Pracovní právo

Dosud platilo, že lidé, kteří utrpěli pracovní úraz, získali u stejných následků nižší odškodnění než osoby zraněné při dopravní nehodě.

Marie Janšová z advokátní kanceláře LEGALITÉ je specialistkou na pracovní právo. Ačkoli „Ukrajina“ bude jen jedna z částí jejího příspěvku na blížícím se 10. ročníku kongresu Právní prostor, dnešních pět otázek věnujeme právě této závažné a nadmíru aktuální situaci.

Z důvodu současného dění na území Ukrajiny v posledních dnech přibývá v České republice počet uprchlíků z Ukrajiny, který se může dále zvyšovat.

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva.

Česká platná právní úprava odměňování ve veřejné správě je postavena mimo jiné na důsledné aplikaci principu seniority.

„Lex Ukrajina“ stanoví podmínky pro udělení dočasné ochrany cizincům (zejména občanům Ukrajiny), potvrzuje právo těchto osob na volný vstup na český trh práce a zajisťuje určitá práva v oblasti sociálního zabezpečení, školství a zdravotních služeb.

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva.

V souvislosti s příchodem občanů Ukrajiny do České republiky upravila vláda ČR podmínky pro jejich zaměstnávání. Přinášíme vám přehled těch nejdůležitějších věcí, které jsou s tím spojené.

V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině dochází ke značnému odlivu ukrajinských pracovníků. Řada pracovníků odjíždí na Ukrajinu, ať již bránit svou vlast dobrovolně či z důvodu, že jim byl doručen povolávací rozkaz.

V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině i do České republiky (dále jen „ČR“) v posledních dnech začaly proudit tisíce uprchlíků. Zároveň však český pracovní trh přichází v důsledku krize o ukrajinské zaměstnance, kteří jsou povinni se na základě povolávacího rozkazu vrátit zpět na Ukrajinu.

Z důvodu současného dění na území Ukrajiny v posledních dnech přibývá v České republice počet uprchlíků z Ukrajiny, který se může dále zvyšovat. Protože lze předpokládat zájem ukrajinských občanů o zaměstnání po dobu jejich pobytu v České republice, přinášíme Vám v tomto článku přehled, jak je možné pro ukrajinské občany získat zaměstnání.

Situace na Ukrajině se dotýká i českých zaměstnavatelů, neboť jak známo, v České republice pracuje velké množství občanů Ukrajiny. Řada z nich obdržela v posledních dnech či v brzké budoucnosti obdrží tzv. povolávací rozkaz, aby se navrátili do své rodné země a aktivně se zapojili do válečného konfliktu.

Jaká škoda vznikne zaměstnavateli, pokud vyplácí zaměstnanci vyšší mzdu na základě zaměstnancem úmyslně nesprávně uvedeného dosaženého vzdělání?

Ústavní soud České republiky odmítl v srpnu loňského roku ústavní stížnost České pošty, s.p. v kauze nerovného odměňování pracovníků na stejných pozicích v různých regionech.

Ústavní soud publikoval nález, ve kterém se zabýval možností zaměstnavatele odstoupit po dobu trvání pracovního poměru od konkurenční doložky sjednané se zaměstnancem bez udání důvodu.

Zaměstnanci s povolávacími rozkazy, prodloužení dlouhodobých pobytů, registrace nově příchozích osob či dávky v hmotné nouzi a mnohé další.

Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí ve kterém se věnoval otázkami okamžiku vzniku pracovního poměru u práce „na zkoušku“ a odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz při činnosti konané zaměstnancem bez dovolení zaměstnavatele.

Následující článek přibližuje závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20, který se zabýval problematikou náhrady tzv. další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. v pracovněprávních vztazích.

JUDr. Antonín Havlík, Ph.D., je právníkem v Generali Česká pojišťovna a.s., a také zprostředkovatelem a rozhodcem pro řešení kolektivních sporů podle zákona o kolektivním vyjednávání. Jako expert na pracovní právo vede v Unii podnikových právníků ČR sekci Pracovněprávní. V příslušné kategorii získal ocenění v anketě Právník roku 2012.

Následující článek přibližuje závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20, který se zabýval problematikou náhrady tzv. další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. v pracovněprávních vztazích.

Následující článek přibližuje závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20, který se zabýval problematikou náhrady tzv. další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. v pracovněprávních vztazích.

Díky dvojkolejnosti právní úpravy odškodnění nemajetkové újmy docházelo k absurdním situacím, kdy ve zcela totožném případu byla dvěma jedincům přiznána jiná částka jako odškodnění, a to pouze z důvodu jejich odlišného statusu (zaměstnanec a běžný smrtelník). Ústavní soud udělal v této otázce jasno.

Sjednání možnosti odstoupit od konkurenční doložky bez uvedení důvodu dle rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) nezpůsobuje absolutní neplatnost toho odstoupení.

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát možnost zakotvit mzdu s přihlédnutím k práci přesčas velmi lákavá, nejedná se o jednoduché a bezproblémové řešení. Ve věci se kontinuálně ve své judikatuře vyjadřuje i Nejvyšší soud. Jedním jeho rozsudkem z loňského roku se chci níže podrobněji zabývat.

S účinností od 1. ledna 2022 se zvýšila základní sazba minimální mzdy o 1 000 Kč za měsíc na 16 200 Kč, resp. o 5,90 Kč za hodinu na 96,40 Kč.