Pracovní právo

Novela zákoníku práce přináší změny v úpravě dovolených a doručování a zavádí nový institut sdíleného pracovního místa. Sladit práci a rodinu bude jednodušší. Dne 24. 1. 2020 proběhlo v rámci legislativního procesu první čtení vládního návrhu zákona, kterým se má s účinností ke dni 1. 7. 2020 (a v některých případech s účinností ke dni 1. 1. 2021) změnit úprava zákoníku práce.

V první fázi koronavirové krize řešili zaměstnavatelé zejména otázky, jak mohou zkrátit pracovní dobu zaměstnanců a ušetřit tak mzdové náklady v situaci, kdy pro zaměstnance nemají v důsledku mimořádných opatření dostatek práce. Pro tyto případy přispěchal stát s cíleným programem na podporu zaměstnanosti Antivirus. Jelikož je však státní podpora velmi krátkodobá (program Antivirus platí nyní po prodloužení vládou do 31. 5. 2020), nevztahuje se na všechny podniky a ostatní podpora se jeví velmi omezená či neefektivní, začínají se množit dotazy na možné propouštění zaměstnanců.

V souvislosti s postupným rozvolňováním restriktivních opatření přijatých v rámci nouzového stavu za účelem zamezení šíření nákazy koronaviru (COVID-19) v České republice, se stávají čím dál tím více aktuální otázky spojené s obnovou funkce zasažených oblastí společenského života, a to i v oblasti zaměstnávání. Zaměstnanci se již často chtějí vracet zpátky na pracoviště a zaměstnavatelé tak zvažují alespoň částečné obnovení běžného fungování kanceláří.

Stávající hospodářská situace, kterou vyvolala nejen celosvětová pandemie koronaviru, ale také navazující vládní opatření a opatření vydávaná Ministerstvem zdravotnictví, činí celé řadě zaměstnavatelů nemalé obtíže. Mnohým až takové, že se chystají masově propouštět. Zaměstnavatelé však často nemají žádné povědomí o speciální regulaci hromadného propouštění, obsažené v ust. § 62 až § 64 zákoníku práce. Porušení stanovených podmínek přitom může zaměstnavateli značně zkomplikovat život.

Dnes je 28. dubna a již posedmnácté si připomínáme Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož účelem je jednak osvěta ve věci závažnosti problémů pracovních úrazů a nemocí z povolání a jednak zachování vzpomínky na ty, kteří zahynuli nebo utrpěli zranění při výkonu práce. Pojďme se na tento den společně podívat trochu blíže.

Současná situace již zasáhla skoro celý svět. Pandemie tzv. koronaviru (Covid-19) ovlivnila životy všech. Omezení otevíracích dob, uzavřené prodejny maloobchodů či povinnosti týkající se pohybu na veřejnosti. Situace způsobila také celosvětovou zdravotnickou krizi, při které se ukazuje důležitost plánování zdravotnictví, dlouhodobých investic a zejména pak upozornila na často přehlíženou nepostradatelnost všech zdravotnických pracovníků.

Podpora zaměstnanosti je jedním z nejdiskutovanějších témat posledních týdnů. JUDr. David Borovec, odborník na pracovní právo, v následujícím rozhovoru představí nejen základní informace o programu Antivirus, ale také o jeho nedostatcích. Pozornost však bude věnována i řadě dalším tématům, jako je například práce z domu a její kontrola ze strany zaměstnavatele.

Minulý čtvrtek Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) aktualizovalo manuál pro zaměstnavatele k programu Antivirus. Od pondělka je možné prostřednictvím webové aplikace na stránkách antivirus.mpsv.cz podávat přihlášky o příspěvek. Přinášíme ucelený přehled, kteří zaměstnavatelé a jak mohou o příspěvek zažádat.

Konkurenční doložka je závazkem směřujícím k omezení výkonu konkurenční činnosti jedné ze smluvních stran ve prospěch druhé ze stran. Toto ujednání se pravidelně vyskytuje v pracovněprávních vztazích, ve vztazích korporace a bývalého člena jejího orgánu, dále pak ve smlouvách o obchodním zastoupení, event. i v dalších smluvních typech. V tomto článku se budeme zabývat institutem konkurenční doložky v pracovně právních vztazích, a to ve světle nejnovější judikatury ústavního a nejvyššího soudu.

Vláda ČR schválila dne 31. března 2020 úvodní podmínky programu Antivirus kompenzujícího náhrady mezd zaměstnanců zaměstnavatelům dotčeným dopady či opatřeními v souvislosti s pandemií koronaviru (COVID-19). Ačkoliv bylo přijetí opatření logické a pro ochranu zdraví občanů nutné, mělo do budoucna rovněž negativní dopad na zaměstnavatele, neboť tato opatření jsou nyní častou příčinou vzniku tzv. překážek v práci na straně zaměstnavatele omezujících činnost zaměstnavatele.

Z nemocenského pojištění náleží z důvodu karantény nemocenské a ošetřovné za podmínek stanovených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“ nebo „ZNP“).

