Pracovní právo

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dnešním tématem je transpozice směrnice o transparentnosti v odměňování. Již loni jsme s pořadateli kongresu diskutovali, že bychom přednášku na tohle téma zařadili. Tehdy jsem říkal: „Pomalu to začíná být relevantní, pojďme o tom odstartovat veřejnou diskuzi.“ Nakonec jsme sice nabrali roční zpoždění, ale i přesto pořád ještě nemáme hotový návrh zákona, který by měl české právo se směrnicí uvést do souladu.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Článek se soustředí na téma související s okamžitým zrušením pracovního poměru (i s institutem výpovědi z pracovního poměru) dávaného zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu zvlášť hrubého porušení povinnosti z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a to konkrétně na typizované – stále často v soudní praxi řešené – situace spočívající v přímém a v nepřímém útoku na majetek zaměstnavatele a v nedocházení zaměstnance do práce (v zameškávání práce zaměstnancem).

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Jednou z oblastí, které upravila flexinovela, konkrétně zákon č. zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „flexinovela“) je zkušební doba. Pro zaměstnavatele jsou tyto změny přínosem.

Takzvaná flexinovela zákoníku práce byla oficiálně vyhlášena a nabývá účinnosti již 1. června 2025.

V praxi pracovního práva často dochází ke sporům ohledně povinností zaměstnavatele při skončení pracovního poměru. Jedním z klíčových aspektů je správné a včasné vydání potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) a dalších dokumentů, které mají zásadní význam pro zaměstnance při uplatňování jejich práv u nových zaměstnavatelů či státních orgánů.

Od června vstoupí v platnost dlouho očekávané nařízení vlády, které přinese významné změny v oblasti nároku na pracovní volno. Zaměstnanci získají až týden volna při úmrtí blízkého člena rodiny a dojde také k rozšíření svatebního volna včetně uznání partnerství.

Novela zákoníku práce, známá jako „flexinovela“, byla tento týden vyhlášena ve Sbírce zákonů a nabude tak účinnosti 1. června 2025.

Pracovní právo je jeho doména – Michal Peškar se mu věnuje přes deset let a problematiku dohod zná do detailu. V rozhovoru vysvětluje, proč novinky v zákoníku práce přinesly pro DPP a DPČ víc škody než užitku, ale i proč se pořád vyplatí. Na stejné téma vystoupí též na kongresu Právní prostor, který se koná už na konci května.

„Zaměstnavatelé musí počítat s tím, že na implementaci nových pravidel asi nebude moc času," říká v rozhovoru doc. Jakub Tomšej, který mimo jiné spolupracuje jako konzultant s Ministerstvem práce a sociálních věcí na transpozici směrnice o transparentnosti v odměňování. Téma detailně představí i na kongresu Právní prostor 2025, kde vystoupí 27. května.

V únoru 2025 zrušil Spolkový ústavní soud dva rozsudky, které předtím vydal Spolkový pracovní soud (BAG). Případ se týkal odměny za noční práci v potravinářském průmyslu. Noční práce je v těchto odvětvích běžným jevem, například proto, že pece nebo plnicí systémy musí být v provozu nepřetržitě.

Flexinovela zákoníku práce přináší zaměstnavatelům nové možnosti. Na letošním kongresu Právní prostor novinky představí Mgr. Jakub Málek, advokát a managing partner PEYTON legal, pro něhož je pracovní právo nejoblíbenější částí advokátní praxe. Vy si dnes můžete dát prostřednictvím našeho rozhovoru malou ochutnávku kongresového příspěvku.

Zaměstnanci mají ve výjimečných případech ze zákona právo na volno v práci. Mezi tyto takzvané překážky v práci patří zejména volno na svatbu, pohřeb blízkého člověka a doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Definuje je nařízení vlády z roku 2006, které bude brzy novelizováno, a to vůbec poprvé.

Dnešní doba nám přináší nepřeberné množství technologických možností a tou snad nejostřeji sledovanou je právě umělá inteligence (zkratka AI, výjimečně i česky UI), která zažila největší boom v posledních přibližně 2 letech.

Takzvaná flexinovela zákoníku práce byla již přijata po Poslanecké sněmovně i Senátem, čeká tedy již jen na podpis prezidenta. Nabýt účinnosti může již 1. června.

Znáte to sami – už roky pracujete jako HR specialista pro firmu, jejímuž krédu a poslání věříte. Ale zájem stát se součástí něčeho většího a sdílení stejných hodnot pro získání a udržení těch nejkvalitnějších zaměstnanců bohužel leckdy nestačí.

Hlavním cílem chystané novely zákoníku práce, tzv. flexinovely, která byla pod sněmovním tiskem č. 775 schválena Poslaneckou sněmovnou dne 7.3.2025, je zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů.