Pracovní právo

Upoutávka na nové, již 15. aktualizované vydání unikátní publikace pro personalisty.

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Poslanecká sněmovna v pátek 8. 3. 2025 schválila dlouho diskutovanou tzv. flexinovelu, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy a přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho očekávaná flexi novela zákoníku práce byla schválena poslaneckou sněmovnou. Přináší několik významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Zde je shrnutí těch nejpodstatnějších novinek, včetně srovnání s dosavadní právní úpravou.

Flexinovela Zákoníku práce, která v pátek prošla schválením v poslanecké sněmovně a míří do senátu, obsahuje mimo jiné velmi důležitý celkový redesign podpory v nezaměstnanosti a podpory v rekvalifikaci.

Mgr. Tomáš Procházka je předním odborníkem na pracovní právo a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o., kde se zaměřuje na pracovněprávní spory, kolektivní vyjednávání, odpovědnost manažerů a strategické otázky pracovního práva. V rozhovoru probereme nejvýznamnější změny v pracovním právu, včetně rovnoprávnosti dohodářů a pracovních poměrů, práce na dálku, flexinovelu zákoníku práce a dopad digitalizace a umělé inteligence na HR procesy a právní rizika algoritmického rozhodování.

Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.

Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb. přináší další změny v oblasti ochrany zdraví při práci. Zaměřuje se na tři klíčové oblasti: úpravu práce s biologickými činiteli, bezpečnostní přestávky a hygienické požadavky na osvětlení pracovišť. Reaguje na směrnice EU, zejména směrnici Komise (EU) 2019/1833, a usnadňuje aplikaci pravidel v praxi.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují důležitý nástroj pracovního práva, který umožňuje flexibilní a rychlé řešení krátkodobých pracovních úkolů. Dohoda o provedení práce (DPP) i dohoda o pracovní činnosti (DPČ) poskytují zaměstnancům a zaměstnavatelům možnost efektivně reagovat na aktuální potřeby trhu práce, ač byly v nedávné době dotčeny mnohými změnami.

V loňském roce bylo přijato množství změn v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Významné změny byly přijaty v oblasti dovolených a příplatků za práci dle zákoníku práce, čímž byly dohody přiblíženy základnímu pracovnímu poměru. Další balíček změn se týkal oblasti účasti na zákonném pojištění zaměstnanců na DPP.

Zaměstnavatelé se při zpracování osobních údajů pravidelně dopouštějí chyb, které mohou vést k právním problémům i pokutám. V tomto článku si představíme ty nejčastější chyby a poradíme vám, jak se jim vyhnout.

Rok 2025 přináší několik zásadních novinek v oblasti pracovního práva. Níže naleznete stručný přehled těch nejdůležitějších změn, které by neměly uniknout vaší pozornosti.

Loni v létě nabyla částečné účinnosti tzv. „Valmech“ novela zákoníku práce. Novela transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Kromě úpravy minimální mzdy má směrnice za cíl i podporu kolektivního vyjednávání a zvýšení pokrytí pracovního trhu kolektivními smlouvami.

S nástupem nového roku přicházejí významné legislativní změny, které ovlivní pracovní podmínky a finanční ohodnocení zaměstnanců v České republice. Od 1. ledna 2025 vstoupily v platnost aktualizace týkající se stravného při pracovních cestách, paušální náhrady za práci na dálku a příplatků za ztížené pracovní prostředí. Tyto změny mají za cíl přizpůsobit se aktuálním ekonomickým podmínkám a zlepšit flexibilitu pracovních uspořádání.

Nejvyšší soud potvrdil oprávněnost výpovědi z důvodu nesplnění požadavků na řádný výkon práce v oblasti komunikace a spolupráce, tedy tzv. měkkých dovedností.

Stejně, jako minulý rok, se od 1. ledna museli zaměstnavatelé připravit hned na několik změn v oblasti pracovního práva, které byť na poslední chvíli, ale přeci, úspěšně prošly legislativním procesem.

V současné době se v Poslanecké sněmovně projednává další významná novela zákoníku práce, vedená pod sněmovním tiskem č. 775, kterou nyní projednávají výbory ve zkrácené lhůtě 20 dnů (usnesení ze dne 4. prosince č. 1189). Tato novela přináší zásadní změny v oblasti odměňování zaměstnanců, zejména zavedení možnosti vyplácet mzdu v cizí měně, což je krok, který dlouhodobě požadovali zaměstnanci, zaměstnavatelé i odborná veřejnost.

Vláda schválila koeficient pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026. Jak se to od nového roku projeví?

Pracovní právo prochází v posledních měsících velkými změnami. Jednou z nich je tzv. flexinovela zákoníku práce, v jejímž centru stojí potřeba reagovat na moderní pracovní trh, přinést větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů a podpořit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Od 1. ledna 2025 vstupují v platnost zásadní změny v oblasti pracovního práva. Novela zákoníku práce přináší automatickou valorizaci minimální mzdy, ruší zaručenou mzdu v soukromém sektoru a zavádí nový systém zaručeného platu ve veřejné sféře. Úpravy zásadně mění pravidla hry pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Zásada rovného odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty je jedním z klíčových principů pracovního práva, který chrání práva zaměstnanců a zajišťuje férové zacházení. Je tomu ale skutečně tak?

Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.

Tzv. flexibilní novela zákoníku práce přináší změny ve výpočtu průměrného výdělku, který se projeví zejména u výpočtu náhrad mzdy a platu. Na co se připravit?

Jaké může mít společník příjmy ve svém s.r.o.? Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ.

Jak by měl zaměstnavatel nakládat s informacemi o kontaktních osobách pro případ nouze, aby v případě krizové situace dokázal ochránit zájmy svých zaměstnanců a zároveň respektoval jejich soukromí?