Přednostní uspokojení společenství vlastníků jednotek v rámci zpeněžení jednotky
Na základě zákona č. 291/2017 Sb., účinného od 1. 12. 2017, dochází ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Cílem novely je posílení možnosti společenství vlastníků jednotek dosáhnout alespoň částečného uspokojení svých pohledávek vůči členovi společenství vlastníků jednotek, a to přednostně před věřiteli, jejichž pohledávky jsou zajištěné zástavními právy váznoucími na jednotce.
Dle důvodové zprávy součastná právní úprava neobsahuje právní nástroje, které by umožňovaly ochranu práv vlastníků jednotek, kteří řádně své závazky související se správou domu a pozemku hradí. V důsledku preferenčního postavení zejména zástavních věřitelů je omezena vymahatelnost jejich pohledávek.
Důvodová zpráva upozorňuje na skutečnost, že jednotliví vlastníci jednotek v domě, kde vzniká bytové spoluvlastnictví, nemají žádnou možnost ovlivnit, kdo bude spolu s nimi také vlastníkem jednotky, a to vzhledem k tomu, že bytové spoluvlastnictví v domě vzniká přímo ze zákona. Vzniká zde tedy nepoměr zejména vzhledem k bankám, obvykle zástavním věřitelům, které mají možnost si svého dlužníka vybrat. Současná právní úprava tak zapříčiňuje nevymahatelnost pohledávek společenství (64 % pohledávek je vyhodnoceno jako nevymahatelných), které ve svém důsledku hradí jednotliví řádně platící vlastníci jednotek.
Podstatou novely tedy je to, že v případě, že společenství vlastníků má pohledávku vůči svému členovi související se správou domu a pozemku, která je vykonatelná, nebo alespoň tato byla uplatněna u soudu žalobou či insolvenční přihláškou, pak se tato uspokojuje ve výši 1/10 z výtěžku prodeje jednotky či z výtěžku zpeněžení, a to přednostně před pohledávkami zajištěných věřitelů.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


