I, II) nebo zastavovat exekuce ze zvláštních důvodů (bagatelní nebo tzv. šestileté exekuce) se s principy a úlohou exekutora vůbec neslučuje. Lidově řečeno, exekutor má dluhy vymáhat, a ne exekuce zastavovat nebo dokonce část dluhu promíjet. Jmenovaná úprava navíc splňuje znaky spíše insolvenčního práva. Pochybuji také o jejím souladu s ústavou (zejména v části odepření zákonné odměny exekutora). Proto nemohu než konstatovat, že vymahatelnost práva, stejně tak oprávněný nárok věřitele jsou dnes prázdnou nádobou, což je pro řádné fungování právního státu velmi škodlivé a společensky nevýchovné.

Novely zlepšují postavení dlužníků, někdy možná na úkor věřitelů. V postavení věřitele, ale i dlužníka, je v některých případech matka samoživitelka, ale v některých lichváři a podvodníci. Mělo by se to nějak promítnout do právní úpravy? Myslíte, že je možné, nebo i žádoucí, aby byla aplikace některých ustanovení na ochranu dlužníků u individuálních případů posuzována zvlášť? Nebo by to vytvořilo dvojí metr, který by se míjel s účelem právní úpravy exekucí?

Za to poslední správné, co ještě exekuční právo obsahuje, považuji povinnost exekutora ve všech případech postupovat stejným zákonným postupem. Podle výše pohledávky se pak liší pouze rozsah zajištěného majetku nebo intenzita exekučních úkonů.

Přesto zákon obsahuje i některá specifika. Zejména se jedná o tzv. přednostní a nepřednostní pohledávky, nebo ochranu zvlášť zranitelných osob při soupisu věcí. V oblasti vymáhání výživného má exekutor možnost pozastavit povinnému řidičské oprávnění. Samoživitel může také využít náhradního výživného. Stávající úpravu exekučního práva tak v tomto ohledu považuji za zcela dostačující.

Pokud to vůbec lze, můžete zhodnotit, jak často se v praxi setkáváte s tím, že jsou v postavení dlužníka právě oni lichváři, podvodníci apod.?

Mám za to, že podvodníků a lichvářů v postavení oprávněných v exekuci je v dnešní době zlomek. Přesto se stále více setkávám s nepravdivým narativem o zlém exekutorovi, neseriózním věřiteli a poctivém dlužníkovi. Takový dlužník musí mít možnost prominutí části dluhu nebo jeho exekuce má být zastavena. Ideálně, aby skutečné náklady v obou případech nesl exekutor.

Zcela tak na veřejnosti chybí objektivní informace z exekučního prostředí a o činnosti exekutora. Řada médií velmi ráda publikuje tzv. barvotiskové klišé z prostředí exekucí. Dále si všímám, že na sociálních sítích vybraní zástupci neziskových organizací dlouhodobě informačně zkreslují principy a pravidla exekučního práva. S dezinformacemi na sociálních sítí však naše samospráva musí začít efektivně bojovat, ať už strategickou komunikací nebo právně.

Jak moc se lidé, se kterými se setkáváte v praxi, orientují v právní úpravě exekucí?

Exekuční právo v dnešní podobě je velmi nepřehledné a vnitřně rozporné. Pro praktickou aplikaci pak umožňuje více výkladů a je nesrozumitelné. Ke zmatku přispěla nebývalou měrou jedna z posledních novel provedená zákonem č. 286/2021 Sb., tzv. konfuzní novela. V exekuční legislativě se neorientují účastníci a vlastně ani profesionálové. Pokud v něm tedy mnohdy tápou samotní exekutoři nebo exekuční soudci, je velmi nepravděpodobné, že mu budou plně rozumět všechny další subjekty exekučního řízení (účastníci, zaměstnavatelé atd.). Jsem jednoznačně pro velkou reformu exekučního práva, která bude legislativně vystavena na jediném kodexu a jednoduchém, výrazně hospodárném exekučním procesu.

Exekuce jsou častým tématem politiků. Objevují se pravidelně v programových prohlášeních vlád a ostatně i v proběhlých kampaních prezidentských voleb párkrát zaznělo slovo exekuce. Jak by podle Vás měli politici téma exekucí správně uchopit, aby ve společnosti rezonovalo a vytvářelo plodnou společenskou diskuzi?

K tomu, aby diskuze mohla být společensky plodná považuji za nutné splnění tří předpokladů.1) Upustit od populismu. 2) V legislativním procesu nepřihlížet k názorům a podnětům, které mají za cíl celkově poškodit a destabilizovat systém exekucí. 3) Upustit od narativu o zlém exekutorovi.

Teprve za současného splnění všech tří předpokladů si dovedu představit společensky plodnou debatu včetně navazujícího legislativního procesu, jehož výsledkem bude norma, která bude pro aplikační praxi srozumitelná a výkladově jednoznačná.

Jak jsem již zmínila, v roce 2022 nastaly v exekučním právu velké změny, zapříčiněné rozsáhlou novelou. I přes její rozsáhlost, mohl byste ji pár větami více než rok od její účinnosti zhodnotit?

