Přednostní uspokojení společenství vlastníků jednotek v rámci zpeněžení jednotky
Na základě zákona č. 291/2017 Sb., účinného od 1. 12. 2017, dochází ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Cílem novely je posílení možnosti společenství vlastníků jednotek dosáhnout alespoň částečného uspokojení svých pohledávek vůči členovi společenství vlastníků jednotek, a to přednostně před věřiteli, jejichž pohledávky jsou zajištěné zástavními právy váznoucími na jednotce.
Dle důvodové zprávy součastná právní úprava neobsahuje právní nástroje, které by umožňovaly ochranu práv vlastníků jednotek, kteří řádně své závazky související se správou domu a pozemku hradí. V důsledku preferenčního postavení zejména zástavních věřitelů je omezena vymahatelnost jejich pohledávek.
Důvodová zpráva upozorňuje na skutečnost, že jednotliví vlastníci jednotek v domě, kde vzniká bytové spoluvlastnictví, nemají žádnou možnost ovlivnit, kdo bude spolu s nimi také vlastníkem jednotky, a to vzhledem k tomu, že bytové spoluvlastnictví v domě vzniká přímo ze zákona. Vzniká zde tedy nepoměr zejména vzhledem k bankám, obvykle zástavním věřitelům, které mají možnost si svého dlužníka vybrat. Současná právní úprava tak zapříčiňuje nevymahatelnost pohledávek společenství (64 % pohledávek je vyhodnoceno jako nevymahatelných), které ve svém důsledku hradí jednotliví řádně platící vlastníci jednotek.
Podstatou novely tedy je to, že v případě, že společenství vlastníků má pohledávku vůči svému členovi související se správou domu a pozemku, která je vykonatelná, nebo alespoň tato byla uplatněna u soudu žalobou či insolvenční přihláškou, pak se tato uspokojuje ve výši 1/10 z výtěžku prodeje jednotky či z výtěžku zpeněžení, a to přednostně před pohledávkami zajištěných věřitelů.
Další články
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?



