COVID-19: Novela insolvenčního zákona
Současná situace v souvislosti s pandemií je náročná téměř pro všechny podnikatele, a to zejména po finanční stránce (výpadky dodávek, pokles odbytu, uzavřené provozovny, povinnost platit fixní náklady na zaměstnance apod.). Z toho důvodu se zvětšilo i riziko vzniku úpadku těchto podnikatelů a následného insolvenčního řízení, které může vést až k prohlášení konkursu.
Aby ministerstvo spravedlnosti zabránilo situaci, kdy se dostane značná část podnikatelů do úpadku a věřitelé na ně začnou podávat insolvenční návrhy z důvodu neplacení jejich faktur, byla připravena novela insolvenčního zákona. Jednou z významných novinek bude rozšíření možnosti podat návrh na moratorium. Jedná se o institut, který brání tomu, aby soud například na základě návrhu věřitele rozhodl o úpadku dlužníka. Návrh na mimořádné moratorium bude moci podat podnikatel, který nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku, podává se u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby. Podnikatel by měl splnit další podmínky, aby mohlo být tomuto návrhu vyhověno. Mimo jiné by se mělo jednat o podnikatele, kteří mají centrum činnosti v České republice a kteří v posledních 2 měsících nevyplatili společníkům podíl na zisku.
Důležitou a významnou novinkou je i dočasný zákaz insolvenčních návrhů podaných věřitelem dlužníka. K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti novely do 31. 8. 2020 podá věřitel, se nebude přihlížet. V zásadě tak dochází k situaci, kdy o tom, zda bude vůbec zahájeno insolvenční řízení, bude rozhodovat pouze dlužník.
Současně by mělo dojít k dočasnému zrušení povinnosti pro podnikatele podat na sebe insolvenční návrh v době ode dne nabytí účinnosti novely do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději do 31. 12. 2020. Tato povinnost vyplývá z insolvenčního zákona obecně. Pokud by návrh ze strany dlužníka nebyl podán, vystavuje se statutární orgán riziku vzniku povinnosti nahradit újmu věřitelům, která jim z důvodu opožděného insolvenčního návrhu vznikne. Cílem je tak zabránit tomu, aby statutární orgány nemusely podávat insolvenční návrhy na svoje společnosti v době, kdy se značná část podnikatelů dostane do úpadku, nebo hrozícího úpadku, a měli prostor tuto situaci řešit jinými způsoby, jako např. dohodou s věřiteli o odkladu splatnosti, splátkovým kalendářem apod.
Upozorňujeme, že toto zrušení se nevztahuje na povinnost podat insolvenční návrh, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii COVID-19, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky. Vždy tak bude nutné posuzovat, kdy úpadek nastal a čím byl způsoben.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