Ve svém souhrnu nesystémová, komplikovaná a nesrozumitelná. Z hlediska postavení účastníků řízení nevyvážená. Pohledem oprávněného zcela popírá princip legitimního očekávání. Ohledně nákladů exekuce při zastavení za podmínek § 55 odst. 7 – 13 EŘ je zjevně protiústavní. 

Považujete zastavování tzv. marných exekucí za ústavní a společensky prospěšné?

Velmi zjednodušeně. Úprava odnímá exekutorovi nárok na náklady exekuce bez jakékoliv ekonomické náhrady. V této části ji proto považuji za protiústavní. Dále se domnívám, že zastavení takových exekucí je v přímém rozporu s preventivní funkcí exekučního práva. Navíc paradoxně dopadá ve prospěch povinných, kteří se dlouhodobě a systematicky vyhýbají jakémukoliv plnění v exekuci (např. pracují na černo, skrývají svůj faktický pobyt, nebo pro své potřeby využívají majetek třetích osob). Proto tato úprava není podle mého názoru společensky žádoucí ani prospěšná.  

V jakém stavu je momentálně plánované zvýšení exekutorského tarifu a jaký odhadujete, že bude mít reálný dopad?

Dne 30. 12. 2022 byl do eKlepu vložen návrh vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, kterou se novelizuje exekuční tarif. Přestože bylo avizováno jeho zvýšení, ve výsledném efektu se odměna exekutorovi snižuje. Navrhované znění ovšem není výsledkem odborné, právně ekonomické debaty. Určení jednotlivých položek není odvozeno z ekonomických či statistických výpočtů, které by zohledňovaly současné ekonomické ukazatele a jejich predikci. Tarif je určen vyloženě laickým odhadem, proto není možné novelu v takovém znění přijmout a exekutorské úřady za těchto podmínek financovat. 

Ačkoliv se ostatním profesím tarify zvyšují, a to nejméně na dvojnásobek, návrh vyhlášky tarif snižuje. Bude-li návrh v takové podobě přijat, bude mít negativní dopad zejména do justiční sféry, státní správy ale také třeba advokacie, protože dojde k úbytku odbornosti, plynulosti a efektivitě postupu exekutorů. Utrpí tak především právní stát, protože dojde k destabilizaci justičního systému, zejména pak vymahatelnosti práva.

To vůbec nejdůležitější je, že Sněm soudních exekutorů stávající návrh jednomyslně usnesením odmítnul. Významné připomínky k návrhu novely předložil např. Nejvyšší soud.

V jaké ekonomické situaci se dnes nachází exekutorské úřady?

Ve velmi špatné. Již dnes z důvodu nekonkurenceschopnosti exekutora na trhu práce, odcházejí z exekutorských úřadů kvalifikovaní zaměstnanci. Z těchto důvodů se rovněž nedaří obsazovat uvolněné exekutorské úřady. Současná cena vstupů nutných k výkonu exekuční činnosti dramaticky převyšuje příjmy exekutora, tím spíše, že jsou současně zvyšovány nezabavitelné částky. Navíc s každou novelou exekučního práva přibývají nové povinnosti, procesní i technické, které vedení řízení výrazně prodražují.  Za těchto podmínek nelze výkon exekuční činnosti provádět, tak jak ukládá exekutorům právní úprava a současně od nich očekávají účastníci řízení, veřejnost a stát.

Jaké atributy by měly být zohledňovány při úpravě exekučního tarifu?

Ve vztahu k předloženému návrhu tarifu je podle mého názoru neobhajitelné, že nedošlo ke zvýšení všech položek stejným procentuálním násobkem jako u notářů nebo znalců. V exekučním tarifu to znamená navýšení minimální odměny za vedení exekuce na peněžité plnění na 4 000 Kč a paušální náhrady hotových výdajů na 7 000 Kč. V obou případech pak bez členění podle výše vymáhané povinnosti a bez dalšího snižování odměny a náhrady hotových výdajů při plnění ve lhůtě dle § 46 odst. 6 EŘ.

Tarif by také měl být modernizován. Měl by reflektovat náročnost prováděného úkonu (zejm. délka řízení, počet úkonů a rozsah faktických úkonů peněžitého i nepeněžitého plnění nad obvyklou míru). Je potřeba upravit i zvláštní paušální náhradu za spojená řízení a zavedení paušální náhrady za delší vedení exekuce. Za problematické považuji dlouhodobě neadekvátní určení náhrady za ztrátu času. 

Pro futuro by však mělo dojít k takové metodice odměňování a náhrady hotových výdajů, která bude v čase zohledňovat růst vybraných ekonomických ukazatelů (zejm. inflace). 

Jakým způsobem ovlivní vládní nařízení o nezabavitelných částkách vymahatelnost práva v České republice?

Pozoruji velmi výrazný pokles celkového objemu srážek ze mzdy o přibližně 70%. Za připomenutí stojí, že srážky ze mzdy představují nejméně invazivní způsob provedení exekuce. Oprávněný se tedy dostane ke svým penězům později, pokud vůbec. Je tedy nutné provádět exekuce způsoby, které jsou výrazně invazivnější (např. prodej nemovité věci), nebo mají kontaktní charakter (tzv. mobiliární exekuce).

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články