Mimořádná opatření vyhlášená nejprve vládou a následně Ministerstvem zdravotnictví ČR spočívající v zákazu volného pohybu osob (se stanovenými výjimkami) a uzavření maloobchodů a poskytovatelů služeb ve spojení se znepřístupněním dalších prostor veřejnosti (opět se stanovenými výjimkami) mají zásadní dopad na celou řadu zaměstnavatelů, kteří nyní zvažují, jaké nástroje využít alespoň ke zmírnění těchto dopadů.

Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále zák. práce) platí, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou různé okolnosti, jako např. v současném období koronavirové pandemie.

Pokud jde o konání tuzemských pracovních cest, ty aktuálně v zásadě vyloučeny nejsou, nicméně nelze je doporučit. Pracovní cesty by měly být konány jen z naprosto nezbytných důvodů a pouze tak, aby nebyly v rozporu s tzv. celostátní karanténou vyhlášenou usnesením vlády č. 85/2020 Sb. na dobu od 16. března 2020 do 24. března 2020 do 6:00.

Vláda v rámci ochrany existence pracovních míst schválila návrh programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Antivirus“ a jeho následné rozšíření. Program by měl poskytnout zaměstnavatelům okamžitou pomoc s cílem zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců.

Vyhlášený nouzový stav v souvislosti s pandemií viru COVID-19, který je v historii existence České republiky bezprecedentní svým rozsahem a délkou, se více nebo méně dotýká všech skupin obyvatel. Zejména zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 konfrontováni s přerušením činnosti, nebo nemožností přidělování práce. Jak je daný stav konformní s platnou právní úpravou a co z daného stavu plyne pro účastníky pracovně právního vztahu?

Karanténa ještě donedávna patřila mezi ty (důležité osobní) překážky v práci na straně zaměstnance, které se v praxi vyskytují spíše výjimečně – potkalo se s ní jen minimum zaměstnavatelů a zaměstnanců, nacházela dílčí uplatnění pouze při občasných vlnách spalniček, příušnic, popř. akutních virových zánětů jater (žloutence) nebo při šíření jiných chorob vyvolaném např. těmi, co odmítají očkování.

Současný stav nouze a situace kolem infekčního onemocnění COVID-19, které způsobuje nový koronavirus SARS-CoV-2, dělá většině zaměstnavatelů vrásky na čele, otevřeně se dokonce hovoří o propouštění v celé řadě hospodářských odvětví. Najdou se však i tací zaměstnavatelé, kteří nechtějí – nebo si dokonce nemohou dovolit – přerušit nábor nových zaměstnanců, ať už z jakéhokoli důvodu.

Karanténa ještě donedávna patřila mezi ty (důležité osobní) překážky v práci na straně zaměstnance, které se v praxi vyskytují spíše výjimečně – potkalo se s ní jen minimum zaměstnavatelů a zaměstnanců, nacházela dílčí uplatnění pouze při občasných vlnách spalniček, příušnic, popř. akutních virových zánětů jater (žloutence) nebo při šíření jiných chorob vyvolaném např. těmi, co odmítají očkování.

Cílem tohoto článku je nabídnout podnikatelům a firmám stručný přehled právních institutů, které mohou v souvislosti s úskalími vzniklými v souvislosti s pandemií koronaviru COVID-19 při svém podnikání využít, a tím zajistit co nejefektivnější boj s virem po „podnikatelsku“. Přečtěte si více o tom, jak bránit podnikání v oblastech závazkových vztahů, náhrady škod kvůli omezení ze strany státu a pracovně-právní problematiky.

V následujícím rozhovoru se ptáme JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., předního tuzemského odborníka na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Nabízí právo zaměstnavatelům možnost požadovat náhradu v případech zavírání podniků? Jaké povinnosti spojuje právní úprava s výkonem práce v režimu home office? Jak postupovat, pokud pracovní činnost výkon mimo pracoviště ze své povahy nepřipouští?

Níže naleznete obecné informace týkající se pracovněprávních dopadů opatření přijatých v souvislosti s probíhající epidemií coronaviru COVID-19.

Stále častěji zaměstnavatelé přecházejí na elektronickou docházku, která využívá otisky prstů zaměstnanců. Tyto „chytré“ produkty pro firmy nabízí spolehlivou kontrolu, kterou není jednoduché obejít. Není divu, že docházkové systému tohoto typu získávají velkou oblibu a zaměstnavatelé je instalují na svá pracoviště. Nejedná se však o příliš velký zásah do „soukromí“ zaměstnanců? Co na to GDPR [1]?

Pandemie koronaviru přinesla do České republiky mnohá omezení pracovního [1] i osobního života. Ne vždy je přitom jasné, jak se s opatřeními právně vypořádat.

Koncem roku 2019 schválila Vláda ČR novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která měla svým obsahem přizpůsobit pracovní právo současným trendům a potřebám praxe (dále jen „Novela“). V současnosti není moc předpisů, které jsou podrobeny tak dlouhodobé a intenzivní kritice ze strany nejen odborné veřejnosti, jakým je Zákoník práce.