Veřejný ochránce práv ve stavebním řízení

Nejsilnějším nástrojem, jakým může veřejný ochránce práv vstupovat do řízení, je žaloba k ochraně veřejného zájmu podle § 66 s.ř.s. Toto oprávnění mu přísluší pouze tehdy, pokud prokáže existenci závažného veřejného zájmu na soudním přezkumu konkrétního rozhodnutí. Ve věci sp. zn. 9 As 24/2016 se posuzovala žaloba veřejného ochránce práv směřovaná proti rozhodnutí o umístění staveb.

Nejvyšší správní soud se tehdy zabýval mj. otázkou, kdy je dán veřejný zájem na soudním přezkumu správních rozhodnutí, a konstatoval, že je to zejm. v případech, kdy příslušná správní rozhodnutí byla vydána v důsledku trestné činnosti úředních osob. Vzhledem ke stavebnímu řízení pak konstatoval, že veřejný ochránce práv může napadat ta rozhodnutí o povolení stavby, kterým chybí udělení výjimky pro činnost ve zvláště chráněném území. Zde je však důležité, že výjimka může být udělena i později a v takovém případě zaniká veřejný zájem na přezkumu rozhodnutí o povolení stavby a veřejný ochránce práv ztrácí legitimaci k podání žaloby. Byla-li však žaloba podána dříve, než byla výjimka udělena, může k přezkumu rozhodnutí dojít.

Na tomto místě je myslím vhodné podotknout, že veřejný zájem sám o sobě není důvodem ke zrušení rozhodnutí, pouze umožňuje jeho soudní přezkum.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde