Správní právo

Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.

Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?

V rámci naplňování povinností plynoucích z legislativy proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML) čelí realitní zprostředkovatelé v roce 2026 stále složitějším schématům financování. Jedním z nejrozšířenějších a procesně nejnáročnějších fenoménů je zapojení finančních prostředků pocházejících od třetích osob, nejčastěji formou soukromých zápůjček. Tento článek podrobuje analýze rozsah povinností povinné osoby při zkoumání tzv. „zdroje zdroje“ (nejedná se o překlep) a hledá hranici mezi zákonnou povinností kontroly klienta a nepřípustným zásahem do soukromí nezúčastněných třetích stran.

Stejně jako v minulých letech i letos budou stovky tisíc ukrajinských občanů řešit, zda a za jakých podmínek budou moci pobývat a pracovat na území České republiky. Legislativní úprava, která výše uvedené pokrývá, vychází primárně z tzv. Lex Ukrajina VII[1] (a souvisejících provádějících právních předpisů), který byl přijat a vešel v účinnost v minulém roce.

Zatímco evropská i vnitrostátní legislativa neustále zpřísňuje pravidla pro potírání legalizace výnosů z trestné činnosti, aplikační praxe v České republice odhaluje hluboké systémové trhliny. Střet zákona o omezení plateb v hotovosti, AML zákona a specifické úpravy zákona o realitním zprostředkování vytváří prostor, v němž se povinnost identifikace a kontroly klienta stává v mnoha případech pouze formální proklamací bez reálného dopadu. Tento článek podrobuje kritické analýze mechanismy obcházení těchto norem a navrhuje de lege ferenda opatření k posílení transparentnosti finančních toků.

Druhý díl série o věnované kritické infrastruktuře se zaměřuje na praktické dopady zařazení subjektu na seznam kritické infrastruktury, shrnuje nové povinnosti, jako je hlášení incidentů, řízení rizik či zajištění odolnosti, stejně jako práva, která mají zajistit nepřerušené poskytování základních služeb.

Od 1. 1. 2026 se pro stavebníky zásadně mění pravidla soudních sporů o povolení staveb.

Od roku 2026 je v českém právu trvalé uvazování psů považováno za týrání bez ohledu na použitý prostředek či intenzitu zásahu. Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání tak výrazně zpřísnila pravidla pro chovatele a posunula posuzování od škodlivosti konkrétního způsobu uvázání k samotnému faktu dlouhodobého omezení pohybu psa.

Nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury zásadně mění dosavadní systém ochrany kritické infrastruktury v České republice. Namísto dosavadního modelu založeného na jednotlivých prvcích zavádí přístup zaměřený na subjekty poskytující tzv. základní služby. V prvním článku naší série vysvětlujeme, jak poznat, zda se na vaši organizaci může nový zákon vztahovat, co jsou základní služby a kritéria významnosti a jaký je rozdíl mezi poskytovatelem základní služby a subjektem kritické infrastruktury.

Aplikace nových technických požadavků na výstavbu, zejména minimálních šířek veřejných prostranství, vyvolává v praxi řadu interpretačních problémů.

V nedávné době mediálním prostorem zarezonovaly zprávy o stovkách zvláštních povolení vydávaných každoročně Ministerstvem zemědělství, jež své držitele opravňují rybařit prakticky kdekoliv a kdykoliv bez ohledu na cokoliv dalšího. Kde takovou možnost v českém právním řádu vlastně nalezneme a jak přesně je koncipována?

Využití přímého odkazu ve veřejných zakázkách označuje situaci, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách zpravidla odkazuje přímo na konkrétní výrobky nebo dodavatele.

Právo stavby se v Česku stále častěji uplatňuje jako praktický nástroj pro výstavbu na pozemcích, které jejich vlastníci nechtějí nebo nemohou prodat – typicky obce, stát, církve či institucionální vlastníci. Zkušenosti z praxe ukazují, jak důležité je v takových případech správné smluvní nastavení, vymezení účelu pro katastr a zajištění bankovně financovatelných podmínek.

S účinností od 1. prosince 2025 vstoupila v platnost novela zákona o pyrotechnice, vtělená do zákona č. 344/2025 Sb.

Na první pohled může převod nemovitosti vypadat jako jednoduchá záležitost: obě strany podepíší smlouvu, kupující zaplatí příslušnou částku a pak už stačí jen počkat na zápis do katastru. Realita ale bývá složitější.

Veřejné zakázky představují jeden z nejvýznamnějších institutů redistribuce veřejných prostředků. Jejich prostřednictvím veřejný sektor zajišťuje nezbytné dodávky, služby a stavební práce. Spektrum těchto plnění sahá od výstavby dopravní infrastruktury přes digitalizaci státní správy až po vybavení nemocnic. Vzhledem k tomu, že se jedná o nakládání s veřejnými rozpočty, podléhá tento proces přísné regulaci, jejímž cílem je zajistit efektivitu a transparentnost.

Můžete si na registrační značku přelepit znak EU českým lvem nebo červeným křížkem? A je to přestupek? Článek na základě aktuální judikatury NSS vysvětluje, které části registrační značky jsou z právního pohledu „nedotknutelné“ a kde naopak rozhoduje spíše její skutečná čitelnost a identifikační funkce než striktní formalismus.

S účinností od počátku roku 2026 byla v českém vnitrostátním právním řádu poprvé systematičtěji legislativně uchopena možnost provozu motorových vozidel vybavených automatizovanými funkcemi řízení. Jak ji zákonodárce pojal? To se pokusím v následujících řádcích přiblížit.

Nejpozději do 1. března mají vybrané firmy povinnost označit se za subjekty, které nově spadají pod zákon o odolnosti kritické infrastruktury (č. 266/2025 Sb.), a následně začít přijímat další opatření. A bude jich výrazně více než doposud.

V současné době probíhají novelizace zákona o vysokých školách. Převážně se ale jedná o změny v oblasti studia na vysoké škole. Tento článek však zpracovává téma spadající do problematiky organizace a fungování vysoké školy. Jde konkrétně o pravomoci rektora vysoké školy a děkana fakulty pro případ, že je potřeba změnit dříve nastavené záležitosti.

S příchodem roku 2026 posílilo postavení pacientů a jejich práva. Od počátku ledna mají lékaři přísný zákaz vybírat poplatky za registraci pacienta a nesmí požadovat žádné další příplatky za poskytnutí péče hrazené ze zdravotního pojištění.

Na sklonku roku nová vláda představila další novelu stavebního zákona, jejímž deklarovaným cílem je zrychlení povolovacích procesů, zejména u složitějších stavebních záměrů. Ambicí zákonodárce je, aby tyto stavby získaly povolení v horizontu jednoho roku. Tento záměr reaguje na dlouhodobou kritiku délky stavebních řízení, která je v českém prostředí vnímána jako strukturální problém s významnými ekonomickými dopady, a to jak v oblasti bytové výstavby, tak u strategických infrastrukturních projektů.

Od 01.01.2026 významně posílila práva osob zúčastněných na řízení a došlo ke změnám v soudním přezkumu závazných stanovisek. Novela SŘS by tak mohla přinést významnou změnu i pro proces povolování staveb.

V českém mediálním prostoru před blížícím se Silvestrem často rezonují zprávy o aktuálních změnách právní úpravy týkající se zábavní pyrotechniky tolik populární právě v tomto období. V čem tedy konkrétně spočívají?

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) každoročně provede tisíce kontrol potravinářských podniků. Ohlédnutí za předchozím rokem odhaluje zajímavé trendy v rozhodovací praxi inspektorů – zejména výrazný nárůst celkových částek pokut. Které přestupky řeší inspektoři nejčastěji a na co si dát pozor před kontrolou? Přečtěte si náš přehled klíčových zjištění z výroční zprávy SZPI i za rok 2024.