Správní právo

Zapomněli jste oznámit ERÚ změny podmínek pro udělení licence nebo jste v důsledku reklamace částí výrobny snížili instalovaný výkon, avšak zdráhali jste se požádat o změnu licence? V takovém případě Vám hrozí pokuta za správní delikt až do výše 15 000 000 Kč, byť reálně se její výše pohybuje v řádech desítek tisíc korun českých.

Již před více než rokem nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky), a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), které nahradily zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“).

Jaká jsou základní pravidla pro nakládání s obecním majetkem? Kromě jejich vymezení se budu věnovat také tomu, jaké dopady z hlediska trestního práva přichází v úvahu, pokud pravidla nejsou dodržena.

Na evropské úrovni je již delší dobu projednáván návrh směrnice, jejíž přijetí může způsobit další, a to poměrně výraznou novelizaci insolvenčního zákona.

Mým dnešním úkolem bude s Vámi prodiskutovat novinky ve stavebním právu za rok 2018, tj. co se za poslední rok událo. Nejprve byla přijata tzv. velká novela stavebního zákona, a to pod č. 225/2017 Sb. O pár měsíců později byla přijata novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací – zákon č. 169/2018 Sb., která nabyla účinnosti ke konci srpna 2018, a mj. částečně napravila nedostatky velké novely.

Nedlouho po vládním schválení Koncepce zavedení BIM v České republice započal v rámci České agentury pro standardizaci svou činnost odbor Koncepce BIM, jakožto platforma pro standardizaci a metodickou podporu digitalizace stavebnictví. V intencích odboru Koncepce BIM funguje šest pracovních skupin, přičemž pracovní skupina PS02, které se tento článek věnuje, má na starosti oblast zadávání, projektového řízení a smluv.

Problematika oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů je tématem, které zejména v posledních týdnech a měsících nabývá na významu. Upravuje ji zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který definuje veřejné funkcionáře v § 2 odst. 1 a 2. Tito veřejní funkcionáři jsou rozděleni do dvou základních skupin.

Smlouvy mezi obcemi a developery (či obecně investory) se v praxi používají pro dojednání takové podoby záměru, která je přijatelná pro obě strany, a často zavazují developera ke spoluúčasti na nákladech, které obci v důsledku realizace záměru vzniknou (například rozšíření školy kvůli zvýšení počtu obyvatel nebo prodloužení linek hromadné dopravy). 

Mé dnešní vyprávění bude zaměřeno na téma zpřístupňování platů. Nemohu si odpustit malý historický exkurz. Rád bych připomněl usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále také jen „NSS“), který rozhodl, že platy úředníků jsou v zásadě přístupné kdykoli komukoli, kdo o to požádá.

Pokud jde o naši právní úpravu veřejného práva, dovolil bych si zmínit jakési výchozí teze, tedy spíše nevýhody. Předně jde o neustálé změny, které znejišťují adresáty právních norem. Někdy mám už dokonce pocit, že by bylo vhodné udělat jakýsi legislativní stopstav. Často vidíme různé legislativní smršti, které ve mně, bohužel, vyvolávají spíše hrůzu než radost.

Institut žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je zakotven v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „SŘS“). V praxi se využívá zejména v případech, kdy dojde k neoprávněnému zásahu do práv jednotlivce v důsledku vydání rozhodnutí správního orgánu, které je v rozporu se zákonem.

„Je třeba zachovávat řád.“ „Co to je řád?“ řekl malý princ. „To je také něco moc zapomenutého,“ odpověděla liška, „to, co odlišuje jeden den od druhého, jednu hodinu od druhé.“[1]

Od 1. 1. 2018 je účinná novela stavebního zákona. Změnám, které přinesla se ve svém příspěvku nazvaném "Aktuální novinky v oblasti územního plánování a stavebního řádu – legislativa, judikatura" bude na pražské konferenci Právo ve veřejné správě konané 27. 11. věnovat JUDr. Jiří Buryan, LL.M., Ph.D.

Je to jen několik dní, co jsme oslavili 100 let od založení Československé republiky a za rok nás čeká další významné jubileum. Budeme slavit 30 let od konce totalitní diktatury. S demokracií se nám vrátila též lidská práva a jejich ochrana. Zvykli jsme si, že rozhodnutí orgánů veřejné moci již nemusíme jen útrpně a mlčky snášet, ale máme právo požadovat přezkoumání jejich zákonnosti nadřízenými orgány a soudy. Je však možné, aby i v dnešní době byl soudní přezkum správních rozhodnutí vyloučen?

