Rozhodnutí prezidenta

V roce 2015 ministr školství postoupil návrh vědeckých rad vysokých škol na jmenování 45 profesorů prezidentovi republiky. Prezident odeslal ministru školství rozhodnutí o jmenování 42 profesorů, zveřejnil na svých webových stránkách tiskovou zprávu nazvanou “Rozhodnutí prezidenta republiky nejmenovat tři profesory” a následně zaslal na ministerstvo školství vysvětlující dopis.

Nejmenovaní profesoři podali k Městskému soudu v Praze žaloby proti nečinnosti, jimiž se domáhali, aby bylo prezidentu republiky uloženo vydat rozhodnutí, kterým je profesory jmenuje.

Podle stávající judikatury, skutečnost, že prezident republiky není z výkonu své funkce osobně odpovědný, nebrání správním soudům, aby přezkoumávaly zákonnost úkonů prezidenta republiky při výkonu veřejné správy, kterými zasahuje do práv a povinností osob. To platí jak pro jmenování profesorů, tak pro jmenování soudců, kdy prezident musí zůstat v zákonných mezích a je vázán co do počtu a obsahu zákonnými podmínkami; není oprávněn stanovit podmínky vlastní ani nesplnění zákonných podmínek přehlížet.

Soud však v dané věci splnění zákonných podmínek neřešil, neboť žalobce uplatnil žalobu proti nečinnosti, a podle Nejvyššího správního soudu zde k nečinnosti nedošlo, neboť prezident rozhodnutí (neformálně) vydal.

Úkon orgánu veřejné moci je třeba posuzovat podle jeho obsahu, nikoli podle formy a konkrétně tisková zpráva, v níž se uvádí, že “Prezidenta republiky vedly k odmítnutí jmenovat tři profesory mimořádné závěžné důvody…” a následný dopis ministerstvu školství “…tímto dopisem potvrzuji své rozhodnutí nejmenovat…” svým obsahem představují rozhodnutí, které je způsobilé zasáhnout do práv navržených profesorů. Toto rozhodnutí sice nebylo vydáno ve formálním řízení ani nebylo doručeno adresátům, to však neznamená, že by došlo k nečinnosti.

S ohledem na tento judikát lze analogicky považovat vyjádření prezidenta republiky o tom, že ministra financí neodvolá, za rozhodnutí v materiálním smyslu, proti nemuž by byla přípustná správní žaloba. Není tedy třeba čekat s žalobou proti nečinnosti až uplyne zákonná lhůta, neboť taková žaloba by byla stejně patrně neúčinná.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde