COVID-19: Novela insolvenčního zákona
Současná situace v souvislosti s pandemií je náročná téměř pro všechny podnikatele, a to zejména po finanční stránce (výpadky dodávek, pokles odbytu, uzavřené provozovny, povinnost platit fixní náklady na zaměstnance apod.). Z toho důvodu se zvětšilo i riziko vzniku úpadku těchto podnikatelů a následného insolvenčního řízení, které může vést až k prohlášení konkursu.
Aby ministerstvo spravedlnosti zabránilo situaci, kdy se dostane značná část podnikatelů do úpadku a věřitelé na ně začnou podávat insolvenční návrhy z důvodu neplacení jejich faktur, byla připravena novela insolvenčního zákona. Jednou z významných novinek bude rozšíření možnosti podat návrh na moratorium. Jedná se o institut, který brání tomu, aby soud například na základě návrhu věřitele rozhodl o úpadku dlužníka. Návrh na mimořádné moratorium bude moci podat podnikatel, který nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku, podává se u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby. Podnikatel by měl splnit další podmínky, aby mohlo být tomuto návrhu vyhověno. Mimo jiné by se mělo jednat o podnikatele, kteří mají centrum činnosti v České republice a kteří v posledních 2 měsících nevyplatili společníkům podíl na zisku.
Důležitou a významnou novinkou je i dočasný zákaz insolvenčních návrhů podaných věřitelem dlužníka. K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti novely do 31. 8. 2020 podá věřitel, se nebude přihlížet. V zásadě tak dochází k situaci, kdy o tom, zda bude vůbec zahájeno insolvenční řízení, bude rozhodovat pouze dlužník.
Současně by mělo dojít k dočasnému zrušení povinnosti pro podnikatele podat na sebe insolvenční návrh v době ode dne nabytí účinnosti novely do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději do 31. 12. 2020. Tato povinnost vyplývá z insolvenčního zákona obecně. Pokud by návrh ze strany dlužníka nebyl podán, vystavuje se statutární orgán riziku vzniku povinnosti nahradit újmu věřitelům, která jim z důvodu opožděného insolvenčního návrhu vznikne. Cílem je tak zabránit tomu, aby statutární orgány nemusely podávat insolvenční návrhy na svoje společnosti v době, kdy se značná část podnikatelů dostane do úpadku, nebo hrozícího úpadku, a měli prostor tuto situaci řešit jinými způsoby, jako např. dohodou s věřiteli o odkladu splatnosti, splátkovým kalendářem apod.
Upozorňujeme, že toto zrušení se nevztahuje na povinnost podat insolvenční návrh, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii COVID-19, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky. Vždy tak bude nutné posuzovat, kdy úpadek nastal a čím byl způsoben.
Další články
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
