Správní právo

Způsobí-li zaměstnanec úřadu škodu, bývá tato skutečnost dříve, než o ní (formálně) rozhodne předseda úřadu, posuzována tzv. škodní komisí. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 1 As 120/2017, není řízení před takovou komisí čistě interní záležitostí a úřady jsou povinny na žádost poskytnout jak interní předpisy upravující chod škodní komise, tak informace o jejích členech.

Obec nemusí při prodeji obecního majetku vždy upřednostnit ekonomicky nejvýhodnější nabídku, konstatoval Krajský soud v Hradci králové v rozsudku č.j. 52 A 32/2016-126. Upřednostňování ekonomicky nejvýhodnějších nabídek by totiž mohlo vést k přijímání rozhodnutí, která odporují zájmům obce a jejich občanů.

Říká se, že co je psáno, je dáno. Neplatí to však u protokolů z ústních jednání, kde skutečný ústní přednes má přednost před záznamem v protokolu.

Definici "sporu z veřejnoprávní smlouvy" podává rozšířený senát Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu v usnesení č.j. Konf 10/2015-11.

Podle zákona o vodovodech a kanalizacích lze povinnost připojit se na kanalizaci uložit pouze v případech, kdy je to technicky možné. K tomu Nejvyšší správní soud rozsudkem, sp. zn. 5 As 257/2015, dodává, že při posuzování technické možnosti připojení je třeba zohlednit zásadu proporcionality.

V kontextu diskusí o odvolání současného ministra financí prezidentem republiky by mohl být relevantní judikát Nejvyššího správního soudu z letošního března, sp. zn. 7 As 242/2016, podle něhož i neformální vyjádření odmítnutí návrhu představuje rozhodnutí v materiálním smyslu, jenž mohou osoby, jimž toto rozhodnutí zasahuje do práv, napadnout u správního soudu žalobou.

Trestněprávní zásada, že výkon trestu zaniká v případě smrti odsouzeného, se uplatní také ve správním trestání, tj. při ukládání pokut za přestupky a správní delikty. Správní orgány proto rozhodně nemohou uložené pokuty vymáhat po dědicích.

Pro dlouhodobé vrcholné zaměstnance státní správy může být zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1054/2015, které se vyjadřuje k povaze pracovních poměrů vzniklých před rokem 2008 jmenováním do vedoucí pozice organizační složky státu či příspěvkové organizace, jejich organizačního útvaru nebo organizačního útvaru státního fondu, státního podniku nebo Policie České republiky (tj. pracovníků dle § 33 odst. 3 zákoníku práce).

Celkem hezkou rekapitulaci prokazování nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem obsahuje rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3849/2014. Judikát vysvětluje, ve kterých případech a jakým způsobem se nemajetková újma prokazuje a kdy ji naopak prokazovat není třeba a její vznik se předpokládá. 

K Nejvyššímu správnímu soudu se pod sp. zn. 2 As 174/2016 dostal spor dvou sousedů o tom, jestli si jeden z nich smí postavit garáž, resp. jak rozhodnutí o umístění stavby snížilo kvalitu bydlení druhého souseda.

Zákon o místních poplatcích stanoví pravomoc obce zvýšit včas nezaplacený místní poplatek až na trojnásobek, ale nestanoví žádná kritéria, kterými má obec toto zvýšení odůvodnit. Je tedy třeba počítat s tím, že odůvodnění sankčního zvýšení místního poplatku může být předmětem soudního přezkumu...

Žadatel o informaci podle informačního zákona musí v případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací uhradit náklady. "Mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací" je neurčitý pojem a Nejvyšší správní soud se zabýval jeho výkladem v rozsudku sp. zn. 5 As 35/2016.

Nejsilnějším nástrojem, jakým může veřejný ochránce práv vstupovat do řízení, je žaloba k ochraně veřejného zájmu podle § 66 s.ř.s. Toto oprávnění mu přísluší pouze tehdy, pokud prokáže existenci závažného veřejného zájmu na soudním přezkumu konkrétního rozhodnutí. Ve věci sp. zn. 9 As 24/2016 se posuzovala žaloba veřejného ochránce práv směřovaná proti rozhodnutí o umístění staveb.

Předběžný odhad prokazatelné ztráty uvedený ve smlouvě o závazku veřejné služby ve veřejné dopravě představuje maximální hranici úhrady nákladů dopravci.

Podle krajského soudu ke splnění přípustnosti vyvlastnění dle zákona o urychlení výstavby postačí pouze doručení návrhu kupní smlouvy a marné uplynutí lhůty k jejímu uzavření. Vyvlastňovaná, která navrhovanou cenu odmítla, se bránila vyvlastnění s tím, že s ní žádné jednání o výkupní ceně neproběhlo. Očekávala totiž, že v souladu se zásadou přímosti a ústnosti dojde k ústnímu jednání, k němuž však nedošlo.

Obec Vojkovice nařízením stanovila, že nabízet a prodávat zboží mimo provozovnu je možné pouze na místech, které k tomuto účelu obec určí. Ústavní soud toto nařízení kvalifikoval jako tržní řád, neboť reguluje nabízení a prodávání zboží a služeb a obecně určuje místa, na kterých může být tato činnost provozována. Následně konstatoval, že tento tržní řád je neplatný...

Instalací závory a jejím sklopením na již existující veřejně přístupné účelové komunikace nelze legálně přístup veřejnosti na danou komunikaci omezit.

Pokud chcete v řízení dokazovat webovou stránkou, může se hodit znát rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 80/2016-30, který se touto problematikou zabýval v případě, kdy webová stránka neobsahovala zákonné informace.

Nejvyšší správní soud posuzoval případ, kdy se na manipulovatelném notebooku odehrávalo losování za účelem omezení počtu zájemců v dalším řízení o veřejné zakázce. Mj. konstatoval, že za dodržení zásady transparentnosti odpovídá zadavatel, bez ohledu na to, kdo provádí losování, a bez ohledu na to, zda k manipulaci skutečně došlo.

Nejvyšší soud rozsudkem sp. zn. 31 Cdo 945/2013 sjednotil svoji rozpornou judikaturu ohledně toho, zda lze platně uzavřít nájemní smlouvu na objekt, který nebyl v době uzavření smlouvy zkolaudován.

Podle Nejvyššího správního soudu se musí v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace (z důvodu obchodního tajemství) ve vztahu ke každé odepřené informaci uvést, v čem je spatřováno naplnění všech znaků legální definice obchodního tajemství.

Nejvyšší správní soud se zabýval případem řidičky, která při odbočování vlevo přehlédla motocykl, jenž ji v ten okamžik zrovna předjížděl.

Pro mnohé obce a orgány státní správy bude jistě zajímavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 47/2016-44, podle něhož tam, kde zákon stanoví právní povinnost zveřejňovat určitou informaci či písemnost na elektronické úřední desce (zejm. při doručování veřejnou vyhláškou), je třeba v rámci úřední činnosti zajistit patřičnou dokumentaci toho, že tak bylo vskutku zákonem stanoveným způsobem učiněno.

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu může být Poslanecká sněmovna žalována, pokud je nečinná.

Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu, č.j. 3 As 159/2015-32, nelze na žádost o informace poskytnout právní analýzu, pokud to výslovně neumožňuje smlouva, na základě níž byla tato analýza zpracována.