Pracovní právo

Letní prázdniny potvrdily nastupující trend ve využívání flexibilních forem zaměstnávání, mj. práce na dálku. Zaměstnanci stále častěji požadují umožnění výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, a to nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Ti ve snaze zaměstnancům vyhovět velice často takovýto výkon práce umožňují.

Dne 12. září Poslanecká sněmovna po dlouhých peripetiích konečně schválila návrh novely zákoníku práce. K jejímu uvedení v život tak už schází jen podpis prezidenta republiky. Pokud vše půjde podle očekávání, první a převážná část novely by měla nabýt účinnosti od 1. října, zbytek pak od 1. ledna 2024.

V oblasti ochrany osobních údajů sice v tuto chvíli není projednáván žádný legislativní návrh, neustává však aktivita jak Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, tak Úřadu pro ochranu osobních údajů, jde-li o formulaci metodik a dalších podpůrných materiálů.

Článek analyzuje atypickou formu výkonu práce v podobě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr z hlediska historickoprávních příčin jejich vzniku.

Velká novela zákoníku práce, která má provádět evropskou legislativu, bude dále projednána v Poslanecké sněmovně. Plánované změny se dotknou také výkonu práce na dálku.

Již koncem minulého roku předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely zákoníku práce, která by měla především provést transpozici příslušné evropské legislativy, konkrétně směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách (EU) 2019/1152 a tzv. Work-life balance směrnice (EU) 2010/18, u kterých lhůta pro jejich transpozici do českého práva uplynula v létě roku 2022.

Smluvní strany se mohou dohodnout, že se pracovní smlouva bude řídit jiným než českým právem. Jak ale postupovat v případech, kdy taková pracovní smlouva poskytuje menší ochranu, než právo české?

Na konci května 2023 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) varoval před dohodami mezi zaměstnavateli týkajícími se nepřetahování zaměstnanců a fixace odměn. ÚOHS se na tyto dohody hodlá nyní intenzivně zaměřovat a v případě, že shledá porušení soutěžního práva, může zapojeným zaměstnavatelům uložit vysoké pokuty. Je proto vhodné prověřit aktuální HR praxi a zaměřit se na eliminaci případných rizik.

Před více než 11 lety byl do notoricky známého § 52 ZP doplněním písm. h) včleněn „nový“ výpovědní důvod, podle kterého má zaměstnavatel možnost dát zaměstnanci výpověď, pokud zaměstnanec poruší zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a ZP.

Článek je věnován nerovnému zacházení z důvodu věku v zaměstnání a při výkonu povolání.

Vláda dne 5. dubna 2023 schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR jej prozatím projednala na schůzi v 1. čtení v polovině května. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Před předložením novely zákoníku práce k projednání Poslaneckou sněmovnou došlo k dalším podstatným změnám, které stojí za povšimnutí a týkají se především úpravy náhrad nákladů při výkonu práce na dálku a doručování písemností prostřednictvím datové schránky.

Jakou činnost vyvinul Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za minulý rok v oblasti pracovněprávních vztahů?

Monitoring zaměstnanců, jak se ve zkratce říká rozličným metodám od jednoduchého hodnocení činnosti pracovníka automatizovanými prostředky až po sledování, které právní předpisy zakazují, vzbuzuje u zaměstnavatelů již dlouho rozpaky ­‑ kde najít tu správnou hranici oprávněných zájmů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-344/20 L.F. proti S.C.R.L. ze dne 13.10.2022 shrnuje dosavadní judikaturu a přístup k problému diskriminace v případě zákazu jakéhokoliv projevu náboženského, filozofického nebo politického přesvědčení jako interního pravidla soukromého podniku. Věc se týkala nošení náboženského oděvu.

Zdá se, že emotikony (emojis) se staly univerzálním jazykem našeho každodenního života.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo v listopadu loňského roku návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Navrhovaná novela by měla zejména zpřísnit stávající definici nelegální práce i podmínky agenturního zaměstnávání. Nedávno MPSV předložilo přepracovaný návrh novely, který oproti návrhu původnímu, v části upravující agenturní zaměstnávání, přináší několik podstatných změn.

Jak má zaměstnavatel postupovat, pokud mu zaměstnanec předloží lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a v důsledku toho nemůže ze dne na den sjednanou práci vykonávat?

Na konci ledna 2023 MPSV zveřejnilo revidované znění novely zákoníku práce po vypořádání připomínek. Novela zákoníku práce by měla v letošním roce přinést řadu změn, které se projeví mimo jiné v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců pečujících o děti.

Od října 2022, kdy bylo ukončeno připomínkové řízení, konečně došlo k vývoji u plánované významné novelizaci zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Odměňování akademických pracovníků vysokých škol je v prostředí vysokého školství aktuálně hojně diskutované téma. Zatímco platy učitelů na základních a středních školách v posledních letech výrazně rostly jak absolutně, tak ve srovnání s průměrnou mzdou, mzdy akademických pracovníků takový růst nezaznamenaly.

Aktuálně se lze ve veřejném prostoru setkat s diskusemi o zvýšení daňových odvodů osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). Možné navýšení sociálních odvodů OSVČ si pak začalo žít svým vlastním životem.

V souvislosti s připravovanou novelou zákoníku práce mohly leckomu uniknout některé změny, které zákoník práce doznal koncem roku 2022.

V tomto článku Vám ve stručnosti informujeme o několika aktuálních novinkách v oblasti pracovního práva.

Bezvýsledná exekuce je nežádoucím jevem, s kterým se ve státě můžeme setkat (a někdy se vyskytuje, zvláště u osob s mnohačetnými exekucemi či osob bez majetku, nevyhnutelně)

V září loňského roku jsme vás informovali o zásadních změnách, kterých má české pracovní právo doznat v důsledku novely zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se vypořádalo se stovkami připomínek, které se sešly k původnímu návrhu novely zákoníku práce, a koncem ledna tohoto roku předložilo vládě upravený návrh.