Pracovní právo

Můj příspěvek bude o práci na dálku, dnes hojně využívaném institutu. Jeho cílem není jen vyložit současnou úpravu, ale podívat se i na její vývoj, protože současná úprava není konečná, a bude se zcela jistě vyvíjet legislativně i, a to především, interpretačně. A jak všichni víme, vývoj interpretací je někdy daleko dynamičtější, než vývoj textu zákona.

Zaměstnanci jsou v době rodičovské dovolené chráněni zákoníkem práce před výpovědí ze zaměstnání, nicméně existují výjimky, kdy nárok na původní pracovní pozici zaniká. Častěji ovšem dochází k tomu, že je pracovní poměr ukončen krátce po návratu do firmy. Jindy zase může nastat situace, že se rodič rozhodne do práce se již nenastoupit a pracovní poměr ukončit. Na co v takových situacích máte nárok a jak postupovat?

Závěrem loňského roku byl bez většího rozruchu schválen zákon, jehož prostřednictvím došlo k novelizaci nejen zákona o zaměstnanosti, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o inspekci práce, ale opět i zákoníku práce (dále jen „Novela“).

Již téměř tři desítky policistů z pražské speciální pořádkové jednotky uspěly u soudu ve sporu o odměňování pracovní pohotovosti. Ačkoliv ji byli nuceni držet na policejní služebně, vyplácena jim byla pouze třetina mzdy.[1] Problematika místa, kde se pracovní pohotovost drží, je tak navzdory ustálené soudní praxi stále aktuální.

S konkurenční doložkou se můžeme setkat jak v obchodněprávních, tak v pracovněprávních vztazích. Jaké jsou její zákonné mantinely?

Od nového roku nastaly v oblasti zaměstnanosti, agenturního zaměstnávání, ale rovněž v oblasti kontrol inspekce práce převratné změny, ke kterým došlo v důsledku přijetí několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce (dále jen „Novela“).

Ve čtvrtém ze série rozhovorů se specialisty na pracovní právo, kteří vystoupí na dubnovém kongresu Právní prostor, pokládám otázky Antonínu Havlíkovi. S interním právníkem v Generali Česká pojišťovna a.s., ale také Právníkem roku 2012 v oboru pracovního práva či vedoucím pracovněprávní sekce Unie podnikových právníků, jsme probírali home office.

Nejvyšší správní soud odpovídá, za jak intenzivní porušení zákona je agenturám práce možné odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Miroslav Hromada je soudce Nejvyššího soudu, vysokoškolský učitel i autor odborných textů se specializací na pracovněprávní vztahy. Jako jeden ze čtyř zajímavých přednášejících vystoupí v rámci pracovněprávního bloku na kongresu Právní prostor. Že je na co se těšit napovídá i dnešní rozhovor.

Pracovní právo zaznamenalo v posledních měsících celou řadu zásadních novinek, a zřejmě i proto mu bude na blížícím se kongresu Právní prostor věnována velká pozornost. Advokátka Tereza Erényi nám některé z těchto novinek přiblíží nejen v dubnu na Seči u Chrudimi, ale také v dnešním rozhovoru.

Advokátka Marie Janšová se po dvou letech vrací na kongres Právní prostor, který odstartuje přesně za čtyři týdny. Název dnešního rozhovoru přitom přesně kopíruje téma, se kterým expertka na pracovní právo na kongresu vystoupí.

Koncem minulého roku došlo v pracovněprávní oblasti ke schválení několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce.

Běžná praxe zaměstnavatelů spočívající v udělení výpovědi pro jistotu v situaci, kdy již se zaměstnancem zrušili okamžitě pracovní poměr, se nemusí vyplatit.

Jaké jsou základní prvky právní obrany zaměstnance v případě neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele?

Možná máte podezření, že zaměstnanci v práci prokrastinují nebo chcete přijít na to, proč vám na skladě podezřele ubývá zboží. Kamery vám můžou vaše trable vyřešit. Jejich použití má ale právní háček, který vám představíme v tomto článku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákoníku práce (ZP), která má za cíl přinést větší flexibilitu pracovního trhu. Jedná se o zásadní novinky, jejichž finální podoba se však s velkou pravděpodobností ještě změní v průběhu legislativního procesu. Samotný návrh novely se momentálně připravuje, my Vám však už teď přinášíme nejzásadnější zvažované změny.

„Pre-Employment Screening“ je proces prověřování uchazečů o zaměstnání, který by měl předcházet rozhodnutí o výběru vhodného kandidáta a utvrdit zaměstnavatele v přesvědčení, že uchazeč se pro dané pracovní místo hodí nejlépe.

Následující článek pojednává o výkonu závislé práce v rámci digitálních pracovních platforem.

Dnes se budeme zabývat otázkou souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru.

Následující článek pojednává o výkonu závislé práce v rámci digitálních pracovních platforem.

Se začátkem roku nabyla navzdory průběhu legislativního procesu účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která zpřesňuje a mění definici nelegální práce. Tato změna byla z předloženého vládního návrhu novely zákona o zaměstnanosti původně vypuštěna.

Již 1. října minulého roku nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla mnoho významných změn v pravidlech pracovněprávních vztahů.

Novela zákoníku práce, kterou jsme Vám představili ve dvoudílném stručném přehledu všech novelizovaných oblastí (jako je úprava práce na dálku, povinné informování zaměstnanců, nová práva pečujících zaměstnanců a další), přináší mnoho významných změn dotýkajících se fungování pracovněprávních vztahů.

Koncept ESOP (zkratka pro „Employees Stock Option/Ownership Plan“) byl vytvořen ve druhé polovině 20. stolení v USA. ESOP programy se od té doby rozšířily do Evropy a těší se u našich západních sousedů čím dál větší popularitě. Není se čemu divit, dostupné statistické údaje prokázaly, že dobře nastavené ESOP programy zvyšují výkonnost společnosti v průměru až o 4-5 %.[1]

Vedle přání všeho dobrého do roku 2024, včetně lepší legislativy a spravedlivějších soudních rozhodnutí, nám dovolte v návaznosti jednak na některé Vaše dotazy a jednak v návaznosti na legislativní vývoj posledních dní (v posledních dnech byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny právní předpisy, jejichž účinnost byla stanovena na 1. ledna 2024) poukázat na několik změn pracovněprávní legislativy.