Pracovní právo

Povinné testování zaměstnanců na pracovišti probíhá již více než 2 měsíce. I přesto se objevují některé sporné otázky s testováním související.

Zákoník práce a související pracovněprávní legislativa podrobně upravují postavení a ochranu zaměstnance, která vzniká uzavřením pracovní smlouvy (event. v omezeném rozsahu pak i uzavřením dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti).

Nejdůležitější a převažující funkcí pracovního práva je ochrana slabší strany pracovněprávního vztahu, tedy zaměstnance. Tuto funkci vyjadřuje také jedna ze zásad pracovního práva – zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Jednou z nejdůležitějších součástí pracovnělékařských služeb jsou pracovnělékařské prohlídky. Dnes se věnuji dvěma z jejich pěti druhů – periodické a mimořádné prohlídce.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Od 3. března 2021 jsou zaměstnavatelé nuceni řešit plošné testování zaměstnanců na Covid-19 bez zdravotníků, tzv. samotestování. Okruh povinných zaměstnavatelů se přitom neustále rozšiřuje – z původních velkých zaměstnavatelů, zaměstnávajících alespoň 50 zaměstnanců, jsou nově povinnými subjekty i zaměstnavatelé s jediným zaměstnancem.

Před nástupem do nové práce by měl zaměstnanec zpravidla absolvovat vstupní prohlídku. Co je jejím účelem, v jakých případech se provádí, kdo jí hradí, a jaké důsledky jsou spojeny s jejím neprovedením?

Jaká jsou aktuální pravidla povinného testování ve firmách, jaké důsledky mohou mít v pracovněprávních vztazích a co se stane, když zaměstnanec testování odmítne?

Jednou z nejdůležitějších součástí pracovnělékařských služeb jsou pracovnělékařské prohlídky. Jaké druhy prohlídek rozlišujeme a k čemu slouží?

Povinnost testovat zaměstnance a navýšení nemocenské při karanténě jsou dvě nová opatření týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Povinnost testování zaměstnanců na Covid-19 je v současné době velmi diskutovanou otázkou. Jak testování nastavit a co když zaměstnanec test odmítne?

Je pro nárok zaměstnance na náhradu škody nebo nemajetkové újmy významná skutečnost, že zaměstnanec trpěl jiným onemocněním již před pracovním úrazem?

Home office (práce z domova) je v současném období velmi preferovaná. Zákoník práce upravuje zvláštním způsobem práva a nároky zaměstnanců, kteří pracují doma v § 317.

S novým rokem vstoupila v platnost novinka v oblasti bonusů pro zaměstnance, a to tzv. stravenkový paušál.

Od ledna 2021 došlo ke změnám týkajícím se minimální a zaručené mzdy. Nejde „jen“ o navýšení minimální mzdy, ale novou právní úpravou jsou navýšeny i některé pracovněprávní nároky zaměstnanců.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou známy především svou flexibilitou a smluvní volností.

Novela zákoníku práce přinesla kromě již mediálně známých změn v oblasti dovolené též dílčí změny v oblasti náhrady újmy na zdraví, které mají zmenšit rozdíly mezi občanskoprávní a pracovněprávní úpravou této oblasti.

Zaměstnavatelé mají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci celou řadu povinností. Partnerem, který jim má pomoci tyto povinnosti zodpovědně plnit, je poskytovatel pracovnělékařských služeb.

V případě pracovního úrazu či nemoci z povolání je zaměstnanec velmi často indisponován a neschopen vykonávat dosavadní zaměstnání. To nevyhnutelně vede k nutné změně pracovní pozice, případně ztrátě zaměstnání, což bývá spjato rovněž se snížením výdělku.

Epidemie covid 19 vyhnala z kanceláří podstatnou část zaměstnanců, kteří nyní pracují na home office. Mají ale nárok na odškodnění pracovního úrazu, pokud se v takové situaci doma zraní?

Blíží se konec roku, proto je dobré si připomenout, jaké změny zákonů nás čekají a co je nutné nebo vhodné udělat ještě letos.

Co se stane s pracovním poměrem cizince, pokud ukončí denní/prezenční studium v České republice? A jak v takových případech vhodně právně postupovat? Na tuto zdánlivě snadnou otázku, která v praxi jistě nebývá raritou, zákon neposkytuje jednoznačnou odpověď. Níže proto shrnujeme naše závěry.

Vzhledem k současné situaci přinášíme přehled některých z možností, které mohou nyní podnikatelé využít při snižování svých personálních nákladů.

Vzhledem k aktuálnímu šíření koronaviru, je v zájmu zaměstnavatele minimalizovat riziko přenosu onemocnění mezi zaměstnanci, například zavedením home office, tedy práce z domu, pokud to její povaha dovoluje. I to má ale svá pravidla.