Přístup k osobním údajům jako je plat či odměna by měl být buď zcela výjimečný nebo předvídatelný s ohledem na funkci ve veřejné správě, říká v rozhovoru pro Právní prostor Miroslav Mocek z Krajského úřadu Pardubického kraje. Ten se svým příspěvkem o zpřístupňování informací o platech a odměnách vystoupí na konferenci Právo ve veřejné správě.

„V procesu přípravy by měl být co nejširší okruh zaměstnanců organizace,” říká v rozhovoru pro Právní prostor Mgr. Andrea Kovářová. Ta se svým příspěvkem týkajícím se vnitřních předpisů a procesu jejich tvorby vystoupí na konferenci Právo ve veřejné správě.

JUDr. Lukáš Hadamčík, Ph.D., odborný asistent katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a asistent soudce Nejvyššího soudu, vystoupí na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě s příspěvkem věnujícím se nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou řízení.

Cílem zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), a obecně samotných restitucí, je vyřešení vztahů k nemovitostem s původními vlastníky, jimž byly státem v letech 1948 až 1989 bez náhrady odňaty. Dle důvodové zprávy k předmětnému zákonu měly být tyto pozemky včetně budov urychleně převedeny do vlastnictví původních vlastníků, případně jim měla být poskytnuta náhrada přidělením jiné půdy ve vlastnictví státu, nebylo-li vydání původních pozemků ze zákonných důvodů možné.

Další ročník odborné konference Právo ve veřejné správě se nezadržitelně blíží. Letos nově proběhne s různými přednášejícími hned ve dvou různých termínech a na dvou různých místech, v Brně a v Praze. Oba termíny budou tradičně plné zajímavých hostů. Svůj konferenční příspěvek, který bude představen 13. listopadu v Brně, nám v rozhovoru přiblížil JUDr. Petr Kolman, Ph.D - právník, vyučující správního práva na PF MU v Brně, člen rozkladové komise ÚOHS a rozkladové komise ČNB. 

Počátkem letošního roku vzešla z iniciativy zastupitelstva Pardubického kraje novela zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, týkající se rozhodování o podjatosti úředních osob. Do ustanovení § 14 SpŘ se navrhuje vložit nový odstavec 2, v následujícím znění: „Úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku“.

Poslanecká sněmovna projedná v prvním čtení návrh novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Hlavním důvodem změny právní úpravy pobytu cizinců je potřeba implementace směrnice EU, která upravuje podmínky pobytu cizinců za účelem vědeckého výzkumu nebo studia.

Asi nejznámějším a nejrozšířenějším alternativním způsobem řešení sporů je rozhodčí řízení. Jaké jsou jeho výhody? Najdou tyto výhody využití též ve sporech v oblasti stavebnictví? Na co si dát případně pozor? Názory Dr. Josefa Černohlávka - advokáta a rozhodce zapsaného v seznamu rozhodců při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a v seznamu rozhodců vídeňského rozhodčího centra VIAC, který se ve své praxi specializuje na spory ve stavebnictví - se dočtete v následujícím rozhovoru.

V úterý 16. května letošního roku rozhodl Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 15/16 o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „o silničním provozu“), ve znění zákona č. 297/2011 Sb., a na vyslovení protiústavnosti[1] § 125f odst. 1 tamtéž, ve znění účinném do 30. 6. 2017, tak, že návrh zamítl.[2]

Řízení před úřady a správními orgány jako procesní předpis upravuje především zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“). Pokud se Vám v rámci správního řízení plně nedostává zákonem garantovaných procesních postupů a ze strany úřadu tak dochází např. k diskriminaci, bezdůvodné nečinnosti, nesprávnému úřednímu postupu nebo zneužívání správního uvážení, existují samozřejmě prostředky, kterými se lze proti takovému jednání bránit.

Nejednotná rozhodovací praxe jednotlivých senátů Nejvyššího správního soudu ohledně povahy některých závazných stanovisek vydávaných dotčenými orgány pro účely zjednodušujících postupů podle stavebního zákona přináší pro stavebníky další nejistotu.